Na férovku: O podnikání v Česku. Státní subvence a natahování ruky, přijímat riziko český byznys odmítá

Po zkušenosti posledních dvou let, kdy nám vše zdražovalo přímo před očima si už nevzpomene, kde se objevil tuzemský pionýr v překotném zdražování. Šlo o stavebnictví a prodej nemovitostí. Lidem se dařilo a chtěli své prostředky uložit do něčeho s trvalou hodnotou. Koupě nemovitostí se stala bezpečným přístavem.

Levné hypotéky s úrokovou sazbou kolem 2 % nabízely laciné půjčky nejen na bydlení, ale i s investičním záměrem. Velká poptávka se však střetla s narušením dodavatelských řetězců kvůli pandemickým uzávěrám a ceny letěly nahoru. Developeři a stavebníci si mákli, ale odměnou jim byly tučné zisky.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Zobrazit nemovitost

V dotační republice na školství peníze nezbývají

Ale i ekonomie má své zákonitosti. Jedna z nich se dá zjednodušit do lidového moudra: "žádný strom neroste do nebe." Nedávno však někteří podnikatelé ve stavebnictví přišli se zajímavou myšlenkou, jak růst stromu jejich byznysu pěkně pohnojit. Originalitou se nezdržovali a přišli s nápadem na státem dotované hypotéky, které by vrátily úrokové sazby na 2 %. 

Dobře vědí, že právě levné půjčky byly dopingem realitního trhu na němž vydělávali. Když se však ekonomický cyklus změnil, už se jim hůře podniká. Otřepaná fráze o "riziku podnikání", jim přijde už asi překonaná. Nově by bylo lepší věnovat se jakémusi socialistickému podnikání, kdy se v dobách ekonomické konjunktury inkasují zisky, a když se přiblíží stagnace nebo nedej bože recese, dosype nám do kapsičky stát. Proč si lámat hlavu s úsporami, inovacemi nebo konkurenčním bojem?

Nehledě na to, že hypotéky jsou již dnes dotovanou záležitostí, jelikož je možné si snížit daňový základ o úroky a získat tak až 22 500 Kč z eráru ročně. Abychom stavebníkům nekřivdili, se svým požadavkem požadavkem na další státní podporu pro hypotéky se zařadili do dlouhé fronty jiných s nataženou rukou směrem k daňovým poplatníkům. 

"Snaha podporovat byznys z daní přináší miliardové "ovoce". V kontextu stovek miliard dotací na energetiku, dopravu, penzijní připojištění, stavebko, na R&D, vlastně ani nepřekvapí. Česko je hlavně dotační republika a pak na to školství holt nezbyde,"

shrnul situaci už v roce 2019 na X ekonom Filip Bertold.

Berou zemědělci dotace na zisk?

Stavebníci nejsou dnes jedinými nespokojenými natahovači ruky. Traktory v Praze stejně jako na hraničních přechodech mají jedno společné. Jsou pořízeny s přispěním největšího dotačního objemu peněz EU. Jinými slovy, zemědělství pohltí ze všech podporovaných politik Evropské unie nejvíce peněz.

Ve vysílání ČT se objevil jeden nestávkující zemědělec se zajímavou otázkou: "A co ti podnikatelé, kteří podnikají bez dotací?" vysvětloval své zdráhání připojit se svým traktorem ke stávce. Položil otázku, na níž je v tuzemské realitě obtížné odpovědět.

Samozřejmě dotace nejsou samoúčelné. V Evropské realitě drahé pracovní síly, by zemědělství bez dotací znamenalo drahé potraviny, což by vedlo k sociálnímu napětí. Kdyby si někdo nemohl vybavit v čem je problém společenských tenzí, může zavzpomínat na idylku nacistické nebo komunistické diktatury.

K extrémistickému řešení je snad ještě stále daleko, ale překotné zdražování potravin v poslední době se na společenských náladách také podepsalo a dobrou službu důvěře v demokracii nedělá. V kontextu proběhlé epizody rekordní inflace je otázkou, k čemu dotace zemědělcům a potravinářům posloužily z hlediska naší společnosti?

Na příkladu organizátora úterního protestu Zdeňka Jandejska a jeho firmy Rabbit se můžeme podívat, k čemu dotace jsou. V roce 2022 firma inkasovala dotace ve výši 22 miliónů korun a dosáhla na čistý zisk 115 miliónů korun. Ačkoliv je dotační věc asi trochu složitější, dotace napomohly k navýšení zisku firmy a bez nich by zcela jistě nezkrachovala. Mezi tím na pultech českých obchodů potraviny vesele zdražovaly a to podstatně rychleji, než v okolních zemích. Nejinak je na tom Agrofert Andreje Babiše (ANO).

Nežijeme v éře divokého kapitalismu a stát trh reguluje mj. pomocí dotací. Jenže je otázkou, jestli se podnikatelské prostředí neodtrhlo od svých důležitých kořenů. Svobodného práva vydělávat (klidně značný) majetek, ale zároveň nést rizika s tím spojená na vlastní odpovědnost. Do pozadí tento princip zcela jistě upozadily covidové uzávěry doprovázené všemožnými náhradami pro podnikatele. Se zdražením energií pak přišly cenové stropy a nejrůznější subvence.

Postup měl svou logiku, pokud by se v nenadálé situaci podnikatelům nepomohlo, celospolečenské škody by mohly být ještě větší. Od nezaměstnanosti po mnohem hlubší recesi. Skoro to však vypadá, že někteří podnikatelé si na štědrou pomoc z eráru zvykli. Jenže pokud si na rozbujelý paternalismus zvykneme, stane se z něj zlozvyk, který bude stát v kvalitním veřejným službám nejen v podobě zmíněného školského otloukánka. Pod sukni ochranářského státu nedofoukne svěží vítr konkurenčního boje a může se mu vyhnout i vánek inovací.

Zdroje: autorský článek, twitter.com, czas.cz, forum24.cz