Tak tohle je vážně k zamyšlení. Moje kolegyně napsala krásný článek o kabelkách, takzvaných Birkinkách. Tam jsem se dočetla, že není tak lehké ji získat. To jsem věděla ze Sexu ve městě. Nikdy jsem se ale nad tím nepozastavovala, protože se mě tato situace netýká, nemám totiž tolik peněz na kabelku, radši dodělám rekonstrukci domu... Každopádně mě ale informace v článku dost popudily. Myslela jsem si, že za peníze jde dnes kromě zdraví a lásky koupit vše. Jaká mýlka...
Přijde mi to jako taková malá diskriminace. A to jsou prý v nevýhodě jen lidi tmavší pleti, tedy podle nich samotných. Ale představte si tu zoufalost, ať už u ženy tmavé či světlé pleti. Vydělá nebo dostane, to je asi jedno, peníze na svou vysněnou tašku a nedostane ji?! To by mě vzal ďas. Úplně se vidím, jak jdu celá natěšená do toho krámu s kufrem plným peněz a těším se, že si objednám ten nádherný klenot i s tou myšlenkou, že si chvilku budu muset počkat. A dopadnu jak sedlák u Chlumce jenom proto, že prodavačka má buď špatný den a nechce se jí mi pomoct, nebo mám prostě jen smůlu, protože nejsem členka klubu Hermès. Co to vlastně znamená, být členka klubu? Kolik věcí musím vlastnit, abych měla nárok zažádat o luxusní tašku?
Jala jsem se tedy trošku pátrat a zjistila jsem mnoho zajímavých věcí. Netušila jsem, že se kabelka dá počítat jako investice. Není to nemovitost ani diamanty. Je to probůh taška. Ale tyhle obchodní domy jsou fakt chytrý.
Hodnota prodeje se totiž zvyšuje z roku na rok, protože i původní ceny luxusních kabelek vykazují trvalý růst cen. Některé módní domy dokonce zvyšují původní cenu i dvakrát ročně.
Birkin od Hermès stála v roce 1984 okolo 2500 EUR. Dnes se tato hodnota téměř ztrojnásobila! Je to jako s bytama, akorát v kabelce bydlet nemůžeš...
Dalším důvodem je strategie nedostatku, kterou používají především právě experti od Hermès. Tašky jsou k dispozici pouze na vyžádání a s dlouhou čekací dobou, která může trvat až několik let. Nedostatek tedy zvyšuje poptávku. Čím je výrobek vzácnější, tím větší je poptávka, a tím víc lidí je ochotno za ni zaplatit víc. Jak mazané a přitom jednoduché! Jen by mě zajímalo, kolik zákaznic třeba při čekání zemřelo... No dobře - tohle téma ne. To by byla trošku morbidní story.
To, že pro krásu se musí trpět, říkaly už naše babičky. My, ženy, děláme fakt hodně divných věcí, abychom se ostatním, čti mužům, líbily. Většinou úplně zapomínáme na to nejdůležitější a to je líbit se hlavně sama sobě. Slyšela jsem příběh jedné slečny, které příroda moc krásy nenadělila, a tak se snažila tu krásu dohnat právě nakupováním a shromažďováním nádherných věcí. Bohužel ji to přivedlo samozřejmě do dluhů a exekucí. Tyhle věcičky totiž něco stojej, to jsme si vysvětlili v řádcích výše. No a chudák holka se z toho všeho v podstatě zbláznila a skončila úplně zoufalá a šílená na psychiatrii. Tady potom bohužel pořekadlo krása bolí dostává úplně jiný rozměr.