Vánoce na Ukrajině: Koledy, rodina a dvanáct jídel, bez kterých nezačnou. Slaví už také v prosinci, ne v lednu jako Rusko

Změna se dotkne nejen Vánoc, které budou Ukrajinci slavit 25. prosince namísto dosavadního 7. ledna, ale přesouvají se i další svátky s pevným datem. Ukrajina se tímto krokem chce distancovat od tradic ruské pravoslavné církve nakloněné Putinovi. Změna má Ukrajině pomoci „opustit ruské dědictví vnucování slavení Vánoc 7. ledna“ a „žít svůj vlastní život s vlastními tradicemi a svátky“.

Jak Ukrajina, tak i Rusko jsou zeměmi s převahou obyvatelstva pravoslavného vyznání. Poté, co Rusko v roce 2014 ilegálně anektovalo Krym a začalo podporovat separatisty ve východním ukrajinském regionu Donbas, se velká část pravoslavné komunity na Ukrajině od Moskvy odklonila. Ruská válka na Ukrajině ještě více urychlila rozkol mezi těmito dvěma větvemi pravoslavného křesťanství, zejména vzhledem k tomu, že hlava ruské pravoslavné církve patriarcha Kirill invazi plně podpořil a označil ji za kulturní konflikt mezi širším ruským světem a západními liberálními hodnotami. Zdá se, že rozhodnutí ohledně nového kalendáře je Ukrajinci podporováno. V minulosti provedla ukrajinská vláda průzkum veřejného mínění, ve kterém se občanů ptala, zda by se mělo datum Vánoc změnit na 25. prosince. Téměř 59 % z více než 1,5 milionu dotázaných tento krok podpořilo. Přijetím nového kalendáře se změnila data všech zimních náboženských svátků: Vánoce se budou konat 25. prosince namísto 7. ledna, svátek svatého Mikuláše se přesune z 19. prosince na 6. prosince a svátek Bohorodičky se přesune z 18. ledna na 6 ledna. Velikonoc (Paschy) se tato změna netýká.

Ze dvou termínů vánočních svátků – 25. prosince nebo 7. ledna – si Ukrajinci mohli vybrat už od roku 2017. Od té doby jich stále více slaví Vánoce 25. prosince.

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Ukrajinské vánoční zvyky

A jak to bylo v minulosti? Mezi klasické zvyky Ukrajinců patří dodržování čtyřicetidenního půstu, který trval od 28. listopadu do 7. ledna (podle juliánského kalendáře). Poslední den půstu pak připadá na den památky svatého Filipa, a proto se někdy označuje jako Filipův den. Lidé se pokáním a modlitbou snaží očistit fyzicky i duchovně. Jelikož půst pokračuje i v den svatého večera, je všech jeho 12 jídel postních.

Dvanáct jídel. Ani o jedno víc nebo méně

Pravoslavní věřící začínají tradičně slavit Vánoce 6. ledna a tento den také nazývají Štědrým dnem. V této době se zdobí vánoční stromeček nebo se domů přináší tzv. diduch ze sušených obilných klasů, květin a barevných stužek. Připravuje se také speciální večeře, která by měla obsahovat 12 postních jídel. Vánoční pokrmy neobsahují žádné maso a mléčné nebo živočišné tuky. Výjimkou jsou ryby, například sledě, které podávat lze.

Tento den si na Ukrajině spojují zejména s chutí sladkého pokrmu zvaného „kuťa“, což je ukrajinské tradiční jídlo podobné kaši, připravované z uvařené pšenice smíchané s medem, ořechy a rozinkami. Na Ukrajině je zvykem, že ji hostitel ochutnává jako první. Na stůl se nanosí ještě dalších jedenáct jídel, která spolu s kuťou symbolizují dvanáct měsíců v roce. V některých oblastech se udržuje zvyk, kdy členové rodiny dávají na noc do hrnce s kuťou lžíce. Ten, jehož lžíce se do rána převrátí, prý do roka zemře.

