Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., je významná osobnost v oblasti lékařství, se zaměřením na vnitřní lékařství, pneumologii a ftizeologii, alergologii a klinickou imunologii, a má licenci v intervenční bronchologii. V roce 2015 byla jmenována profesorkou v oboru vnitřní lékařství. Je absolventkou a dlouholetou učitelkou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na téma léčby tuberkulózy nám poskytla rozhovor.
Svoji kariéru začala ve Výzkumném ústavu tuberkulózy a respiračních nemocí ve Fakultní nemocnici na Bulovce. V roce 2016 byla jmenována přednostkou Pneumologické kliniky 1. LF UK ve Fakultní Thomayerově nemocnici. V dubnu 2021 se stala 1. náměstkyní ministra zdravotnictví, hlavně kvůli pandemii covidu, a nyní působí jako externí poradkyně Ministerstva zdravotnictví. Je předsedkyní České Pneumologické a ftizeologické společnosti, členkou oborové rady postgraduálního doktorského studia imunologie, a členkou řady mezinárodních odborných společností. Má 2 vlastní a 3 nevlastní děti, je nadšenou studentkou jógy, běhá, cestuje, stará se o domácnost a ráda čte.
Na začátku minulého století byla velká válka, byly daleko horší socio-ekonomické podmínky lidí a zejména nebyly žádné léky na tuberkulózu. Ta změna nastala po válce, kdy se začaly objevovat první léky na tuberkulózu. Výskyt byl stále vysoký, ale poté 2. světové válce vlastně se začal postupně tak, jak najížděla ekonomika, zlepšovat. Celkově stav lidí, ekonomika, výživa, životní úroveň, šlo ruku v ruce s nově objevenou léčbou tuberkulózy a těch nových léků. Začal vlastně postupně klesat počet nových případů tuberkulózy v České republice, a nejen v České republice.
No, záleží na tom, jak to je. Pokud vám někdo řekne, že vy máte tuberkulózu, tak to znamená, že budete muset dodržovat určité podmínky tak, abyste nenakazila ostatní a budete se muset léčit, pokud chcete být zdravá. A jelikož je to chronický zánět, který postihuje nejen plíce, ale možno i řadu dalších orgánů, tak je léčba opravdu náročná a trvá velmi dlouho. Není to jako když dostanete běžný zápal plic a dostanete týden nebo čtrnáct dnů antibiotika. U této nemoci je minimální doba trvání léčby 6 měsíců. To znamená, že první dva měsíce té léčby berete kombinaci čtyř léků a další čtyři měsíce pokračujete ve dvou lécích. To jsou vlastně celé hrstky tablet, které pacient musí spolykat v jedné denní dávce, která vám potom pomůže. Jedině to vám vlastně zaručí, že se vyléčíte, ale že ten efekt bude hlavně dlouhodobý, a že se vám ta nemoc nevrátí.
Je to kombinace obojího. Je to nejen důvěra, ale také jistota. Prokázalo se, že pokud jsou lidé léčeni doma, tak se jim dokonce daří lépe, a prostě míra úspěšnosti té léčby je dokonce větší než, když jsou hospitalizováni v nemocnici. Doposud bylo v České republice zvykem, že byli hospitalizováni všichni, kteří tuto nemoc měli. A bylo jedno, zda jsou skutečně nemocí nebo u nich bylo pouze podezření. Hospitalizace trvala 2 měsíce a pak následně přešli do ambulantní léčby. U tuberkulózy nejde o to, že si lehnete. Pokud není zdravotní indikace, nemáte nějaký zásadní problém, tak můžete mít tuberkulózu léčenou ambulantně, když budete spolupracovat. To znamená především dodržovat životosprávu, nebudete pít alkohol, budete se dobře živit, budete mít kde bydlet a budete mít dobré rodinné zázemí. Důležité je, abyste prokazatelně brali léky, například sestřička vám zavolá a upozorní vás na léky anebo se natočí video, kde je vidět, že si ty léky opravdu berete. V krajním případě budete každý den chodit do ordinace a tam to polykat před sestřičkou. Následně se pak dochází jen periodicky na kontroly, udělají se kontrolní rentgeny.
Když budete ve styku s tuberkulózou, a víte to jistě, tak si zajdete k lékaři, kde vás pošlou na plicní oddělení a zde se zjistí, zda máte takzvaní latentní tuberkulózní infekci. To se dělá kožními a krevními testy. Ale to není nemoc, ta se vyvine po několika týdnech a měsících, ale do té doby jste sledována. Případně můžete brát podpůrné léky, které slouží jako prevence, aby se nemoc nerozvinula. Když se ale nemoc rozvine, nevíte, že jste měla kontakt, ale máte podivné symptomy, například, že kašlete krev, potíte se, hubnete, tak to samozřejmě navštívíte lékaře a pak se diagnostikuje nemoc na základě rentgenu. Zkoumají se i hleny, které vykašláváte, ale v krajním případě se podstoupí i biopsie.
Pokud máte normální rodiny se socio-ekonomickým zázemím takovým, které je běžné, tak není nutné, abyste se najednou začali stranit toho jedince, který má tuberkulózu. Stejně jste s ním celou dobu byli, pakliže vás nakazil, tak už to neovlivníte. Všichni členové rodiny podstoupí prohlídku, kde se stanoví, zdali mají tuberkulózu také, nebo jsou pouze infikovaní, ale není to samotná nemoc. Následně je u dětí nabídnuta chemoprevence, to znamená, že berou podpůrné léky vždy a preventivně, ale u dospělých je to nabízeno a doporučováno. Poté ten dotyčný začíná brát léky a jeho infekciolizita výrazně klesá. Zároveň je výhodné, aby nosil respirátor. Nikdo se nemusí bát, že se to přenese nádobím, povlečením nebo povrchy. Důležité je chránit si dýchací cesty, aby nemocný nevykašlával. Co je důležité, nebude zvát návštěvy, nebude chodit na pivo a nebude chodit na pivo.
Děkuji.
Zdroje: rozhovor s Mudr. Martinou Koziar Vašákovou, vlastní dotazování, autorský text