Ve finále převálcoval Matovič konkurenci milionovou kampaní. Podívali jsme se na zoubek financím ve volbách na Slovensku

Už dnes můžeme s jistotou říci, že pokud strana nevynaložila na volební kampaň nejméně milion eur (24,5 milionů korun), spíše však dva miliony eur (49 milionů korun) včetně "předkampaně", její šance na vstup do parlamentu byly velmi malé.

Nejnižší výdaje z parlamentních stran (1,05 milionu eur/ 26 milionů korun) deklarovala na transparentním účtu SNS, oproti tomu hnutí Sme rodina a Demokratům nestačilo pro vstup do Národní rady ani dosud přiznaných 1,8, resp. 1,2 milionu eur (44 milionů korun, resp.29 milionů korun). Tyto strany budou svým parlamentním soupeřům těžko konkurovat i do budoucna, protože za výsledky pod tři procenta odevzdaných hlasů nezískají od státu ani cent.

Prodej slunného bytu 3+kk, Praha 2 - 104, Praha 2

Zobrazit nemovitost

Z hlediska veřejné kontroly je pozitivní, že čtyři strany s nejvýše hodnocenou transparentností kampaně (PS, SaS, KDH a Za ľudí) se do parlamentu dostaly a nepodařilo se to až Demokratům, kteří jsou pátou nejtransparentnější stranou.

Na druhou stranu se však celkovým vítězem voleb stal Smer, u něhož byly možnosti veřejnosti kontrolovat detaily financování jejich kampaně nejslabší. Toto téma však zjevně není pro voliče Smeru důležité, což ostatně jasně deklaroval i průzkum veřejného mínění ze srpna tohoto roku, který pro Transparency provedla agentura IPSOS.

Za poslední měsíc kampaně utratily strany přes 8 milionů eur

Transparency International monitorovala volební kampaně všech stran a jejich financování po dobu čtyř měsíců. Podle údajů z transparentních účtů uhradilo 27 kandidujících subjektů téměř 12 tisíc výdajových položek a do přesvědčování voličů investovalo přibližně 22 milionů eur (téměř 540 milionů korun).
Uvedená částka ještě není finální, protože některé strany si volební účty zřídily až po zahájení oficiální kampaně v červnu a do závěrečného vyúčtování tak ještě přibudou výdaje z "předkampaní", jakož i náklady uhrazené dodatečně po volbách. 

Výdaje rostly zejména v závěrečné fázi kampaně, v září překročily 8 milionů eur (196 milionů korun), přičemž dodatečně hrazené náklady ještě narostou. Největší aktivitu strany podle účtů vyvinuly v předposledním týdnu kampaně (což byl vzhledem k moratoriu ke čtvrtku 28. září poslední ucelený týden kampaně), během něhož za svou propagaci utratily přes 2,8 milionu eur (69 milionů korun).

Za on-line reklamu utratily strany nejméně 2,8 milionu eur (69 milionů korun), v závěru válcovalo zejména Matovičovo OĽaNO 

Pokud se v posledních měsících Slovákům zdálo, že otevřít sociální sítě bez vyskakujících politických reklam je téměř nemožné, důvodem byly masivní investice stran do on-line prostoru. Výdaje na inzerci na platformách Facebook/Instagram a Google/Youtube dosáhly podle údajů z evidencí reklam minimálně 2,8 milionu eur (69 milionů korun).

Do on-line reklam na sociálních sítích podle monitoringu Transparency celkově nejvíce investovalo Progresívne Slovensko, a to přes 394 tisíc eur ((9,6 milionů korun).

Následovali Demokraté s 342 tisíci (téměř 8,4 milionů korun) a třisettisícovou hranici překročilo i hnutí Sme rodina. Tato čísla ukazují, že ani masivní investice do on-line reklamy k úspěchu ve volbách nestačí, když dvě strany z této trojice se do parlamentu nedostaly. 

