Na první pohled to vypadá, že jsme překonali koronavirovou krizi a věci už teď budou jen lepší. Jenže Česko zřejmě čeká ještě tvrdší náraz, a to v podobě obrovské nezaměstnanosti. Jen málokdo si po letech prosperity dovede představit, jaké to bude, až firmy propustí stovky tisíc lidí.
Momentálně si užíváme poklidné léto, ale už na podzim může přijít nepříjemná ledová sprcha. Pokud budou politici nečinně přihlížet, zamíří během několika měsíců na úřad práce statisíce lidí. Stát bude finančně krvácet, protože se sníží odvody za sociální pojištění z platů. A navíc raketově porostou výdaje na sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti.
Zatím je to pohoda, čísla jsou stále rekordně nízká a nezaměstnanost se pohybuje na úrovni 3,6 %, což z nás v Evropě činí premianty. Mnozí ekonomičtí experti, například ekonom Lukáš Kovanda, ale varují, že už v příštím roce může být bez práce 10 % lidí, tedy skoro třikrát více. V konkrétních číslech to znamená bezmála 750 tisíc lidí bez práce. A pokud zahrneme i lidi, kteří jsou bez práce už nyní, ale nejsou v evidenci úřadu práce, případně se pohybují v takzvané „šedé“ ekonomice, tak půjde o další desítky tisíc lidí. Milion lidí bez práce dnes zní jako sci-fi. Ale nemusí tomu tak být vždy. Zažili jsme 90. léta, kdy v některých okresech (Ostrava, Most nebo Karviná) byl bez práci každý pátý.
S podobným odhadem přichází také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která pro Česko čeká nezaměstnanost 9,6 %, tedy v podstatě stejná čísla. Odhady vychází z očekávaného chování firem, které postupně začnou zjišťovat, že některé zaměstnance nebudou potřebovat.
„Hlavní náraz přijde na podzim, až odezní současná záchranná opatření vlády. Ta spočívají v tom, že stát platí lidem za to, že nepracují, takže nemusí být propuštěni,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Vyhlídky nejsou dobré a uvědomují si to také experti na ministerstvu práce a sociálních věcí. „Predikovat výši nezaměstnanosti dnes se podobá spíše věštění z křišťálové koule. Nezaměstnanost bude samozřejmě s útlumem podpůrných opatření růst. Ministerstvo financí predikuje až 7% nezaměstnanost v letošním roce a já osobně myslím, že pokud skončíme na tomto čísle, bude to úspěch,“ říká pro LP-Life.cz náměstek ministryně práce Michal Pícl.
Podle něj je zatím situace klidná, jednak kvůli řadě podpůrným opatřením, které ministerstvo přijalo, ale také kvůli dvouměsíční výpovědní lhůtě. „Pokud tedy někdo dostal výpověď na začátku koronavirové krize, na trhu práce to uvidíme až v následujících měsících,“ říká Pícl.
Svou roli sehraje také stále rychlejší rozvoj automatizace, jejíž dopady budou v Česku výraznější něž jinde. Stále jsme totiž jakousi „montovnou“ a nesoustředíme se tolik na rozvoj drahých technologií. Ostatně o masovém propouštění v důsledku robotizace mluvil v rozhovoru pro LP-Life.cz: "Člověk se může zamilovat do umělé inteligence také profesor a expert na umělou inteligenci Michal Pěchouček". Podle něj řada lidské práce úplně zmizí. „Díky automatizaci také zmizí velké množství práce, mluví se až o dvou miliardách pracovních míst, takže půlka pracovního trhu na celé planetě. Jsou to všechny obory s monotónní, manuální a automatizovatelnou prací,“ uvedl v rozhovoru s tím, že v Česku to zasáhne desetitisíce lidí.
Úředníci ministerstva práce nyní musí zabrat a vymyslet, jak černému scénáři předejít, jinak to všichni opláčeme. „Soustředíme se především na to, aby lidé neztráceli zaměstnání a nebyli tak ohrožení propadem svých příjmů. To by mělo samozřejmě dopad do spotřeby, což by mohlo celou hospodářskou krizi, ještě více prohloubit. Proto jsme přišli s programem Antivirus, podporou OSVČ, či zvýšením ošetřovného pro rodiny s dětmi,“ konstatuje Michal Pícl.
Bude to stačit? Uvidíme. Potíž může být v tom, že jakmile opatření skončí, začne být situace dramatičtější. Když najednou různé úlevy nebo proplácení mezd skončí, budou na tom firmy dostatečně dobře, aby to dále zvládly bez státu? Opatření by měla určitě v nějaké podobě pokračovat a politici o tom musí začít debatovat. Zároveň ale musí být i chytří a musí plánovat nejen konkrétní kroky, jak firmám pomoci, ale i to, jaký budou mít vynaložené miliardy dopad.
Už nyní je totiž potřeba myslet na buducnost, jak upozorňuje ekonom Kovanda. „Vládní opatření a opatření centrálních bank umí jakžtakž „řešit“ jen poptávkový šok. Do ekonomiky prostě doplní peníze, tedy vypadnuvší poptávku. Vlády tím ovšem zadlužují budoucí generace, centrální banky zase z kapsy těchto generací přímo berou, a to prostřednictvím manipulace s úroky a tištěním stovek miliard,“ říká s tím, že už nyní je v plánu rekordní schodek rozpočtu ve výši 500 miliard korun. A úroky z něj budou vskutku lahodné.
Tolik okresů v Česku už zaznamenalo nárůst nezaměstnanosti kvůli koronaviru. Celkem jich je 77 a už teď je jasné, že nejpozději na podzim poroste nezaměstnanost úplně ve všech.