Dále nesmí chybět houbová polévka s tzv. oušky (plněné taštičky s houbami), kapusta, vařené fazole, koblihy a uzvar (kompot ze sušeného ovoce s medem).

Úcta k zesnulým

Ukrajinci prokazují zesnulým úctu i během Vánoc. Jelikož tradice praví, že slavnostní večeře se účastní i duše zemřelých, je potřeba myslet i na ně. Během večeře je na stole prázdný talíř, lžíce a kalíšek. Věří se, že v tento den se ke stolu přidávají i ti, kteří už nejsou mezi námi. Po večeři je třeba nechat na stole nějaké jídlo pro zesnulé.

Na Ukrajině věří, že pokud se během večeře drží všichni pohromadě, zůstane rodina spolu a nikdo neodejde na onen svět. Po skončení večeře se zhasne svíčka a rodina se pomodlí. Všichni doufají, že kouř bude směřovat vzhůru, a ne ke dveřím, což by znamenalo, že přijdou o blízkého člověka. Po večeři se už jen koleduje, a to až do 19. ledna, kdy se tradičně slavil svátek sv. Jana Křtitele, který oficiálně zakončoval vánoční období. Zpívání koled na Ukrajině se datuje už do předkřesťanských dob.

Dnes zná slova koled každé malé ukrajinské dítě. Představují nejživější vánoční vzpomínku většiny Ukrajinců na dětství. Možná si myslíte, že žádné ukrajinské vánoční písně neznáte. To by mohla být pravda, pokud ovšem neznáte jednu ze světově nejznámějších vánoční melodií „Carol of the Bells“, pod kterou se ve skutečnosti skrývá původně ukrajinská koleda Ščedryk (kterou na začátku 20. století složil Mykola Leontovyč na základě starých ukrajinských lidových písní).

První den Vánoc

Následující den (7. leden) se označuje také jako první den Vánoc a je vyplněn návštěvami příbuzných a známých. Lidé by v tento den neměli pracovat, až na nezbytné výjimky. Kromě toho se zpívají vánoční koledy. Hostitelům se přeje všechno nejlepší, protože lidé věří, že přání vyslovená tohoto dne se splní.

Děti tradičně připravují a předvádějí takzvané vertepové představení. Slovo vertep je označení pro přenosné loutkové divadlo, v němž se odehrávaly betlémské scény a jiné náboženské hry. Základním atributem vertepu je vánoční hvězda, která je považována za symbol radosti (jelikož nese zprávu o narození Ježíška)

Starý Nový rok

Dalším svátkem ve vánočním cyklu je 13. leden, na který připadá oslava pravoslavného „Starého Nového roku“. Stejně jako na Štědrý den, i nyní připravují hospodyně slavnostní večeři, která však nemusí být postní. Ani zde nesmí chybět tradiční kuťa, která je ale v tomto případě bohatší a připravuje se na sádle. Kromě toho se podávají klobásy, maso a jiná masitá jídla.

Žádné svátky by nebyly úplné bez pořádného karnevalu. A proto přichází Malanka, tradiční ukrajinská oslava Starého Nového roku. Během večera, který se nazývá také Melanchina, Malanka, Melanka nebo Basilův večer, se zpívají písně známé jako „ščedrivka“. Večer vyplňují bláznivé kostýmy, hojnost jídla a pití a dobromyslné žertování. Jsou to oslavy, které spojují celou komunitu.

Dívky věští, což jim následující rok přinese. O den později, 14. ledna, se slaví svátek svatého Vasilije a s ním příchod nového roku podle starého juliánského kalendáře. Odtud i název „Starý Nový rok“. Poráží se prase a pořádají se zabijačkové hody.

