NATVRDO: Česko má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Roste ale státní dluh
Nejčernější scénáře se zatím nenaplnily. Zatímco na začátku koronavirové pandemie se její význam zlehčoval, prakticky hned vzápětí začali experti malovat čerta na zeď a predikovali finančnímu sektoru temné časy. Realita je relativně střídmá, a tuzemská ekonomika se, i přes meziroční propad, drží na dobré úrovni. To platí jak o počtu nezaměstnaných, tak i o výsledku ekonomiky jako takové.
Nejviditelnějším dopadem na ekonomiku je vždy nárůst nezaměstnanosti a s ní související ukazatele. V České republice však samotná nezaměstnanost stále ještě neroste tak dramaticky, ačkoliv za nízká čísla může především to, v jakém stavu se Česká republika nacházela ještě před epidemií.
Nezaměstnanost v číslech
Úřad práce ČR k poslednímu dni loňského roku, k 31. 12. 2020, evidoval o 17 451 více uchazečů o zaměstnání, než tomu bylo předešlý měsíc. Podíl nezaměstnanosti pak dle dostupných dat vzrostl na 4 %. V listopadu to přitom bylo ještě 3,8 %. Nenaplnily se tak vyhlídky OECD, které s ohledem na koronavirus predikovaly desetiprocentní míru nezaměstnanosti. V souvislosti s lehce rostoucí nezaměstnaností však také vzrostl i počet volných pracovních míst.
Pozitivní zprávou je bezesporu i informace z říjnových dat Eurostatu, a to, že Česká republika má v rámci mezinárodního srovnání nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
„Propad zaměstnanosti je patrný zejména v oborech, jako je doprava, ubytování a stravování. Na druhou stranu nové zaměstnance nabíralo stavebnictví, veřejná správa nebo IT a telekomunikace,“
uvádí ekonom Petr Dufek.
Společnost změnila své chování
Jak už ale zaznělo, nemění se jen ekonomické ukazatele, ale i to, jak se naše společnost chová. V průběhu první vlny například došlo k osmdesátiprocentnímu poklesu pohybu osob na veřejných místech, především v rámci sektoru služeb (tj. v kavárnách, restauracích nebo obchodních domech), to samé se později zopakovalo po vánočních svátcích, jak uvádí data společnosti Google. Právě do tohoto sektoru tak musí mířit v největší míře pomoc státu.
Budoucí čísla ovlivní očkování
Míra nezaměstnanosti v následujících měsících pravděpodobně poroste. Jako v předešlých letech na tom sehraje roli zimní sezóna, ale nemalou měrou se na míře nezaměstnanosti bude i nadále podílet celosvětová koronavirová pandemie. Ačkoliv se již začíná očkovat prostřednictvím vyvinutých vakcín, do normálního stavu se bude společnost vracet jen velice pozvolně. Vývoj nezaměstnanosti tak bude záviset především na proočkovanosti, a proto se mohou odhady od výsledku lišit. Stejné to bylo i v roce 2020. Predikce ohledně míry nezaměstnanosti loňského roku se před pandemií pohybovala v rozmezí 2-3 %. A dnes víme, že se, vzhledem k okolnostem, dostala ke konci roku na celá 4 %, jak uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nezaměstnanost a státní rozpočet
Zatímco nezaměstnanost tak evidentně Českou republiku příliš trápit nemusí, jiné makroekonomické ukazatele ano. Na boj s nezaměstnaností totiž vláda vynakládá poměrně značné prostředky ze státního rozpočtu, jehož výdajová část tak neúprosně roste.
Vláda v čele s ministryní financí Alenou Schillerovou schválila rozpočet na rok 2021 se schodkem ve výši 320 miliard korun, ale předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová varovala, že se pravděpodobně vyšplhá až přes hranici 400 miliard. Samotná ministryně financí později řekla, že tento odhad může být skutečně reálný:
„Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit.“
„Nemá cenu nějaká předběžná čísla, která mohou být ještě upravena, publikovat,“
komentovala Alena Schillerová.
Novela státního rozpočtu musí vzít v potaz výpadek příjmů v souvislosti s daňovým balíčkem, zrušením superhrubé mzdy a novou paušální daní, která živnostníkům usnadní práci související s daňovým přiznáním a vykazováním příjmů a výdajů pro OSSZ a zdravotní pojišťovny, ale státní rozpočet připraví o několik desítek miliard. Novelu ministryně financí Schillerová hodlá představit v únoru nebo březnu. Podle ekonomů je ale problematická nejistota. Absenci makroekonomické predikce označuje například členka rady KoroNERV-20 Danuše Nerudová za skandální.
„V nejistotě je o to více třeba dělat prognózy, stejně jako fiskální výhled,"
uvedla Nerudová.
Samotný schodek v příštích letech klesat nebude, a to ani s ohledem na hrozbu rostoucích splátek. Zatímco teď státní schodek zatěžují splátky ve výši 40 miliard korun ročně, při stále rostoucím dluhu by mohly vyrůst až na dvojnásobek, shodují se ekonomové. Opozice takto vysoké dluhy kritizuje, a to především s ohledem na to, že samotná vyplacená částka na podporu ekonomiky v době pandemie není zdaleka tak vysoká, jak ze státního rozpočtu vychází.
Česko těží ze stavu před pandemií
I přes rekordní schodek ale Česká republika těží, stejně jako v případě nezaměstnanosti, ze stavu, v jakém vcházela do nynější krize. Celkový dluh má ČR v přepočtu na procentuální vyjádření HDP čtvrtý nejmenší v Evropě, nižší měly podle Eurostatu jen Estonsko, Bulharsko a Lucembursko. Nacházíme se tak například před ekonomicky silnými severskými státy, až za námi se nachází Švédsko nebo Dánsko. Pod padesáti procenty HDP se vedle zmíněných nachází už jen Rumunsko a Litva. To se ale může s nehospodárným rozpočtem změnit a Česká republika si může pohoršit. Nebezpečí představuje především demografická křivka a stárnoucí populace, která na ČR plně dopadne po roce 2030. Ta může, spolu s chybějící důchodovou reformou, rozpočet tvrdě dopadnout. Pro úplnost přehledu v Evropě můžeme zmínit, že na opačné straně stojí státy nechvalně shrnované do zkratky PIGS, totiž Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Nejhůře je na tom Řecko, jehož dluh dosahuje dvou set procent HDP.
TVRDÉ ČÍSLO: 210 055 Kč
Právě tolik dluží každý obyvatel České republiky, pokud bychom měli splatit státní dluh všichni rovným dílem. Jeho celková výše činní 2,2 bilionu korun.
