Maxipsa Fíka, který pil mléko a rostl až do té doby, než se napil piva, necháme pro tentokrát stranou a podíváme se na jeho druhou, luxusnější, podobu: záchranáře se soudkem!
Bernardýn (anglicky Saint Bernard ) je luxusní plemeno, které si vyšlechtili mniši v klášteře a hospicu v alpské oblasti Velkého a Malého průsmyku svatého Bernarda nedaleko Mont-Blanc. Byl vyšlechtěn proto, aby tahal a nosil těžký náklad a jídlo. Většinou si ho však spojujeme s jeho vyobrazením v zasněžených horách se soudkem na krku. Existují dva mýty, které vysvětlují, jak ke svému soudku přišel.
První příběh vypráví o slavném bernardýnu jménem Berry. Berry opravdu žil na počátku 19. století a údajně zachránil celkem 40 lidí. Po nešťastné smrti, kdy si ho lovec spletl s vlkem (jak se to mohlo stát, nechápeme), ho mniši vycpali a časem uklidili do depozitáře. Když tam po mnoha letech přišel uklízeč, na zemi mu překážel soudek, který pověsil vycpanému Berrymu na krk.
Po dalších letech se v těchto místech konala oslava záchranářů, Berryho našli a soudek už mu zůstal. Od té doby se traduje, že bernardýni se soudkem plným rumu (vína, nebo brandy) zachraňovali nešťastlivce ze závějí.
Druhá legenda praví o významném anglickém malíři, který v roce 1831 namaloval luxusní obraz s názvem Alpští psi, kde je právě bernardýn vyobrazen. Soudek mu sir Edwin přimaloval jen tak mimochodem pro oživení svého uměleckého díla a už mu nadobro zůstal.
Bernardýna se soudkem plným rumu na krku nikdy nepotkáte. Za prvé ho ve svých záchranných akcích vystřídaly vrtulníky a za druhé by to bylo od záchranářů velmi nezodpovědné. Alkohol by lidem v nízkých teplotách spíše ublížil! Pravdou však je, že dokázal najít a vyhrabat lidi z lavin a dopravoval je do civilizace.
Jedná se o vážné, chytré a učenlivé plemeno. Tím, že pochází z Alp, dobře snáší hory, zimní počasí a nízké teploty. Může žít venku, ale musí mít možnost úkrytu. Rozhodně se nehodí do luxusního bytu, ale na zahradu k domu, ideálně někam, kde není příliš horko. A abychom nezapomněli, je opravdu nádherný!