NA FÉROVKU: Češi se nechávají čipovat. Vpich pod kůži jim otevře byt nebo umožní zaplatit
Scifi filmy moc nemusím, ale pravda je taková, že bychom se na ně asi měli začít dívat, protože to, co kdysi scénáristi byli schopní vymyslet a nám to přišlo jako úlet, se skutečně děje. A to i u nás. Věděli jste, že v Česku už jsou lidé, co si dobrovolně nechali do těla vpíchnout speciální čip, díky kterému už nepotřebují klíče od bytu nebo peníze?
Hlava mi to nebere. Když vidím jehlu, tak přirozeně beru nohy na ramena, ale hlavně také proto, že v dnešní době je soukromí velmi křehká věc. A když v sobě máte něco, co vysílá signál, můžete tím odemknout dveře i počítač a zaplatit si kafe, tak jste prostě chtě nechtě pod drobnohledem kohokoliv, kdo se dokáže nabourat do systému. A že dneska to ovládají děcka na základce...
Jan Hubík z Paralelní Polis, což je pražský institut kryptoanarchie, kde se dá platit pouze kryptoměnou zvanou bitcoiny, je tímto přírodním úkazem, co čipy v těle propaguje. Tenhle mladý student díky čipu ještě sdílí vizitky a ukládá si odkazy. Čip je poměrně malý, takže se na něj nevejde tolik věcí, tudíž se bude muset dříve či později vyměnit. Což znamená další vpich do ruky... brr.
Šílenec z Británie hýbe předměty pomocí myšlenky
Pokus je zatím ve fázi vývoje a samozřejmě vyvolává mnoho otázek. Nicméně to jsem si hned vzpomněla na Kevina Warwicka, který na svém těle zkouší ještě větší šílenosti. Je to v podstatě první kyborg na světě. Kapitán Kyborg, jak mu celý svět říká, se proslavil tím, že si dobrovolně nechal vpravit do paže upravené čipy, které umožňují komunikaci a manipulaci s přístroji. To znamená, že může hýbat s předměty pouze pomocí myšlenky!
Už se vám také vybavují nejrůznější filmy jako je Matrix nebo Saxana? Pro obyčejné lidi jako jsem já jsou to jen čáry a kouzla zabalené do fajnových věciček nejmodernější technologie. Nikdy nepochopím, jakým způsobem to funguje, já pořád řeším problémy na počítači klasickým restartem. Nebo hysterickým výlevem ajťákovi, který všechno spraví dřív, než si zaliju kávu...
Stalkování lidí bez jejich vědomí
Kdysi jsem mluvila s chlápkem, co vynalezl systém rozpoznávání obličejů. To je taková věcička, která skenuje dav a dokáže určit na jedinci, jestli je to chlap nebo ženská, věk a dokonce náladu. Pokud k tomu máte ještě databázi třeba hledaných lidí... máte téměř vyhráno.
Bezpečnostní agentury to kupují ve velkém, protože takhle dokážou například na letišti poznat teroristu. Ano, v rámci bezpečnosti mi to přijde v pohodě, ale opět se musím pozastavit nad etickou formou. Není prostě v pohodě stalkovat lidi bez jejich vědomí. Protože pokud si to může koupit v podstatě kdokoliv, tak ne každý hledá teroristy, že jo...
Teď v podstatě to samé dělá naše vláda formou chytré karantény, ale díky bohu k tomu musí dát sledovaní souhlas... I když, kdo ví, jak to je...
Karel Čapek by dneska asi koukal, jakou měl v roce 1920 pravdu, když mu vyšlo vědeckofantastické drama R.U.R., kde se objevilo dosud neznámé slovo robot. Ať už to slovo vymyslel kdokoliv, bylo to hodně dávno předtím, než si tu banda jedinců nechávala vpracovat cizí předměty do těla.
Zajímá mě, co si o tom myslíte? Bavilo by vás mít čip pod kůží, takže byste u sebe nemuseli nosit ani kreditku, ani klíče?
