Centrální bankéři to nikde na světě nemají lehké. Ani Česko není výjimkou. Aleš Michl se guvernérského křesla v České národní bance ujme už v červenci. Jedním z jeho prvních úkolů bude správné nastavení správného mixu měnové politiky. Předpokládá se, že úrokové sazby už nebude navyšovat.
Inflační tlaky, s nimiž současná Česká národní banka musí bojovat, tlačí úrokové míry nahoru. Dosluhující guvernér Jiří Rusnok v rámci svých opatření se proto během svého úřadování soustředil především na politiku růstu úrokových sazeb.
uvedl v té souvislosti Rusnok.
Jedním z mála členů bankovní rady, kteří proti razantnímu a opakovanému navyšování sazeb doposud vystupovali, je podle tvrzení lidí z oborů Aleš Michl. A právě on nyní nastupuje do čela centrální banky.
Kdo je vlastně Aleš Michl a kam budou pravděpodobně jeho kroky směřovat?
Oproti svému předchůdci, který na guvernérském stolci seděl posledních šest let, by chtěl Michl k řešení současných problémů přistupovat komplexněji.
vysvětluje nastupující šéf centrální banky, proč by neměla být měnová politika založena pouze na rostoucích úrokových sazbách.
Proto plánuje, že bude držet sazby sice na vyšší úrovni, rozhodně je však nemíní dále posilovat. Vládu podpoří ve snižování míry zadlužování státu, tedy především v tom, aby do ekonomiky neproudilo nadměrné množství peněz. Poslední, z čeho chce Michl vycházet, je důraz na zpomalení růstu mezd. Jejich vývoj, jak tvrdí, by neměl přeskočit samotnou produktivitu práce.
Zejména poslední dva předpoklady budou v době, kdy odboráři hrozí protesty a stávkami, velice těžký úkol.
K návratu inflace na zhruba dvouprocentní úroveň by se chtěl Michl dostat zhruba do dvou let. Podmínkou toho ale podle něho je, aby se všechny tři výše uvedené body realizovaly současně a nedošlo u nich ke zdržení.
O tom, že se budou sazby držet ještě nějakou dobu vysoko, ví své i nový německý guvernér Joachim Nagel, který do úřadu nastoupil letos v lednu. „Inflace sama od sebe během jedné noci nezmizí, nějakou dobu tu ještě bude,“ uvedl letos v květnu. Přesto hledí do budoucnosti s mírným optimismem. Nepředpokládá, že by u našich sousedů, kteří patří k největším obchodním partnerům Česka a současně uplatňují relativně striktní měnovou politiku, mělo dojít k dramatickému vývoji, jenž by vyústil ve vysokou inflaci a současně ochromení ekonomického vývoje.
dodal Nagel.
Předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému Jerome Powell potvrdil podobný postoj, když uvedl, že podpoří případné zvyšování úrokových sazeb, dokud ceny nezačnou klesat zpět na zdravou úroveň.
řekl šéf americké centrální banky deníku Wall Street Journal. Kromě růstu sazeb lze ale očekávat i další kroky.
Tamní ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zaznamenala pokles růstu o 1,4 procenta zejména kvůli pokračujícím omezením na straně nabídky, pandemii koronaviru a důsledkům války na Ukrajině.
Jedním z těch, kdo důsledky vysokého růstu cen, ustál, je také polský guvernér Adam Glapiński. Navzdory více než 12procentní inflaci, která byla u našich severních sousedů nejvyšší od roku 1997, a odporu velké části veřejnosti. V květnu byl totiž opět zvolen šéfem tamní centrální banky. Jeho mandát by měl trvat dalších šest let.
Inflační tlaky podcenil ale japonský guvernér Haruhiko Kuroda. Letos na jaře totiž nejdříve prohlásil, že by měli být spotřebitelé k rostoucí inflaci „tolerantní“. Jeho následná omluva to již nezachránila.
obhajoval se Kuroda. Nyní je již téměř jisté, že japonského guvernéra, jenž tamní centrální banku řídí od roku 2013, bude uvedený omyl stát křeslo. Podle expertů zůstává již pouze otázkou, kdy a jakým způsobem k jeho sesazení dojde.
Receptů na to, jak bojovat se současnou inflací, je celá řada. Teprve čas ukáže, jaký přístup je tím nejvhodnějším. Vždy záleží i na konkrétních podmínkách v každé ze sledovaných zemí. S pouhým růstem úrokových sazeb si však v dnešním globalizovaném světě vystačí již málokdo.
Zdroje: ČTK, Reuters, Bloomberg, Manager Magazine, ČNB, Aktualne.cz