NA FÉROVKU: Dobrovolné vězení aneb K životu už nepotřebujeme nic kromě internetu!
Dnes bych se ráda zamyslela nad životem třetího tisíciletí. Je skvělý. Máme všechno, i to, co jsme nikdy nechtěli nebo si neuměli představit, že můžeme mít. ALE ... Pamatujete si na doby, kdy jsme měli doma maximálně pevnou linku, kdy jsme se museli potkávat, chodit do obchodů a když jsme se chtěli socializovat, museli jsme prostě ven, za barák, kde se scházeli všichni kámoši? Dnes to tak není, nemusí být. Je to děsivé, ale v dnešní době v podstatě nemusíme vystrčit paty ze svého hnízda, ať už nájemního či vlastního. Stačí jeden klik a všechno nám přijde až ke dveřím.
Statistiky uvádějí, že až 90% svého času trávíme tzv. indoor. Jasně, vzhledem ke globálnímu oteplování, kdo by chtěl trčet ve čtyřicetistupňovém vedru uprostřed rozpálených budov. Většina z nás, včetně mě, nevlastní bazén, což vnímám jako můj osobní životní neúspěch. Dokonce jsem za celý svůj dospělý život nebyla ani schopná sbalit chlapa, co by bazén měl, ale to už je z jiného soudku.
V zimě je zase moc zima a na podzim i na jaře moc prší, byť zemědělci pokaždé ve zprávách na Nově brečí, že je moc sucho, tudíž se bude zdražovat. Takže svůj čas trávíme doma, v kancelářích, v obchodních centrech. Těch 10%, kdy jsme venku, jen přecházíme.
V Las Vegas frčí drive
Když jsem poprvé před zhruba deseti lety navštívila Las Vegas, kde už tehdy bylo vedro k padnutí, byla jsem překvapená, že tam jde zase všechno dělat tzv. „drive“. Tedy v autě. Dokonce vás tam i oddají, aniž byste zvedli zadek ze svého bouráku! Říkala jsem si, jak je to zvrácený, ale to, co se děje nyní, a nemůžu říct půl slova, protože jsem tak trošku i podporovatel novodobého smýšlení - dělat vše online, je podle mě už civilizační choroba a za hranicí normality.
Home office
Ti nešťastníci, co jsou zaměstnaní a musí docházet denně do pracoviště a šéf se na home office dívá skrz prsty, se tedy dostanou aspoň z domova do kanceláře. Tam dřepí osm hodin u počítače, pokud nemají zablokované sociální sítě a porno, musí holt fakt pracovat. Ale ti, co mají volnost ve výběru povolání a mohou pracovat z domova, už skutečně nemusí vyjít z domu. Nikdy.
Když máme hlad a kuchyň, stačí během chvíle naklikat, co chceme vařit a řidič nám to z obchoďáku doveze. Nemusí to být ani řetězec, už i farmáři pochopili, že to jejich předražené domácí bio jídlo chtějí ti movitější dovézt domů.
To samé s oblečením. Pokud v dnešní době nemá obchod s oblečením i eshop, jakoby neexistoval.
Co se zábavy týče, kino už je jen pro sraby. Kromě toho, že lístky dosáhly šílených cen, stejně tak můj šunka/sýr oblíbený popcorn, dnes si všechno můžete stáhnout během chvilky, nebo sledovat online ať už na Netflixu, Apple TV nebo třeba HBO.
Z pohodlí domova můžeme v klidu studovat, navštívit lékaře, vyřídit úřady. Piráti teda pořád pracují na zlepšení online služeb, ale musím říct, že se to hýbe skutečně k lepšímu.
Cvičení a sex
I když po republice rostou jak houby po dešti venkovní posilovny, mnoho mladých lidí používá aplikace, které vám s radostí řeknou, jestli jste tlustí, co máte jíst, co cvičit, jak často, jak dlouho. Já osobně miluju Shawna T. Je to snědej svalnatej fešák, který se na mě směje z obrazovky a říká, že to zvládnu. Miluju ho. I když je gay. Cvičí 45 minut a já ho zhruba po deseti minutách nenávidím. Pak nenávidím sebe, protože nikdy nebudu vypadat jako ty cuchty, co tam cvičí s ním.
No a od cvičení už je krůček i k jedné ze základních lidských potřeb a tím je sex. Nemáte s kým? Nevadí, vyřeší to Tinder! Stačí „svajp“ do prava a během chvíle vám u dveří zazvoní láskychtivá osoba s nickem Hřebec, který ale nejspíš vypadá úplně jinak než na inzerujících fotkách. O velikosti a umu nádobí nemůžeme diskutovat, to se prostě musí zjistit. Ne vždy to bývá hitparáda. Ale pořád lepší než virtuální sex, který se už ve světě hojně provádí. Pak také vznikají virtuální vztahy a dokonce i virtuální děti. Scifi. Nic pro mě.
Ta doba, kdy budeme souložit bez doteku, mě doufám mine, pak už by nemělo smysl žít ani pro mě. A co chudinky prostitutky? Ty už si nevrznou a nejstarší řemeslo tak zanikne. Věčná škoda. Doufám, že proti tomu někdo uspořádá demonstraci. Ne, počkat, to by museli jít lidi ven!
Sociopati a choroby
Jedno je jasné. Kvůli dnešnímu online světu se lidé více uzavírají do sebe, málo spolu mluví. Všichni jsme to už viděli - pár v restauraci si nehledí do očí, ale každý do svého mobilu. Děti neběhají kolem stromu, nelezou na něj, ale sedí pod ním a do očí jim září displej. To v tom lepším případě, že je rodiče vyženou ven, jinak by samozřejmě seděly doma. Bohužel z toho vznikají různé fobie, deprese, smutek. Nemůžeme se pak divit, že někdo po x týdnech v izolaci jen se svým počítačem, tabletem a mobilem, vyleze ven a někoho zastřelí nebo shodí pod vlak.
Viděli jste film Náhradníci s Brucem Willisem? V kinech byl zhruba před deseti lety a trochu se děsím toho, že časem budeme jen ležet na pohodlném lehátku nemytí a zanedbaní, připojení na počítač. Ven na rande, za přáteli nebo do práce, za nás budou chodit naše věrné kopie - roboti náhradníci.
