NA FÉROVKU: Skončila Superstar, nastoupil plukovník. Éra repráků začíná... a to i v kostele!
Nepřijde vám zvláštní, že jakmile skončil Adam Vojtěch na postu ministra zdravotnictví a nastoupil voják Roman Prymula, že je nám méně a méně do zpěvu? A to doslova. Chápu, že Vojtěch zas tak dobře nezpíval, ale proč nemůžeme zpívat my všichni ostatní, co nám to jde třeba trošku líp? Prý se tak koronavirus šíří rychleji. Takže zpěváci a herci v muzikálech, operní pěvci, a když už jsme u toho, tak i ty chudáci děti ve školách, si už nezazpívají. A jestli v neděli vyrážíte do kostela, tak tam váš hlas taky nikdo nevyslyší.
Jedině z repráku a do stovky
Církev samozřejmě nařízení vlády respektuje, jako všechny ostatní instituce, a jako většina jednotlivců. Nicméně v této nejisté době je pro mnohé víra to jediné, na co se upínají a zpěv k tomu patří. Během bolesti a utrpení mnozí svůj žal vyzpívávají do nebe. Nejeden umělec vytvořil během svého trápení nejeden hit. A tak bych mohla pokračovat.
Je fajn, že je účast v kostele povolena, ne jako na jaře, kdy bylo zavřené úplně všechno. Do kostela jít můžete, maximálně ve sto lidech, všichni musí sedět, a to dostatečně daleko od sebe. Pokud tam zní nějaká hudba, je z reproduktoru.
„Liturgické zpěvy je možné praktikovat, ale pouze skrze reprosoustavu, přičemž kantor je sám v prostoru stavebně odděleném od shromážděného lidu nebo bez reprosoustavy také z prostoru stavebně odděleného,“
upozorňuje věřící pomocný biskup a generální vikář Zdeněk Wasserbauer z pražského arcibiskupství.
Rap namísto zpěvu?
Duchovní Církve československé husitské na Starém Městě a ve Strašnicích Martina Kopecká považuje současnou situaci za novou zkušenost, která ovšem nemusí být špatná. Lidé si uvědomují, co měli a možná si toho tolik nevážili. A třeba se od duchovních dočkáme nových a zajímavých inovací, posuďte sami z toho, co mi Martina řekla:
„Od pondělí 5. října nebude během bohoslužby znít zpěv písní ani liturgie, a to ani ten kněžský. Dialog faráře a věřících bude probíhat recitovanou formou za doprovodu varhan, jak jsme zvyklí. Chceme tím říct, že zdraví a bezpečí lidí je pro nás prioritou. Od jara roku 2020, kdy byly kostely úplně uzavřené, si velká část lidí uvědomila, jak důležitou součástí je jejich duchovní život, naděje a víra. Mnoho práce náš farářský tým vykoná i na dálku, telefonicky. Omezení zpívání je do jisté míry zásah, ale má to svůj smysl a není to napořád. Zpěv je součástí našeho liturgického života, je to forma modlitby, a právě ve chvílích, kdy něco nemůžeme - zpívat, objímat se, podávat si ruku - si uvědomujeme, jak vzácné nám to je. Po internetu kolovaly také vtípky o tom, že faráři by mohli během bohoslužby rapovat. Pro mě osobně to bude nová zkušenost, jsem zvyklá liturgii plně zpívat, ale jsem upřímně zvědavá, jakým způsobem budu tuhle pro mě neobvyklou formu vnímat a těším se na to. Jsem ráda, že se můžeme i přes těžkosti této doby setkávat a hledat bezpečný způsob prožívání duchovního života.“
Nezpívejte, neprskejte, rapujte
Tak jako tak nechci „Romču Prymulů“ hájit. Jeho výroky a rozhodnutí nedávají někdy moc smysl a vypadá to spíš jako šikana, než snaha chránit lid. Jisté ale je, že situace ohledně koronaviru není pěkná a je potřeba nákazu zpomalit, aby se nezhroutil zdravotnický systém. Takže přátelé, raději rapujte nebo recitujte, ale teď pár dní prostě nezpívejte, ať moc neprskáte na ostatní.
