NATVRDO: Facebook do nás vidí jako rentgen! Drzá vědkyně odhaluje obchod s našimi emocemi
Tahle osmašedesátiletá vědkyně má opravdu kuráž. Shoshana Zuboff se tvrdě pustila do největších technologických firem a odhaluje, jak si z nás udělaly výnosný byznys. Pod rouškou toho, že své služby dávají zadarmo, jim prozrazujeme mnohem více, než si přiznáváme. Skutečná „zábava“ ale začíná tehdy, když si tito sběratelé dat začnou informace vyměňovat nebo přeprodávat.
„Mají počítačové továrny, kde umělá inteligence analyzuje naše chování, pocity i myšlenky. Z naší existence se tam vytváří obchodní artikl, který si firmy prodávají, a díky tomu dokážou předvídat, co v následujících hodinách, dnech nebo týdnech uděláme,“ říká Shoshana Zuboff, žena, která se v posledním roce stala postrachem Googlu, Facebooku i dalších internetových gigantů.
Dává rozhovory a přednáší o tom, že kontextová inzerce, cookies a další vychytávky, které podle našich zájmů nebo hledání na internetu cílí reklamu na oblečení nebo domácí potřeby, jsou dávno překonané. Nyní již obchodníci vědí, jakou máme náladu, jak se zachováme a také to, kdy na nás mají reklamu zacílit (a to na hodinu či dokonce minutu přesně). Už tedy ví nejen to, co chceme, ale i kdy je velmi pravděpodobné, že si to koupíme.
Kamera zachytí naše emoce
Jak to mohou zjistit? Shosana uvádí třeba příklad stále rostoucího počtu kamer v ulicích, obchodech, restauracích i kancelářských budovách. Tyto kamery většinou vlastní soukromé firmy, přes které se mohou záznamy v reálném čase dostat ke zmíněným internetovým gigantům. V našich obličejích je ukryto mnoho svalů, které vyjadřují stovky různých gest a emočních rozpoložení, podle toho, jak se cítíme.
Pokročilé technologie rozpoznávání obličejů dokážou zcela přesně určit, jak se cítíme. Vycházejí přitom z dat, která o sobě dobrovolně zveřejňujeme tím, že zadarmo používáme třeba sociální sítě. Kdy jsme se naposledy cítili hezky? Možná na té dovolené v Řecku, ze které jsme natáčeli storíčko na Instagramu? Věřte, že oni si najdou způsob, jak to zjistit. Stali jsme se dobrovolným zdrojem „surových“ informací o našem životě, ze kterého si každý může „vytěžit“ přesně to, co potřebuje.
Ochrana údajů z EU je bezmocná
Krátká je na to bohužel i legislativa EU, která se v poslední době snaží výrazně omezovat zneužívání osobních údajů. Jenže legislativa je vždy o krok nebo dva pozadu za tím, co se v realitě děje. Technologie se zkrátka rozvíjejí příliš rychle. A co hůře, celá řada opatření funguje jen na papíře. Typickým příkladem je GDPR, které například umožňuje lidem odmítnout souhlas se zpracováním osobních údajů pro marketingové účely.
Zní to skvěle, ale realita bohužel ukazuje, že velké korporace (banky, mobilní operátoři nebo obří technologické firmy) mají tak silné postavení, že si s těmito opatřeními nemusí lámat hlavu. Jsou to totiž hlavně lidé, kdo jejich služby chtějí. Banky například běžně před podpisem smlouvy o hypotéce vyžadují marketingový souhlas. Jenže když odmítnete (na což máte podle GDPR právo), tak vám žádnou hypotéku nedají, i když takový postup nařízení EU zakazuje. Jenže budete se roky soudit, když bydlet potřebujete nyní?