Pronájem Luxusního mezonetu, 2+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Svátek Křtu Páně

Posledním velkým svátkem vánočního a novoročního cyklu na Ukrajině je 19. leden, kdy si lidé připomínají Kristův křest v řece Jordán. V předvečer tohoto svátku usedají rodiny po celodenním půstu ke slavnostnímu stolu. Ráno jdou do kostela, aby si nechali požehnat vodu, kterou potom hlava rodiny pokropí jednotlivé členy domácnosti, jakož i práh, dům a stáje. Svěcená voda má moc chránit před nemocemi, a proto se pečlivě uchovává. Je to i svátek otužilců, kteří se v tento den koupou v ledové vodě. Označuje také začátek masopustu a obecného veselí, které trvá až do začátku půstu. V tomto období se často konají také zásnuby a svatby.

V době Vánoc lidé na Ukrajině přestávají používat pozdravy Dobrý den a Dobrý večer a místo toho se pozdravují větou „Narodil se Kristus“. Na to ostatní odpovídají frází „Chvalme ho“. V den Svaté večeře pak lidé vstávají brzy, aby během následujícího roku nikdy nezaspali, omyjí se vodou, do které předtím hodili stříbrnou minci, a celý den věnují přípravě na večer. Snaží se také vyhýbat hádkám, trestání dětí nebo půjčování peněz.

V kuchyni nejprve připraví rybu, jejíž šupiny v červené kapsičce zavěsí nad dveře, což má zajistit lásku lidí po celý následující rok. Potom se pod ubrus na stole položí sláma, která by měla rodinu obohatit, a mladé dívky z ní hádají svůj osud. Pokud vytáhnou dlouhé a zelené stéblo, znamená to, že se brzy vdají. Pro osamělého poutníka je pak vždy připraven jeden talíř navíc. Obvykle se pod stůl položí železný předmět a říká se, že kdo si na něj během svaté večeře položí nohy, bude mít silné a zdravé nohy. Pokud dívky chtějí zjistit, která se vdá jako první, položí během večeře na zem kousky ryby. Dívka, jejíž kousek sní pes jako první, si může začít připravovat svatební šaty. Pokud vás zajímá, jak se ukrajinsky řeknou Vánoce, používá se slovo Rizdvo (Різдво). K neopomenutelným tradicím patří vertep, neboli lidové divadelní představení, které zobrazuje příběh narození Ježíše. Účinkující se převlékají za biblické i národní postavy, včetně pastýře, tří králů, andělů, smrtky, žida, sedláka, dědečka, miminka a kozáka.

Mikuláš nechává dárky pod polštářem

Mikuláš, který je obdobou slovenské oslavy Mikuláše, se na Ukrajině tradičně slavil 19. prosince. Podle tradice nechává svatý Mikuláš v tuto noc dárky pod polštáři hodných dětí. V předvečer svátku mu děti píší dopisy se svými přáními a vhazují je do schránky nebo dávají ven na okenní parapety. Hodné děti najdou pod polštářem dárek a ty zlobivé větvičku. V tento den je dobrým zvykem smířit se s nepřáteli a věří se, že je to poslední den, kdy mohou být splaceny všechny dluhy, jinak bude rodina v příštím roce trpět.

Diduch a stromek

Na Ukrajině byl po dlouhou dobu tradičním vánočním symbolem namísto zeleného vánočního stromečku tzv. „diduch“. Šlo o ozdobný snop vyrobený ze slámy a poslední pšenice sklizené v daném roce. Snopy byly svázány do velkolepého věnce. Naspod trčela stébla slámy, aby na nich „diduch“ mohl stát. Byl ozdoben barevnými stuhami, papírem nebo sušenými květinami, podle individuálního vkusu. Na Silvestra a 1. ledna se snažili udělat bohatou slavnostní večeři, aby se celý další rok vydařil. Obchodníkům se doporučovalo ustoupit prvnímu kupujícímu 1. ledna, aby byly obchody během celého roku úspěšné.

Zdroj: Theguardian.com, Sk.traasgpu.com, Ta3.com, Soba.sk, Ukf.sk, Obcasnecas.sk, Ukraine.ua, autorské dílo