Druhé kolo voleb do francouzského Národního shromáždění nepotvrdilo úspěchy krajní pravice v prvním kole, na které toto volební uskupení dosáhlo, když nyní obsadilo až třetí pozici za levicovou koalici Nová lidová fronta a centristickým blokem Emmanuela Macrona nazvaným Společně. Macron dosáhl na svůj cíl zastavit mocenský vzestup krajní pravice, nicméně Francie se po předčasných volbách ocitá ve volebním patu, který může vést k destabilizaci země. Prezidentovi dává šanci široká koalice, nicméně komplikovanou politickou situaci dokumentují i obrázky z pařížských ulic, kde byly nasazeny desetitisíce policistů.
Bouřlivá projevy lidí ve francouzských ulicích doprovázely celé období kolem předčasných voleb. Rozsáhlé demonstrace vypukly současně s překvapivým vyhlášením předčasných voleb prezidentem Macronem. Konfliktní pokračovaly i v reakci na výsledky druhého kola voleb.
Tisíce demonstrantů vycházely ve volebním období do ulic skandovat proti krajní pravici, vítězi evropských voleb a favoritovi voleb předčasných. Národní družení Marine Le Pen a jejího synovce Jordana Bardelly nepotvrdilo dominantní roli z předvolebních průzkumů. Nepokoje v ulicích vypukly mezi příznivci vítězů i poražených, což se očekávalo a v ulicích bylo nasazeno na 30 000 policistů. Reakce na překvapivé vítězství levicové koalice doprovázely i požáry v ulicích (viz foto).
Za neúspěchem krajní pravice stál většinový volební systém používaný při volbách do Národního shromáždění a také taktika odpůrců Marine Le Pen. Kandidáti centristických "macronovců" se dohodli na odstoupení svých kandidátů ve prospěch konkurentů z Nové lidové fronty, pokud by si měli zástupci druhého a třetího na pásce v druhém kole voleb konkurovat v boji s kandidátem krajní pravice. Na tuto situaci došlo ve dvou stovkách obvodů z celkového počtu 577.
Podle posledních údajů francouzského Ministerstva vnitra levice získala 182 mandátů, centristé Macronovy koalice 168 a až třetí skončil favorit z krajní pravice se 143 mandáty. S větším odstupem pak následovala tradiční, konzervativní pravice se ziskem 46 mandátů, o jejichž předvolební podporu usiloval jak Macron, tak krajní pravice.
"Ti, kdo tvrdili, že se Macron zbláznil, nebo podlehl vlastnímu egu, když vyhlásil volby, se musí držet za nos až u kořene. Teď bych se nasmál, kdyby Macron ještě něco šikovnýho slíbil umírněné části levice, čímž by ze hry byli extrémisti nejen napravo, ale i nalevo - jak Lepenová, tak Mélenchon. Je samozřejmě možné, že má jen kliku. Ale spíš je to opravdu velký hráč,"
komentoval výsledky francouzských voleb politický komentátor Petr Honzejk na síti X.
Poukázal tak na souvislosti nečekané Macronovy taktiky s vyhlášením předčasných voleb a také dalšího směřování Francie. Zatímco představitelé levicové koalice nyní hovoří o vytvoření vlády, samotní zdaleka pro většinu nemají dostatek mandátů. Postavení prezidenta je z ústavního hlediska ve Francii velmi silné a Macron ho může využít ke sjednocení politického mainstreamu, který má rozpory směrem k domácí politice, ale bude prezidenta podporovat v jeho zahraničních snahách. Na ně Macron klade velký důraz.
Vítězem voleb je levicové, ale velmi nesourodé uskupení, které vzniklo instantně jen několik týdnů před volbami. Navazuje na předchozí levicovou alianci Nupes (Nové ekologické a sociální lidové hnutí) z voleb 2022, to se rychle rozpadlo pro názorové rozdíly radikálního Jean-Luca Melanchona, který chce být aktuálně premiérem, ovšem tvrdě se staví proti Macronově politice, s liberální levicí socialistů a zelených, ti naopak s Macronem už spolupracovali. Prezident totiž doposud vládl s menšinovým kabinetem.
"Rozhodně (Macron) na tom nebude hůře než před EP volbami. EM se může při vyjednávaní také vrátit ke svým sociálně demokratickým kořenům,"
reagovala v diskuzi na X politoložka Petra Guasti na nastalou situaci ve Francii a na Macronovu ideologickou nevyhraněnost, díky níž má šanci Macron dojit k rafinovanému politickému úspěchu.
"Macronův hazard sice zabránil nástupu krajní pravice k moci, ale přesto by mohl zemi uvrhnout do chaosu. Vzhledem k tomu, že parlamentní volby nejsou naplánovány na další rok, čeká Francii nejisté období, kdy se na Paříž upírají zraky celého světa, protože se za tři týdny chystá přivítat olympijské hry,"
mírní optimismus směrem k prezidentovi analytik CNN Sakija Vandoorne.
Zdroje: apnews.com, cnn.com, x.com, ČTK, autorský článek