Závěr kampaně mělo v on-line prostředí jednoznačně nejsilnější hnutí OĽaNO, které do Facebooku investovalo za poslední tři týdny před volbami přes 80 tisíc eur (1,9 milionů korun). Jejich videa se Zlaticou Kušnírovou (které Meta předčasně pozastavila) a potyčka Igora Matoviče s příznivci Smeru, patřila k vůbec nejpromovanějším politickým reklamám v kampani. Za první z nich uhradilo OĽaNO podle Knihovny reklam Meta 7 až 8 tisíc eur (172 tisíc až 196 tisíc korun), za druhé o dva tisíce méně (49 tisíc korun). Obě videa dosáhla podle údajů z databáze do milionu zobrazení.

Z hlediska počtu placených reklam na sítích Facebook/Instagram však bylo OĽaNO až čtvrtým nejčastěji platícím subjektem. Nejvíce reklam si na těchto platformách od března zaplatilo KDH - celkem 3674 a Smer - 3131.

Smer však do reklam investoval citelně méně než KDH a další, jelikož jejich často ostře vyhraněný obsah se dokázal prosazovat i organicky. Róbert Fico má na svém profilu kolem 257 tisíc sledujících, jeho předvolební posty komentovaly tisíce uživatelů a v některých případech je sdílelo až 10 tisíc uživatelů.

Z hlediska demografie cílila on-line reklamami na Facebooku na ženy nejvíce Křesťanská unie (KÚ). Ty tvořily více než dvě třetiny jejich sledujících. Naopak zhruba dvě třetiny placených statusů Republiky, ĽSNS a KSS oslovovaly muže. Na mladé do 24 let se soustředilo zejména PS (31% podíl zásahu), v kategorii 65+ to byl především Smer (25% podíl). Smer se citelně méně zaměřoval na voliče z Bratislavského kraje (6% podíl), největší pozornost jim naopak věnovala SaS (24%).

„Aktuální celková částka na on-line reklamy je nižší, než byl náš odhad z voleb v roce 2020, který jsme počítali především na základě dat na transparentních účtech stran (na on-line reklamy šlo tehdy celkem asi 3,5 milionu eur/ 86 milionů korun).

O vyšší částku než 2,8 milionu eur (69 milionů korun) však půjde v konečném zúčtování i nyní, protože společnost Meta nezveřejňuje drobné výdaje a neumožňuje ani filtrovat specifické období. V Transparency jsme začali tyto údaje shrnovat v březnu. Předkampaň, na kterou se také vztahují finanční limity, začala již v polovině prosince 2022,“

informuje Transparency International Slovensko.

V uvedených částkách za oboje volby nejsou započteny ani přímé výdaje do médií, z nichž část putuje na webové stránky stran.

Ve finále převálcoval Matovič konkurenci milionovou kampaní

Za nástupem koalice Igora Matoviče v závěrečných průzkumech veřejného mínění jsou i enormní investice do předvolební kampaně, jaké zřejmě nemají na Slovensku obdoby. Za poslední měsíc mohla koalice stran OĽaNO, KÚ a Za ľudí podle transparentních účtů utratit až 3 miliony eur (74 milionů korun). Ve finále tím úplně převálcovala své soupeře. Ti nedokázali jednotlivě takové množství financí shromáždit během celé tři čtvrtě roku trvající předvolební kampaně (s výjimkou strany Smer). Koalici stran OĽaNO a přátelé stál jeden voličský hlas 7,87 eura (193 korun).

Momentálně je už jasné, že trojkoalice vedla historicky nejdražší oficiální předvolební kampaň, jejíž celkové výdaje se mohou vyšplhat až k částce 4,5 milionu eur (110 milionů korun), což je polovina z limitu 9 milionů (221 milionů korun) pro tři strany dohromady. Ještě měsíc před volbami přitom vynaložila jen necelého půl milionu eur, což bylo hluboko pod TOP10. V září však začaly výdaje nabíhat jako na běžícím pásu. 

