Českou společností stále rezonují dozvuky tragické události z 21. prosince, kdy došlo ke střelbě na Filozofické fakultě UK. Konání vládních politiků směrem k mimořádné události se dostalo pod drobnohled a v případě šéfa Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Mariána Jurečky visí ve vzduchu i rezignace. Stojí za ní večírek pro zaměstnance ministerstva, který Jurečka nezrušil a o okolnostech celé akce podle některých médií nemluvil pravdu. Po rezignaci ministra a předsedy lidovců volá i opozice, ta je na druhou stranu kritizována za pokrytectví vzhledem ke kauzám minulého vládního období.
Kvůli tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která stála život 14 lidí, hrozí, že budou padat hlavy i na politické scéně. Bezprostředně po útoku se začaly objevovat otazníky, jestli Policie ČR zasáhla správně a jestli neměla být na místě činu dříve, když měla určité podezření směrem k pachateli.
Otázky padaly směrem k Ministerstvu vnitra a policejnímu prezidiu. Vzhledem k šoku, který tragédie způsobila, bylo otázkou jestli svou funkci někdo z představených těchto institucí nenabídne k rezignaci. To se nestalo, ministr vnitra stejně jako policejní prezident svou pozici během tragédie uhájili, ale jeden z čelních vládních politiků to přesto udělal. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda lidovců Marián Jurečka uvedl, že je připraven rezignovat kvůli večírku v rámci jeho rezortu, jehož se účastnil navzdory tragické události.
"Byla také chyba, že jsem kolem té 19. hodiny setkání neukončil a lidi naprosto restriktivně neposlal domů... Přemýšlím nad ní (rezignací). Kdyby to pan premiér a náš celostátní výbor vnímali jako věc, kterou bych měl udělat, jsem na to připraven,"
uvedl v publicistickém pořadu ČT otázky Václava Moravce lidovecký šéf směrem ke své rezignaci.
Do komplikací se Jurečka dostal zejména kvůli nepřesným informacím poskytovaným médiím. Nejdříve totiž tvrdil, že se o střelbě dověděl až výzvou k mimořádnému jednání vlády v 18:26. Ke střelbě však došlo kolem 15:00 a okamžitě o události začaly informovat weby všech zpravodajských serverů. Následně podle blíže nespecifikovaného zdroje novinářů z MF Dnes měl o střelbě diskutovat s některými zaměstnanci přímo na večírku, konkrétně tedy kolem 16:00.
Po zmíněném zasedání se na svůj úřad Jurečka vrátil a setrval zde "neformálně" do půl čtvrté ráno. Do jiného světla událost vrhla situace, kdy MPSV nebylo jediným rezortem, který uspořádal 21. 12. vánoční akci. Večírek byl zorganizován i na Ministerstvu kultury, ale jeho šéf, Martin Baxa (ODS), ho rozpustil a odešel na mimořádné zasedání vlády.
Ačkoliv předseda KDU-ČSL své pochybení přiznal, svou rezignaci podmínil požadavkem ze strany předsedy vlády Petra Fialy (ODS), popřípadě z vnitřních struktur jeho vlastní strany. Fiala vyzval Jurečku k vysvětlení a zároveň dodal, že změny ve vládě neplánuje.
"Toto mi přijde hodně pokrytecké. Marian Jurečka chyboval. Opakovaně. Ale jasně se k tomu dnes postavil a omluvil se. Není to u politiků včetně vás z opozice bohužel vůbec běžné. Tady platí: kdo jsi bez viny, první hoď kamenem,"
zastal se svého kolegy ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Poukázal na výzvy opozice po rezignaci ministra Jurečky, což je např. podle poslankyně za ANO Jany Mračkové Vildumetzové zodpovědnost premiéra Fialy. Na sociálních sítích je však opozice zároveň obviňována z používání dvojího metru.
"Něco vám prozradím, paní poslankyně. Jurečka udělal ostudu, ale ženská, které chodí na svatbu mafiáni, platí jí kampaň a byt, by nikoho mistrovat neměla. Děkuji,"
reagoval na síti X na kritiku Jurečky od poslankyně za ANO například Lukáš Valenta.
"Čtu od kouzelníků třetího stupně z hnutí ANO, že by měl pan Jurečka rezignovat kvůli účasti na nevhodné party, za kterou se omluvil. Kde zrovna tihle učedníci čarovali, když jejich šéf vyměnil ministra spravedlnosti v době, kdy se objevil návrh na obžalobu v Čapáku?"
připomněl kauzy politiků současné opozice, když jejich strana zasedala v minulé vládě publicista Marek Wollner na X.
Zdroje: ceskatelevize.cz, seznamzpravy.cz, idnes.cz, twitter.com, autorský článek