NATVRDO: Koronavirus zamíchal s pracovními návyky
Koronavirus SARS-CoV-2 změnil podobu naší společnosti, její návyky, pravidla chování i trendy, které vyplývají z omezení volného pohybu a nebezpečí nákazy. Jedním ze sektorů, jež pandemie nejvíce ovlivnila, je bezesporu trh práce, který se musí přizpůsobit jak změně nabídky a poptávky, tak nezbytné ochraně zdraví pracovní síly.
Home office jsou nakloněni spíše větší společnosti
V souvislosti s protikoronavirovými opatřeními došlo k výraznému snížení počtu osob na pracovišti. Některá data hovoří o 37 % lidí využívajících práci z domova, jak uvádí průzkum agentury STEM/MARK. Část respondentů nepracovala na jednom konkrétním místě, nebo nepracovala vůbec. V kancelářích tak nezůstala ani polovina zaměstnanců.
Společnost LMC, provozující pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz, je však střízlivější. Doma v rámci home office podle ní zůstává přibližně 20 % lidí, v Praze výrazně více (přibližně zmiňovaná třetina osob). Naopak mimo Prahu, na Moravě a ve Slezsku je průměr kolem 15 %. U vysokoškolsky vzdělaných lidí toto procentuální zastoupení roste. Z dat LMC dále vyplývá, že jsou práci z domova nakloněné spíše větší společnosti.
Obavy o svou budoucnost
S ohledem na to, že zbytek lidí nepracoval vůbec, není divu, že až 60 % zaměstnanců má obavy o svou práci i o svůj výdělek a pro více než 90 % z nich je prioritou si ji udržet. Alespoň to ukazují data společnosti AMI Communications.
Jedním z trendů dnešní doby tak je nehledat za každou cenu lepší zaměstnání, ale preference stability a jistého výdělku bez nutnosti vstupu na trh práce. Doba, kdy si na některých pozicích mohli uchazeči určovat vlastní podmínky, je pryč. V tuto chvíli se cení především schopnost adaptace, multioborovost a všeobecný rozhled, který v dnešní době zvyšuje šanci na úspěch v případném výběrovém řízení.
Do práce jen několik dní v týdnu?
Zůstaňme však u lidí, kteří jsou stále zaměstnaní. Pro spoustu z nich se situace změnila, případně změnu ve společnosti minimálně vnímají. Změna je takřka hmatatelná. Až 94 % zaměstnanců má obavy, že se vrátí ke starému způsobu práce a přijdou o svou flexibilitu. Vždyť až 80 % z nich chce najít lepší poměr mezi prací a volným časem, respektive časem tráveným se svou rodinou, jak vyplývá z dat nadnárodní společnosti ManpowerGroup, která prováděla výzkum mezi 8 000 zaměstnanci z různých zemí. S tímto výzkumem souvisí i další data: 43 % zaměstnanců už nechce návrat k pevné pracovní době, a většina by chtěla zachovat home office i po skončení pandemie. Do práce by tak docházeli jen několik dní v týdnu.
Propast mezi šťastnějšími a méně šťastnými
V tomto smyslu je třeba hovořit i o zvětšující se propasti mezi těmi šťastnějšími a těmi méně šťastnými. Zaměstnanci s vhodnými schopnosti budou mít vyšší mzdy, budou pracovat z domova a budou mít i více času na své blízké. Na druhé straně zaměstnanci se schopnostmi, které nebudou tolik žádané, budou mít spíše menší mzdu a budou muset být spíše na pracovišti, tudíž budou vystaveni i větším rizikům, ať už jde o jejich zdraví, tak i o to, co se bude dít, když dojde kvůli koronaviru k nemožnosti pracovat v rámci zaměstnání.
Home office a produktivita
Krize ovšem nemění jen zaměstnance, ale i zaměstnavatele. Téměř polovina zaměstnanců totiž uvádí, že home office ovlivňuje jejich produktivitu. Na jednu stranu výzkum společnosti Colliers uvádí, že 24 % lidí vnímá její zvýšení, ale 23 % naopak snížení, což musí zaměstnavatelé řešit. Najít tak ideální míru mezi spokojeností zaměstnanců a jejich kýženým pracovním výkonem může být poměrně obtížné. Pozitivní je, že až 75 % pracovníků se cítí ve spojení se svými spolupracovníky, i když se fyzicky nestýkají.
TVRDÉ ČÍSLO: 30
Zatím je home office jen jedním z benefitů, koronakrize z něj ale časem udělá nejspíše nutnost. Už teď vznikají pracovní místa, kde je práce z domova jediným možným způsobem, jak ji vykonávat. Do konce roku 2021 by mělo být takových pozic až 30 %.
