/KOMENTÁŘ/ Do rána po Evropských volbách jsme se probudili s nečekaným příslibem z úst ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvedání platů pro státní zaměstnance. Vkrádá se myšlenka, že takovéto načasování nebylo čistě náhodné. Shodou okolností lidovci získali jen jeden mandát pro svého europoslance Tomáše Zdechovského a stali se otloukánkem volební trojkoalice Spolu.
Na válcování od svých kolegů z ODS si lidovci už zvykli, ale aby je trumfli jejich partneři ze strany/nestrany TOP 09, to už je hořké sousto i pro ně. U lidovců navíc existuje intenzivní vnitrostranická konkurence a pozice předsedy není obsazována s takovou samozřejmostí jako v hnutí ANO pro Andreje Babiše.
Sám Jurečka musel čelit nepříjemným otázkám, jestli už pomalu svojí šéfovskou výbavičku neodkládá na hřebík, protože neúspěch v evropských volbách měl být jedním z měřítek pro jeho setrvání ve funkci. Za rohem je několik hladových vlčáků, kteří by se předsednictví ve straně rádi ujali v čele s Markem Výborným a Janem Bartoškem.
Výprask u voleb nedostali jen lidovci. Neúspěch zaznamenaly všechny strany vládní koalice, polepšili si jen Starostové, ale jelikož žiji v sebeklamu volebního potenciálu vlastní strany, označili dílčí úspěch za nenaplnění bujarých plánů. Zatímco se ve volebním štábu Spolu juchalo u piva, z nepříliš pochopitelných důvodů, realitu si uvědomil jen politický rutinér Jurečka a začal mířit na potenciální voliče.
Pro vládu si připravil návrh na růst mezd státních zaměstnanců o 15 % (v mezičase se z nich stalo 7 až 10 %). Otočka o 180 stupňů oproti konsolidačním plánům doprovázeným plošným snižováním objemu peněz pro státní zaměstnance. Po inflační vlně, která kumulativně snížila hodnotu peněz o nějakých 30 % se jedná o alespoň malou záplatu. Jenže takovéto zvýšení platů pro statisíce zaměstnanců státu znamená desítky miliard sekery do státního rozpočtu.
Pochopitelně první, koho takový nápad uvede do rozpaků, je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neváhal přijít s šalamounským komentářem. Státní zaměstnanci by mohli být odměňováni podle výkonu a současné platové tabulky by se rovnou zrušily. Zajímavá myšlenka, ale vtírá se zde aplikace metody chytré horákyně, podobně jak jsme u dua Fiala/Stanjura viděli v otázce přijetí eura.
Premiér se nejdříve chvástal plněním maastrichtských kritérií, aby pak rychle vynutil příslib vládních stran, že přijímat euro bude někdo jiný. Co se týče platů státních zaměstnanců tak Stanjura mluví o zásadní reformě, která má potenciál zlepšit podmínky pro zaměstnance a zároveň i zvýšit kvalitu veřejných služeb. Jenom se o ní má postarat někdo jiný v blíže nedefinované budoucnosti. Jednoduše řečeno se jedná o sliby, ale skutek utek.
Vrcholným představitelům ODS se však v tomto ohledu divit nemůžeme. Na rozdíl od (ne)přijetí eura, typický volič české pravicové strany založené Václavem Klausem nemá afinitu ke státnímu sektoru, a když slyší, že se průměrný plat ve veřejném sektoru vyrovná, nedej bože překoná tento údaj pro soukromý sektor, vstávají mu vlasy hrůzou na hlavě. Toto nesmyslné srovnání zapomíná, že erár v Česk živí drtivou většinu lékařů, vědců a učitelů, jakožto profesí s nejvyšším vzděláním a tudíž požadujícím adekvátní platové ohodnocení.
Kudy vede linie blížícího se vládního sporu? Ministr financí rozhodně nestojí o platový rozvrat těžce dosažené redukce schodku státního rozpočtu. Hlasy jeho strany na tom nevisí. Jenže v případě ostatních stran vládní koalice jde o pravý opak. Pro Piráty, STAN i KDU-ČSL se jedná ovoce, které se na stromě plodícím voliče nachází na těch nejpřístupnějších větvích.
Např. pirátský předseda Ivan Bartoš už oznámil zlepšení platových možností pro IT specialisty ve státní správě. Mikuláš Bek (STAN) řekl, že pokud se učitelům nenavýší tarify, tak rezignuje. Sám se nežinýruje čerpat z výhod ministerské a senátorské funkce, tak chce dopřát aspoň něco i pro své "podřízené". Nyní se k nim přidal i Juečka s požadavkem přilepšit i dalším státním zaměstnancům, jejichž reálný výdělek se za poslední 3 roky podstatně propadl.
Zkušenost se současnou vládou nám však ukazuje, že klíčová rozhodnutí má v rukou premiér Fiala. Pokud jako např. v otázce eura vyslyší pravicové volání z vnitřku své strany rozhodně ODS o voliče nepřijde. Pošle ale polibek smrti svým partnerům. Další vládu tak bude skládat Andrej Babiš, dost možná za přispění ODS, ale v takové vládě místo pro Petra Fialu a Zbyňka Stanjuru nejspíš nebude.
Zaměstnanci eráru však mohou zůstat v klidu, Babiš už avizoval, že on přidá všem rozpočet nerozpočet. Jenom budou až druzí na pásce za penězovodem do Agrofertu.
Zdroje: novinky.cz, echo24.cz, podnikatel.cz, x.com, autorský článek, komentář