Rodák z Německého Brodu po studiích na pražské stavební průmyslovce pracoval v ateliéru prof. Antonína Balšánka, kde se mnohému naučil. Větším přínosem mu byla studijní cesta do Darmstadtu, kde ve čtvrti Mathildenhőhe vzniká obytná čtvrť pod vedením J. M. Olbrichta. Po návratu do Prahu úročí ve svých realizacích vše, co se na cestách naučil.
Přijímá práci ve firmě renomovaného stavitel Matěje Blecha. Zaměřil se na dekoraci průčelí pražských domů. Fasády se stávají ostřejší, geometričtější. Má na svém kontě stavby, které udávají moderní ráz Prahy – rohový luxusní kubistický dům Diamant ve Spálené ulici, hotel Zlatá Husa na Václavském náměstí, Adamov lékárna, atd. Ve svých 36 letech má na svém kontě řadu luxusních a skvostných staveb.
To se pomalu rozrůstá a nabývá na síle v době, kdy si s architektem Rudolfem Šolcem otvírá vlastní ateliér. Stále se přidržuje estetiky kubismu a rondokubismu. Do tvůrčího rozletu vstupuje válka a taktéž nepochopitelná sebevražda samotného architekta. Zůstalo po něm nespočet unikátních a luxusních staveb, jako je třeba dřevěný kostel v Libni nebo Betlémská kaple číslo dvě.
Kubistické prvky najdeme i v interiéru, např. Kazatelský pultík s hvězdicovými dekoracemi, kde na vás kubismus dýchne již při vstupu skrze výmalbu s geometrickými náměty. Všude je vidět Králíčkův tvůrčí duch, jeho preciznost a hlavně oddanost tomuto stylu. Ten měl krátkého trvání a v jeho rozšíření zabránila válka.
Je dokonce uvedena v turistických průvodcích a učebnicích architektury. Tato lampa je esencí pražské kubistické architektury a je opravdu luxusní.