Tatíček Masaryk promlouvá k národu i 82 let po smrti: Tato nahrávka byla zveřejněna až nyní!
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl miláčkem národa. Jeho smrt oplakávaly tisíce lidí po celém světě, stejně jako smrt Václava Havla. Nyní je možné si tohoto velikána opět připomenout, protože Národnímu muzeu se podařilo digitalizovat dosud nikdy nezveřejněnou nahrávku části projevu, který přednesl 7. března 1930 v den svých 80. narozenin na Pražském hradě.
Projev „o potřebách národa a státu“, který zazněl ve Vladislavském sále, byl ve své době přepsán a zveřejněn v tisku. Nahrávka, která zaznamenala zhruba polovinu projevu, však přináší i dosud neznámou pasáž, kdy TGM děkuje poslancům a senátorům za únorové přijetí dvou zákonů k uctění prezidenta. Prvním byl Zákon o zásluhách T. G. Masaryka, druhým zákonem pak bylo Masarykovi ze státního rozpočtu věnováno 20 milionů korun k využití podle uvážení.
Neměl rád fotografy
„Masaryk nebyl rád fotografován či nahráván, zvukových záznamů tedy mnoho neexistuje,“
řekl Filip Šír z digitalizačního oddělení muzea.
Navíc Masaryk při řeči stál poměrně daleko od mikrofonu a nahrávka vznikla z reproduktoru, takže technici měli skutečně co dělat, aby ze zvuku dokázali vytvořit souvislé věty.
Váleček
I okolnosti nálezu fonografického válečku jsou kuriózní. Šlo například o zvláštní formát.
„Je to voskový, hnědý váleček, atypický, 14 centimetrů, který zaznamenal 15 minut. Normální komerční válečky měly tři až čtyři minuty. Navíc tento váleček můžeme přirovnat k diktafonu, záznam z něj měl být později smazán. Správně by ten záznam prostě neměl existovat,“
řekl Šír.
Přesto se pak váleček dostal do Československého rozhlasu a v 60. letech putoval do Národního muzea, kde ho po více než půlstoletí přehráli a digitalizovali s pomocí zařízení Endpoint. Nahrávku Národní muzeum zveřejní na svém webu.
Nadčasový obsah
V projevu Masaryk hovořil o podobě demokracie, tehdejší krizi, ale i potřebě lepšího financování vědy a reformy školství. V části zaznamenané pouze písemně i o zdravotnictví či zahraniční politice.
„Obsah je zajímavý v tom, jak je nadčasový, jak Masaryk civilním a moudrým způsobem definoval, co je třeba učinit pro rozkvět republiky,“
podotkl dnes ředitel muzea Michal Lukeš.
Zástupci muzea doufají, že se v budoucnu podaří objevit i další část projevu. Upozornili, že digitalizace zvukových záznamů je jednou ze současných priorit muzea, hlavní etapa má začít příští rok. Ve fonotéce Českého muzea hudby je podle Šíra na 100.000 zvukových nosičů. V budoucnu by díky moderním technologiím mohly být objeveny a digitalizovány například záznamy operních pěvců z počátku 20. století a další historické skvosty.
