NA FÉROVKU: Novinářská etika aneb Měl se národ dozvědět, že je Babiš „debil“?
Neetický prase
Jsem novinář. Honím se za senzací, za sólokaprem. Všichni jsme sice na jedné lodi, chceme veřejnost objektivně informovat o současném dění, ale samozřejmě každý kolega je konkurent. Takhle to prostě je, ať si říká, kdo chce, co chce. Novinařina je málokdy o týmové práci. Nicméně stejně tak jako je jeden hodnej policajt a zlej policajt, tady existují novináři s morálkou a bez ní. A ten člověk, ať už je to redaktor, editor nebo vydavatel, který pustil ven, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová o nynějším českém premiérovi řekla, že je debil, tak je prostě neetický prase.
Víte, jak funguje vztah novinář - respondent? Většinou se znají. Dlouho. Myslím v tomhle případě, kdy ministři dávají rozhovory jak na běžícím páse. Většinou je dělají ti samí novináři, protože ti se málokdy mění, spíš mění vinšus mikrofonu, protože kolují po redakcích. Chvíli pracují pro toho, chvíli pro onoho. Pointa ale je, že respondent, čti politik, tvář redaktora zná. Většinou už i jménem. Často už si tykají, znají své soukromé záležitosti. To se vám prostě stane, když někoho vídáte kvůli práci častěji než svou matku.
Důvěra se jí nevyplatila
Věřím, že se přesně tohle stalo. Maláčová prostě redaktorovi po vypnutí kamery řekla pořádně vod huby, co se prostě děje. Tak, jak jí zobák narostl. Tak, jak se ale žena s jejím společenským postem vyjadřovat veřejně nemůže, protože to prostě není společensky přijatelné. Navíc u štábu veřejnoprávní televize! Ta neodvysílává bulvární věci. Je seriózní. Nebo se minimálně snaží být. Maláčová měla k redaktorovi důvěru. Se štábem se totiž vídá denně.
To, co se stalo, a kvůli čemu podle mě Maláčová zestárla tak o deset let, bych tipovala na nějakej bulvární plátek, ale rozhodně ne na Českou televizi. Chudák holka si prostě myslela, a ono to tak i bylo, že je seriózní rozhovor u konce a prostě jí z pusy vypadlo něco, co většina národa vykřikne i několikrát za den. Tím myslím Babišovy nevoliče. A těch je momentálně hodně. Že udělal ve všem bordel, protože jak je vidno, situaci pod kontrolou nemá, byť tvrdí pak. Opatření se mění ze dne na den, lidé jsou zmatení a naštvaní. Ministři všech resortů neví dny ani hodiny a musí se stejně jako lidé přizpůsobovat. Je to pro všechny náročné a bez emocí to prostě nejde.
Brácha Jardy Jágra
Všichni víme, že Češi jsou v dobách krize i slávy odborníci na všechno. Když je mistrovství v hokeji, tak to v hospodách vypadá, že je každej minimálně brácha Jardy Jágra. Když přišel koronavirus, tak je každej najednou virolog a epidemiolog v jedné osobě. Všichni jsme u televize chytří až na půdu a všechno bychom dělali líp než ta daná odpovědná osoba.
Chudák Maláčová
Přestože si já osobně o premiérovi myslím svoje a není to úplně pěkný, nikomu to moc necpu. Jak jsem řekla, jsem novinář a můj osobní názor nikoho nezajímá. To je prostě jasná věc. Ale to, že se upřímná slova ministryně dostala na veřejnost, jako novinář odsuzuju. Byl to podraz a Maláčová z toho má teď problémy. Úplně zbytečně. Ona s Babišem musí spolupracovat, musí s ním alespoň na pracovní úrovni vycházet. Neříkám, že je ta ženská bez chyby, ale dělá pro lidi dost. Musí se kolikrát kousnout do jazyka, dělat ústupky, být milá na svého šéfa... Je to ženská. Má emoce. Neudělala nic zlého, ale teď za to platí vysokou daň.
Ten, kdo její slova zveřejnil, je dobytek bez špetky rozumu a svědomí. Myslím, že se bude divit, až zase bude potřebovat vyjádření, nejlépe exkluzivně, Maláčová jen zvedne prostředníček. Navíc teď si budou dávat pozor na jazyk všichni. Už nebudou žádné vtípky bokem, kdy máte aspoň na chvíli pocit, že politici jsou taky lidi a mají smysl pro humor. Kdybych já byla Maláčovou, tak rozhovory bych dělala jen po předchozí domluvě a otázky dopředu. Nic spontánního jako doteď, že vás chytne novinář ve chvíli, kdy jdete z oběda a žadoní o dvě věty k čemukoliv.
Takže díky sólokapru České televize teď budou trpět ostatní novináři, co budou půl dne čekat na vyjádření, které by za normálních okolností trvalo dvě minuty.
Pamatujte si, že jak se novinář, tedy člověk, jakýkoliv člověk, chová v pracovním prostředí, chová se tak i v soukromém životě. Jednou jsi podrazák, vždycky jsi podrazák. Takže pozor.
