Rychlá zpověď - cvičitelka Hanka Kynychová: Následky koronavirového necvičení se budou napravovat dlouho
Kdo se jen trošku hýbe, zná jméno Hanka Kynychová. Je jí už víc jak padesát, ale pořád vypadá skvěle, a to díky celoživotnímu sportování. Hanka je milovnicí pohybu všeho druhu, nicméně stejně jako ostatní fitnessáci bojuje nyní s vládními nařízeními, kdy je její fitko zavřené, ona i její klienti tloustnou a sportovkyně převrací každou korunu, aby udržela svůj podnik nad vodou. S Hankou jsme si popovídali nejen o cvičení a koronaviru, ale také o posilování plic, které je v dnešní době více než potřeba...
Hani, jak bojuješ? V lednu obvykle fitka praskají ve švech…
Samozřejmě vždycky je povánoční návštěvnost ve fitku větší. Je to opět pro nás, co provozujeme fitka, likvidační záležitost. Když jsme neotevřeli ani v lednu, tak zisky nepřijdou. Čekali jsme, že nás leden trochu spasí z předchozích měsíců, kdy jsme měli zavřeno, a že třeba z části i malinko našetříme na věci, které nám stát úplně nepokryl. Tahle věc se nestala, tím pádem já můžu sledovat jenom díky onlinovému cvičení, kolik holek se přihlásí, jak na tom národ je, jak jsou mé nebo cizí klientky aktivní, a to je jediná zpětná vazba, kterou od holek, které chtějí po Vánocích hubnout, máme.
Přibývá takzvaných ledňáčků, nových klientů, i letos?
Já jsem to viděla po připojení hned první lednové dny. Najednou jsem viděla, že bylo přihlášeno 22 lidí, což je na online super, alespoň pro mě. Potom ale samozřejmě za týden už jich bylo o něco méně. Já se jim ale nedivím. Svět online jim už leze na nervy. Děti se učí online, nakupuješ online, moje dcera má dokonce i tréninky online, já vysílám online, je to blázinec. Už se chceš zvednout a jít chodit. Je to naprosto devastační období. Spousta lidí, co byli líní, ale měli alespoň možnost jít sem tam do fitka, už líní zůstanou, protože ztratili motivaci. Myslím, že se to projevuje na psychice. Vidím to na mých dcerách, které mají spoustu energie, každý den musíme jít ven alespoň na hodinu a půl, aktivitu jim musím dělat já. Předtím to bylo vyřešeno v rámci kroužků, dětem se věnovala lektorka a rodiče si mohli odpočinout. Je to velmi náročné.
Může se cvičit jeden na jednoho? Trenér a klient?
Já už se v těch nařízeních nevyznám, takže neriskuji. Strašně se to mění, nestačíš to ani vnímat, za 24 hodin už je to zase jinak.
Nechtějí klienti jít cvičit sami společně s tebou, třeba do parku?
Chtěli by, přemlouvali. Do parku bych nešla, pro mě trénink znamená, že se zpotíme. Mám ráda aktivní věci, tréninky jedu 45 minut v enormním tempu a spaluje se. Venku tě ofoukne a jsi hned nemocná. Tohle neprovozuji, možná s příchodem jara, pokud nás neotevřou, tak se zase pustím do cvičení venku. Teď si vzpomínám, když se v březnu vyhlásilo první zavření fitek, tak jsem ještě ten den na sociálních sítích zveřejnila, že budu cvičit na Kavčích horách, a holky tam přišly, protože bylo teplo. Na jaře možná, teď v zimě ne.
V Rychlé zpovědi jsi říkala, že ztráty jsou velké. Je to likvidační, nebo stát přispívá, aby se fitko alespoň udrželo jako takové?
Tak. Stát mi přispíval, a snad i dál bude přispívat, na zaplacení nájmu. Nedá mi ale žádné procento ze zisku, který bych tu generovala, tak to není.
Takže jsi musela mít obrovské ztráty. Ty už jsi zavedená, takže to lidi vnímají, malá fitka jsou ale vlastně vyřízená.
Pokud je nájem přijatelný, tak to fitka přežijí. Každý si myslí, že provozovat fitko je vejvar. Nevím, jak to dělá někdo jiný, já se ale musím sakra ohánět, cvičím patnáct hodin týdně, abych neměla tolik lektorů. Když bylo otevřeno, odtrénovala jsem spoustu klientů a dá se z toho krásně vyžít, není to ale o tom, že bych si každý měsíc odkládala x tisíc do šuplíku na horší časy. Jsou menší fitka a pak ta, která jsou řetězec. Tam vůbec nedokážu říct, jak mají ekonomiku vymyšlenou. Já mluvím sama za sebe. Mám nějaký příjem z onlinů, z toho, že jsem zaměstnanec firmy, takže nějaké peníze dostanu. Na chleba bude.