A podobné je to na internetu. Google i Facebook mají ve svých rozpočtech přímo vyčleněné miliardy na případné pokuty od Evropské komise a dalších orgánů. Je to pro ně jen účetní položka, protože porušováním pravidel si dokážou vydělat mnohonásobně více peněz. Jinými slovy, s nařízeními EU si mohou (vy víte co), a nikdo je za to reálně nepotrestá. Vezměme si jednu z posledních pokut Evropské komise, která činila 2,4 miliardy euro. Jen za rok 2018 ale Google vydělal 136 miliard a teď se navíc o pokutu soudí v Lucemburku, což může trvat roky. Myslíte si, že to někoho v managementu trápí? Možná právníky, které si na to najali.
V tichosti pátrala, co se děje
Vraťme se ale k Shoshaně Zuboff a tomu, proč je právě ona první osobou, koho se tito giganti bojí. Několik let v tichosti zjišťovala, jak Facebook a další technologické firmy fungují, a loni vydala převratnou knihu, ve které o všem otevřeně píše. Kniha The Age of Surveillance Capitalism (Věk dohledového kapitalismu) nadchla odbornou veřejnost, šokovala běžné lidi a vyděsila internetové giganty. Popisuje v ní, že zůstalo už jen málo z toho, co děláme nebo co se nám honí hlavou, o čem by tyto firmy nevěděly a nedokázaly to zpeněžit. A ukazuje desítky příkladů toho, co se děje i co nás čeká.
Na několika stovkách stran popisuje, jak technologické firmy plíživě posouvají hranice toho, co si mohou dovolit, a téměř nikdo se tomu nebrání. A naznačila, že už v tuto dobu pravděpodobně testují nové postupy, díky kterým se ještě více dostanou do naší hlavy a využijí k tomu vše, co nás obklopuje.
A nepůjde jen o mobily nebo chytré hodinky. První skandály už ukázaly, že některé televize nebo panenky Barbie dokážou rozpoznávat řeč a k výrobcům „napráskají“, o čem si doma povídáme. Díky GPS v mobilech říkáme, kde jsme, a platbami kartou prozrazujeme, co nám chybí v ledničce nebo kdy asi vyrazíme na nákup. Přeladěním rádia v autě ukazujeme, co nás nebaví a jak dlouho jsme ochotni to tolerovat. A podle toho, jakou trasu volíme v našem obchodě při nákupu, sdělujeme kolik máte času a jestli jsme nervózní.
Zpeněžené výčitky
Představte, co by už brzy mohla být realita i v Česku... V poslední době kvůli práci docela zanedbáváte svou dceru. Navíc jste ve stresu kvůli uzávěrce projektu, takže vám večer „ujedou“ nervy a neprávem ji okřiknete nebo dáte pohlavek kvůli něčemu nepodstatnému. Další den dopoledne se v práci trápíte a Facebook se o tom dozví. Například tak, že se mračíte, když ráno procházíte recepcí a zaznamená to kamera, případně webkamera na vašem počítači
Facebook už dokonale zná vaše emoce i to, a jak se projevují, takže připraví strategii, jak toho využít a dostat z vás dostat peníze. Díky „odposlouchávací“ panence již ví, jakou hračku by si vaše dcera přála, protože se o tom, bavila s kamarádkou. A když večer na Youtube pouštíte dcerce Tlapkovou patrolu, náhodou tam vyskočí reklama právě na tuto hračku – a ona se zaraduje. Tak zjistíte, co by ji udělalo radost. A když potom večer sjíždíte Facebook, vyskočí právě na tuto hračku akční sleva. A protože máte výčitky, tak ji okamžitě koupíte.
Je to snadné. A podobně to nebude fungovat jen u hraček, u nákupu auta, ale u plánování dovolené, sledování filmů, rozhodování u voleb, investování na burze, uzavírání pojištění nebo sepisování závěti. Naivně si můžeme myslet, že naše rozhodnutí jsou svobodná, protože tyto firmy zajistí, abychom si to mysleli. Proto Shoshana mluví o „dohledovém kapitalismu“, tedy době, kdy sice můžeme vše, ale ve skutečnosti neděláme nic, o čem nerozhodne někdo jiný.
Podstatné je, že si toho ani nevšimneme a náš život to nijak neovlivní. Záleží na úhlu pohledu…
