Podle statistické ročenky jsou rozdíly mezi kraji stále velké. Nezaměstnanost vzrostla, plodnost opět klesla

Podívejme se nejdříve zblízka na hlavní město, abychom zjistili, jakými „nej“ se kromě nejvyššího počtu obyvatel (téměř 1,4 milionu) pyšní. Věděli jste například, že městskou částí s největším počtem obyvatel je Praha 4? Jejích 135 386 obyvatel znamená vyšší číslo, než kolik lidí žije třeba v Olomouci nebo Liberci. Nejvyšší hustota zalidnění měla ke konci prosince roku 2023 třetí městská část s celkovým počtem 12 459 osob na kilometr čtvereční. Nedostatečná bytová výstavba však zároveň způsobila, že se ve sledovaném období každoročně vybudovalo poměrně málo nových bytů. V roce 2021 to bylo jen okolo 5 200, o rok později přes 6 500 a v roce 2023 pak více než 6 400 jednotek, ukazují data.

V Brně a na severu Moravy nás žije hodně

Druhým největším městem je s více než 400 tisíci obyvateli Brno. Přesto je zde počet dokončených bytů obdobný jako v Praze. V roce 2021 tu bylo zkolaudováno necelých 4 800, v roce 2022 potom skoro 4 700 a v roce 2023 dokonce 5 300 jednotek. Se svými necelými 1,3 miliony obyvatel tvoří ale celý Jihomoravský kraj pouze 11 procent z celkového počtu obyvatel v Česku. Kraj se ale zároveň řadí k místům s nejvyšší nezaměstnaností. Ke konci roku 2023 to zahrnovalo 4,37 procenta osob.

Pronájem bytu 3+kk - Praha 1 - 108, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Necelých 285 tisíc bydlelo v Ostravě. Spolu s dalšími velkými městy, jako jsou Havířov, Opava, Frýdek-Místek a Karviná, je však celá oblast z pohledu počtu obyvatel srovnatelná s Brnem a jeho okolím, potvrzuje studie Českého statistického úřadu. Také proto je Moravskoslezský kraj s téměř 1,2 miliony obyvatel čtvrtým nejlidnatějším krajem u nás. Oproti Brnu je tu ale bytová výstavba zhruba poloviční. 

Regionální rozdíly

Dalším velkým městem je se svými více než 185 tisíci obyvateli Plzeň. Po Praze je tak druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách. Celý kraj je však s počtem přesahujícím 613 tisíc obyvatel až osmým krajem v České republice. Pro rozložení jeho obyvatel v rámci je totiž typická značná nerovnoměrnost. Je proto také třetím nejřidčeji zalidněným krajem u nás. Celkově se v kraji každoročně dokončilo zhruba 2,5 tisíce nových bytů. Nutno ale dodat, že se byty staví hlavně v západočeské metropoli, kde je o ně největší zájem.

Pátým největším městem zůstává s necelými 108 tisíci obyvatel Liberec. Bytová výstava ale v regionu trochu pokulhává, protože počet nově zkolaudovaných jednotek se pohybuje okolo tisícovky ročně. Přesto i pro severočeskou metropoli  několik „nej“. Statistici zjistili, že zde byla roku 2023 naměřena na jedné straně nejvyšší a na druhé i nejnižší teplota. V zimě 7. února to bylo minus 12 a v létě 15. července 32,6 stupně Celsia. 

Ekonomicky zaostalé oblasti

Sběr dat nezapomenul ani na Olomouc. Ve městě žilo ke konci roku 2023 více než 102 tisíc lidí. Ročně se tu vybuduje 2 až 2,5 tisíce nových bytů. Na tvorbě hrubého domácího produktu se však Olomoucký kraj podílel v roce 2022 pouze 4,7 procenty. V přepočtu na obyvatele tak dosahoval jen 79,3 procenta republikového průměru.

Mezi místa, kde se ekonomice tolik nedaří, lze zařadit rovněž Karlovarsko. Podíl nezaměstnaných, tedy počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let k obyvatelstvu stejného věku, tu činil 4,38 procenta. V samotných Karlových Varech, které je největším městem regionu, žije přitom pouze přes 49 tisíc obyvatel. Tomu odpovídá i poměrně malý zájem o nové bydlení. Mezi roky 2021 až 2023 se v regionu každoročně postavilo jen od zhruba 600 do 900 bytů.

Ani Ústecký kraj a Vysočinu nelze podle zjištění považovat za silné regiony. Podíl Vysočiny, kde žije dohromady necelých 520 tisíc lidí, na hrubém domácím produktu se pohybuje pouze kolem 4 procent s tím, že se tu každoročně postaví zhruba 1 800 nových jednotek. Na Ústecku žije sice o téměř 300 tisíc lidí více, podíl na tvorbě hrubého domácího produktu ale dosahuje jen 5,3 procenta. V přepočtu na jednoho obyvatele je to necelých 70 procent republikového průměru. Počet dokončených bytů tu pravidelně osciluje okolo čísla 1 300.

Otevřít v galerii (1)

Počet obyvatel roste

Ptáte se, jak jsou na tom z pohledu velikosti další větší města? V Českých Budějovicích žilo na konci roku 2023 přes 97 tisíc obyvatel. V celém jihočeském kraji se pak vybudovalo vždy okolo 2 tisíc nových nemovitostí. Pověstná rivalita Hradce Králové a Pardubic se odráží rovněž v počtu jejich obyvatel. Zatímco Hradec měl v době měření necelých 94 tisíc, Pardubice pouze o zhruba 1 500 lidí méně. A jak je na tom místní bytová výstavba? I v tomto směru jsou na tom oba regiony podobně. V Hradeckém i Pardubickém kraji se ročně dokončí 1 700 až 1 800 bytů a rodinných domů. O mnoho menší je naopak Zlín, kde žilo v čase sběru dat jen přes 74 tisíc lidí. Přesto poptávka po bydlení roste i na východě Moravy. Každým rokem statistici v kraji evidují od 1 500 do více než 1 600 dokončených nemovitostí.  

Šetření dále ukázalo, že ve všech krajích, kromě Ústeckého a Moravskoslezského kraje, počet obyvatel rostl. Důvodem je především vyšší počet těch, kteří se k nám přestěhovali ze zahraničí. Růst počtu obyvatel byl ale ve všech krajích kromě Prahy současně zpomalen převahou zemřelých nad živě narozenými. Proti předchozím rokům poklesla ve všech krajích i úhrnná plodnost pod hodnotu 1,6 dítěte na jednu ženu. Ve většině krajů zároveň meziročně mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob. Asi nepřekvapí, že nejvyšší, a to hned 5,66 procenta, byl v Ústeckém kraji.

Zdroj: autorský text, Český statistický úřad