Láska ze zkumavky. O umělém oplodnění bez cenzury
Už jste se pevně rozhodli a jste připraveni na to, mít dítě? Vaše rozhodnutí bohužel nemusí stačit. Má cesta k dítěti je důkazem toho, že se váš idylický scénář může zhroutit jako hromádka z karet.
I u nás to začalo klasicky. Byli jsme s mužem rozhodnuti stát se rodiči. Plán zněl jasně: Svatba a potomek. Zatímco se svatbou problém nebyl, potomek se jaksi nedostavoval. Nějakou dobu jsme se o něj pokoušeli, než se z červíčka nejistoty vyklubal pořádný červ, který nás dohnal do centra reprodukční medicíny.
Zjistit příčinu toho, proč se vám nedaří otěhotnět, může být především pro muže lehce nepříjemná záležitost – ne každý si to užívá v kabince, ze které musí přinést sperma. Pokud však spermiogram nakonec ukáže, že je všechno v pořádku, může mu naopak ego vystřelit do závratných výšin, což se pozitivně podepíše nejen na vašem vztahu, ale především na celém procesu. Našim problémem byl čas, kterého jsem podle doktorky já už moc neměla. A tak jsme do toho raději šli.
Na začátku vyfasujete tašku plnou injekcí a ampulek.
„Tohle si píchejte vždy ráno, tohle večer, tohle uchovávejte v lednici a píchněte si to ve čtvrtek..“ a tak podobně. Spolu s léky dostanete na začátku harmonogram, kde máte přesně uvedeno, co si kdy brát, protože tohle se vážně nedá zapamatovat! Minimálně dvakrát do měsíce musíte do centra. Stojí vás to hodně času. Je potřeba se připravit i na to, že po psychické stránce na tom nebudete zrovna nejlépe.
K čemu to všechno je? Pomocí hormonů, které si pícháte do břicha každý den, stimulujete své tělo k tomu, aby reprodukovalo co nejvíce vajíček. Není to nic příjemného, bolí to, otravuje vás to. Já jsem se cítila unavená a s každou další injekcí jsem pochybovala o tom, zda naše rozhodnutí bylo správné.
Přichází den D: Nejsilnější na scénu!
Den D je přesně vypočítán, napumpované hormony ve vás tančí čardáš. Byla jsem nervózní, ale šťastná, že už to píchání injekcí bude za mnou. Odebrání vajíček probíhá pod narkózou, ale po zákroku stačí být jen 2 hodiny na lůžku a můžete jít domů. Hned vám řeknou, kolik vajíček odebrali a ten samý den se dozvíte, kolik z nich se podařilo oplodnit. Stále to nemusí být finální číslo, do několika dnů mohou další odpadnout.
To nejhorší máte ale v tuhle chvíli za sebou. Oplodněná vajíčka se zamrazí kromě jednoho, toho „nejsilnějšího“, které vám bude do těla za několik dní opět vpraveno. Tentokrát bez narkózy, během minutky. Potom už jen čekáte, zda se uchytí.
Úspěch zaručen není, ale máte tolik šancí, kolik vašich oplodněných vajíček čeká na svou příležitost „v mrazáku“. Pokud by vám to nevyšlo ani s jedním, musel by se s odstupem několika měsíců celý proces opakovat.
U nás to naštěstí nebylo nutné. Naše dcera, která na mě teď kouká z postýlky, se narodila z druhého pokusu. Je to zázrak. A ve finále je úplně jedno, jestli byla počata spontánně nebo za pomocí moderní medicíny. Reprodukčním centrům a celému vývoji v této oblasti patří za mě velký dík. Bez nich bychom byli nejen my, ale spousta párů, které mají problém s početím, o tuhle největší radost a životní lásku nejspíš ochuzeni.
V Čechách za umělé oplodnění zaplatíte třetinu toho, co jinde
Umělé oplodnění stojí v České republice cca 45 000 Kč. Polovinu z toho hradí pojišťovna. Přičíst musíte ale léky a hormony v injekcích, kterých do sebe vpravíte v rámci celého procesu požehnaně. Celkem však počítejte s tím, že se do 30 000 Kč vejdete. Pro srovnání – v Německu nebo ve Španělsku se za stejné úkony platí v přepočtu cca 150 000 Kč. Každý další pokus ze zmrazených vajíček stojí u nás cca 9000 Kč.