Fitka se zavřela, protože se tu zdržují lidé a mohou se nakazit.
Všichni ale víme, už jsou i studie o tom, že ve fitness centrech se za dobu otevření nakazilo minimum lidí, a čísla pořád rostou, i když jsou zavřená, byť se lidé nepotkávají.
Máš informace o tom, že by se u tebe ve fitku někdo nakazil?
Ne.
Máš nějakou zkušenost s lidmi kolem sebe, kdo to měl?
Ne, vůbec.
Tys to ještě neměla?
Ne.
Jak je důležité v rámci koronaviru pravidelně sportovat?
Všichni víme, že jakákoliv nemoc spadne na lidi, kteří mají už nějaký civilizační problém. Buď si je způsobili sami, nebo získali nějaký hendikep, který je limitoval sportovat. Pokud má někdo cukrovku nebo vysoký tlak, je to adept na to, že chytne jakoukoliv chřipku nebo angínu dříve než někdo, kdo je fyzicky zdatný. Fyzická kondice se buduje jak? Buď člověk běhá, jezdí na kole, využívá jakoukoliv jinou svojí vnitřní aktivitu anebo chodí do fitka, kde potřebuje mít motivátora a kouče, který mu udává tempo a baví ho. Všichni se podílíme na tom, abychom měli lepší fyzickou kondici, protože máme méně vnitřního tuku, máme posílené srdce, větší kapacitu plic, větší množství svalu a tak dále. To, že se teď znemožňuje sport dětem i dospělým, tak populace půjde příšerným tempem do háje, populace bude zdevastovaná.
Jak dlouho myslíš že se tohle bude napravovat? Fyzička populace?
Vezmu to ze svého pohledu, i já jsem po svátcích přibrala tři kila. Dělám si z toho legraci, protože tři kila nahoru jsou ještě povánoční kila, kdy jsme si všichni dopřáli o něco víc. Já jsem o Vánocích taky čtyři dny necvičila, to je hned. Když i mně se dokáže při tomhle relativně zvýšeném přijmu kalorií přibrat tři kila, kolik se musí podařit přibrat lidem, kteří sportují jednou za týden, nebo vůbec? To jsou kila, která tam drží pořád, ty se ukládají do vnitřních svalů, jsou nebezpečná. Napravovat se to bude dlouze.
Oni sem lidi sice přijdou, já budu muset zpomalit tempo ve svých hodinách, což udělám velice ráda. Spousta lidí sem ale vůbec nepřijde, protože zleniví, nebo je doběhne zdravotní neduh. Mám informace ze sociálních sítí od klientek, které pracují doma s partnery na home officu, že psychika jde hrozně do háje. Spoustě lidem vyhovuje, že nemusí chodit ven mezi lidi, což je další civilizační problém.
Sdružování je potřeba. Třeba o seniorech se ještě před rokem mluvilo, že by se měly dávat dotace neziskovkám, aby podporovaly, aby senioři nebyli sami. To se teď děje i v běžné populaci, lidi jsou hrozně sami. Mluví se o tom i veřejně. Pořád je tu vize toho, že koronavirus je vir, který nás zabije, ale už se vůbec nemluví o chřipkové nebo jiné epidemii, která tu ještě před rokem byla běžná. Je to podle mě začarovaný kruh médií, farmaceutického lobby a nás jako nástrojů, které zaženou do kouta, začneme se bát a podlehneme tomu, co se po nás chce.
Říkala jsi, že sportovci mají větší objem plic. Plíce s koronavirem úzce souvisí. Co bys doporučila lidem, i když to nejde ve fitku, jak posílit plíce?
Spousta lidí začala běhat.
Ale je zima, mrzne.
To je ono, to do plic není ideální. Takže pokud nemáte doma běhací pás nebo eliptický trenažér, doporučuji doma cvičit tabatu, ta má velký výkyv tepovky. Tam se kapacita plic krásně trénuje. Doporučila bych všem, ať si pořídí domů trenažéry. Jako online trenér bych doporučila, ať si pořídí domácí fitka, domácí malé posilovny. Ať si vezmou to, co vždycky používám já - míče, válec na cvičení, švihadlo, ať si domácím cvičením udržují kondici. Je to hrozné, vracíme se do dob, kdy nebyla fitka a cvičilo se doma.
Nelezete si doma s rodinou na nervy? Jak to zvládáte po psychické stránce?