Trojkoalice si například v závěru kampaně zaplatila čtyři vydání celoslovenských schránkových novin, které ji mohly podle odhadu Transparency International Slovensko přijít včetně roznášky a částku kolem 700 tisíc eur (17 milionů korun). Podobně vysokou částku mohla podle zářijových účtů utratit i v on-line prostředí. Necelých 500 tisíc eur (12 milionů korun) na televizní reklamu je více, než v televizích proinzerovaly všechny ostatní strany dohromady.

Ukazuje se, že nejdražší kampaně mohly mít strany, které v žebříčku transparentnosti skončily na chvostu

Největší výdaje má momentálně na účtu Smer (2,69 milionu eur/ 66 milionů korun) následovaný Hlasem (2,267 milionu eur/ 56 milionů korun).

Nejlépe zúročil peníze investované do kampaně Smer-SSD. Strana Róberta Fica přiznala nejvyšší náklady ze všech politických subjektů, které zabodovaly ve volbách - podle Transparency International to bylo 2 685 433 eur (66 milionů korun). Při zisku 681 017 hlasů tak Smer-SSD „zaplatil“ za jeden hlas 3,85 eura (94 korun). Progresívne Slovensko podle této matematiky zaplatilo za hlas 4,22 eura (104 korun) a třetí Hlas 4,78 eura (117 korun).

Kampaň OĽaNO je s výdaji 2,079 milionu eur (51 milionů korun) na čtvrtém místě, na účtu mu však chybí výdaje za bilboardy za odhadem necelý milion eur, o kterých tvrdí, že je zaplatilo předem. Dále se na transparentním účtu OĽaNO vůbec neobjevil 800-tisícový (19,6 milionů korun) výdaj na nákup 79 veteránů Fiat 500, se kterými vedla trojkoalice kampaň v létě. Matovičovo hnutí argumentuje, že auta šla do majetku strany a v kampani je není třeba vykázat, což Transparency International Slovensko napadla podnětem ministerstvu vnitra. Po hypotetickém započtení fiatů by totiž OĽaNO vysoko překročilo zákonný třímilionový strop na kampaň jedné strany.

Kampaň trojkoalice nelze zkontrolovat i proto, že strany se na společnou reklamu skládají podle neznámého klíče, přičemž na účtech nelze rozlišit, co je společná reklama a co individuální prezentace jednotlivé strany. Nejmenší celkové výdaje v trojkoalici má strana Za ľudí (354 tisíc eur/ 8,6 milionů korun).

V roce 2020 přitom hnutí OĽaNO k vítězství ve volbách stačilo utratit „pouhé“ dva miliony eur (49 milionů korun). Státní příspěvek, který následně na základě vyhraných voleb získalo, činil 19,8 milionu eur (486 milionů korun). Proto dnes nemá problém financovat nejnákladnější kampaň.

Ze stran, které se dostaly do Národní rady, zaplatila za hlasy voličů nejvíce SaS. Strana do kampaně investovala podle dat Transparency International přes 1,9 milionu eur (téměř 47 milionů korun) a ve volbách získala 173 386 hlasů. Jeden voličský hlas ji tak stál 10,16 eura (249 korun). O euro méně stál v tomto přepočtu jeden voličský hlas KDH, které se po letech vrátilo do parlamentu.

Podezřelá je kampaň nejmenší strany trojkoalice - Křesťanské unie, která v září narostla z výdajových 40 tisíc (981 tisíc korun) na aktuálních 800 tisíc eur (19,6 milionů korun). Miniaturní strana si téměř milionovou kampaň mohla dovolit díky dvěma vysokým půjčkám, jejichž podrobnosti na svém webu stále nezveřejnila.

Hnutí Sme rodina Borise Kollára investovalo podle Transparency International do kampaně v parlamentních volbách více než 1,8 milionu eur (44 milionů korun). Získalo však jen 65 673 hlasů oprávněných voličů. V praxi to znamená, že za jeden hlas zaplatilo hnutí investicí do předvolebního boje až 27 eur (662 korun). Přesto se do parlamentu nedostalo a nedosáhlo ani tříprocentní hranice potřebné k získání příspěvku za volby od státu.