Jsem empatický člověk. Když na svých dcerách vidím, že se začínají chovat nestandardně, to znamená více křičí nebo pobíhají po domě, vím, že mají v sobě moc energie. Snížila jsem proto doma trochu příjem cukru. Když mají online výuku, sedí na zadku a mají jen 15 minut pauzu, nepotřebují tolik kalorií. Dávám jim spíš víc bílkovin, nedávám jim džusy a podobně. Trochu víc přemýšlím o tom, jak by měla vypadat skladba jídelníčku, protože když je tam hodně cukru, děti jsou z něj naspeedované, proto se snažím stravu vylepšit.
Neprotestují?
Ne, vůbec.
Oni už jsou ale docela velké, ne?
Je jim třináct.
To už by možná měly protestovat, jsou v pubertě.
Vnímají práci, kterou dělám. Vedu je k tomu, aby věděly, co které potraviny obsahují. Takže třeba říkám večer Alex, chceš si opravdu dát ještě těstoviny? Dobře, já ti je udělám, ale měla bys vědět, že je to příjem složených cukrů, a když se ti bude špatně spát, vzpomeň si na mě, že sis měla dát to, co jsem ti nachystala.
To bylo co?
Třeba maso. Vedu je k tomu, aby do sebe netláskaly večer věci, které vím, že jsou kalorické.
Co ty sama jíš?
Snažím se jíst hodně masa a hodně ryb, ale ve večerních hodinách si už opravdu nedopřávám přílohy. Byla jsem zvyklá cvičit tři až čtyři hodiny denně, teď už mám jenom jednu online. Sama na sobě vidím, že už tolik kalorií nepotřebuju. Už je to spíše obžírání, protože nemáš co dělat, hlídám si to. Vařila jsem třeba kyselo, hodně dělám čočku, zeleninu, boršč a takové věci. Snažím se dostávat do toho co nejvíce vlákniny a zeleniny. Naštěstí nám to chutná, nemáme s tím problém. Neříkám ale, že každé jídlo je vyladěné. Když pospíchám, tak holky dostanou bezlepkové těstoviny a k tomu jim udělám rajskou. Taky jsem ženská z lidu. Když o tom ale přemýšlím, snažím se nakupovat tak, aby to bylo dietnější.
Co tvůj syn?
Ten to má jasně dané, ten je „bezlepkář a bezlaktózák“. Je mu jednadvacet.
Protože chce nebo musí?
Musí, už od dvou let. Uvědomuje si, že když sní něco špatného, nemá dobré zažívání a nevyhovuje mu to. Ten si opravdu vybírá. Když má na něco chuť, třeba od holek, tak si jenom trochu kousne. Naštěstí v malých dávkách mu to neuškodí, musel by jíst špatně celý den, aby mu bylo špatně. Tím pádem je hubený. Asi ho to trochu štve, asi by chtěl mít víc svalů. Je dospělý. Před měsícem se rozhodl dvakrát týdně cvičit a zvedat činky.
Jak se jinak máš, nehledě na covid? Na co se těšíš v novém roce?
Ještě jsem o tom neměla čas přemýšlet. Těším se na to, že děti zažijí zase normální dobu. Půjdou do kolektivu, doma budou povídat o tom, jaká je která kamarádka a kluk. To, co mi předtím lezlo na nervy, že zase doma uslyším. Těším se, až budu mít zase plnou tělocvičnu, přijdu do fitka a s každým poklábosím. Mám to strašně ráda, když tam jdu, jdu jako do otevřeného lokálu. Tak jako servírka si povídá s hosty, já se bavím s klienty. Mám to ráda, chybí mi to. Jestli někdo tvrdí, že neexistuje energie, je to kravina. Na onlinech to cítím, jak mě to vyčerpává. Když jsem v tělocvičně sama, vyčerpává mě motivovat samu sebe. Je ohromně příjemné cítit teplo z lidí, úsměv, jakoukoliv komunikaci. Na to se hlavně těším.
Samozřejmě ať jsme všichni zdraví platí v první řadě, kdyby se do toho nedej bůh vloudila ještě nějaká nemoc, tak by to tuhle situaci ještě více zkomplikovalo. Já jsem vždycky nesnášela bruslení, byla mi hrozná zima. Před pěti lety jsem se ale rozbruslila kvůli dětem, kvůli té atmosféře. Těším se, až nám zamrzne rybník a půjdeme bruslit. Jsem ráda, že nám příroda seslala trochu sněhu.
Někomu se to možná nelíbí, že zase půjdou čísla nahoru, protože se lidi venku stýkali, ale přece není možné, abychom byli pořád doma. Každý by si tím měl přeci projít. Uměle se držíme v izolaci, nevím, jestli je to úplně moudré řešení.