Také neúspěšní Demokraté zaplatili za jeden voličských hlas téměř 14 eur (343 korun). Do kampaně totiž investovali více než 1,2 milionu eur (29 milionů korun) a získali 87 tisíc hlasů oprávněných voličů. Na rozdíl od Sme rodina vstupovali do volebního boje poprvé, takže náklady zaplatí z vlastních kapes – Kollárovo hnutí dostalo příspěvek od státu v předchozích volbách.

Zadluženým Demokratům ve volbách těsně unikl státní příspěvek, o statisíce mohou přijít i věřitelé dalších stran

Zatímco vítězové voleb, strany Smer a Progresívne Slovensko získají od státu na další fungování 23 a 18 milionů eur (564 a 442 milionů korun), řada poražených bude zřejmě bojovat o přežití. Nepříznivý výsledek v předčasných parlamentních volbách má nepříjemnou dohru i pro stranu Demokraté. Jen dva tisíce hlasů ji dělily od hranice tří procent, při jejímž dosažení by na státní příspěvek získala nárok.

Nyní stojí před otázkou, jak splatit půlku ze zřejmě až 1,8 milionové kampaně (44 milionů korun), postavené z velké části na půjčkách od členů a sympatizantů. Největším známým věřitelem je manžel volební lídryně strany Andrey Letanovské, který na kampaň půjčil 90 tisíc eur (2,2 milionů korun). Demokraté však pravděpodobně ještě nezveřejnili jména všech věřitelů, aktuálně mají podle webu půjčky za 285 tisíc eur (téměř 7 milionů korun). Podobný problém má i strana Modrí, jejíž více než milionová kampaň stála z větší části také na půjčkách. Ve volbách nakonec zcela propadli a získali pouze 0,26 procenta. Z pohledu financování jde o vysoce neúspěšnou kampaň, při které se cena jednoho hlasu vyšplhala na hranici 100 eur (2453 korun). Dohromady mají půjčky za více než půl milionu eur, přičemž největším věřitelem je syn někdejšího ministra za SDKÚ Milana Horta Michal. Přes akciovou společnost EOSNEBOTRA půjčil straně 281 tisíc eur (téměř 6,9 milionů korun), dalších 100 tisíc eur (2,4 milionů korun) jí daroval.

Nové politické subjekty vznikly jen krátce před volbami a nedisponují dostatečným majetkem, který by jim umožnil splacení vysokých závazků. Před krachem je zřejmě může zachránit jen to, pokud se věřitelé, vzhledem k nízkému volebnímu zisku, vzdají nároku na vrácení peněz. S Demokraty se nám ohledně jejich kampaně spojit nepodařilo. Radovan Struhár z Modrých nám vysvětlil, že tento týden bude zasedat jejich finanční komise, která se bude situací zabývat.
Možný nízký volební zisk si ve smlouvách s věřiteli dopředu ošetřilo Maďarské fórum, které svým věřitelům zaručilo vrácení peněz pouze v případě překročení hranice tří procent. Předseda strany Zsolt Simon nám dnes potvrdil, že půjčky, které podle transparentního účtu strany dosahují celkové částky 149 tisíc eur (3,65 milionů korun), překlasifikují ve smyslu smluv na dary. To se týká i samotného Simona, který je největším věřitelem strany.

Na půjčkách zčásti postavilo svoji kampaň i donedávna vládní hnutí Sme rodina, které ve volbách spadlo pod hranici tří procent. Půjčky v celkovém objemu 340 tisíc eur (8,3 milionů korun) poskytl samotný předseda Boris Kollár. Na rozdíl od nových stran nicméně Sme rodina disponuje majetkem, který umožňuje takový závazek splatit.

ZDROJ: Volby.transparency.sk, Dennikn.sk, autorské dílo