Už více než rok žije celý svět po boku s neviditelným nepřítelem jménem koronavirus. Připravil o život již milion lidí, další miliony o práci. Chtě nechtě se strach o život, zaměstnání, své blízké a budoucnost podepisuje na psychickém zdraví nás všech. To potvrzují i odborníci, u kterých si v ordinacích podávají kliku nejen stávající, ale i noví pacienti.
Samotná kapitola jsou ti, co covid-19 prožili. Téměř pětina z nich má přímé psychické následky. Nejčastěji se jedná o úzkost či nespavost, tvrdí místopředseda České psychiatrické společnosti Martin Anders. Česká psychiatrická společnost odhaduje, že psychické problémy po prodělání covidu má až 18 procent lidí.
Prudký nárůst pacientů zaznamenali právě na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice už na začátku léta, tedy necelý půl rok od prvního případu nakažení koronavirem v Česku. Listopad byl prý hodně náročný, protože každý druhý pacient byl přijatý pro sebevražedný pokus.
potvrdil LP-Life.cz ředitel Centra psychosomatické medicíny Martin Vlček s tím, že u mnoha lidí, co dodnes neměli žádné potíže, s neustále prodlužujícími se lockdowny propukají deprese.
„Já sama si to nedokážu vysvětlit. Před covidem jsem byla aktivní a společenská, po odeznění nemoci, která u mě měla naštěstí jen opravdu mírný průběh, jsem naprosto asociální, nemám náladu nikam chodit, s nikým se vidět a velmi špatně spím. Musela jsem vyhledat odborníka, který mi předepsal léky na deprese,“
svěřila se pětatřicetiletá Monika z Písku.
Hodně lidí také sáhlo po alkoholu. Jen v červnu jich podle Anderse přibylo na příjmovou ambulanci 218, což je obrovské číslo. To potvrzuje i adiktolog Vlček s tím, pacienti, kteří dříve užívali alkohol či návykové látky až po pracovní době, nyní na homeofficech začínají už ráno.
říká a dodává, že velký problém zažívají páry, které spolu najednou musí trávit čtyřiadvacet hodin, na což nebyli zvyklí a oba hledají útěchu v alkoholu, čímž trpí nejen jejich zdraví, ale také okolí, například společný potomek.
S alkoholem souvisí také nárůst domácího násilí. Podle Vlčka to není nic neobvyklého a definice bývá vždy stejná - partneři jsou spolu doma, nemají práci nebo ji mají doma, víc pijí, lezou si na nervy a to je krůček k první facce. To dokazují i čísla neziskových organizací, kam se oběti domácího násilí obrací o pomoc. Je jich až o polovinu více než před pandemií.
Každých deset minut zemře jedna žena rukou člena rodiny, denně v průměru 137 žen, vyplývá ze zprávy OSN. Karanténa mnoho žen uzavřela doma s jejich trýzniteli. Podle statistik OSN má více než polovinu vražd žen na svědomí jejich partner nebo člen rodiny.
Nejohroženější skupinou jsou děti, kteří podle Vlčka hovoří stále více o tématu smrti, což není v pořádku. Ti koronavirovou dobou trpí nejvíce. Kromě toho, že ztrácí sociální kontakty kvůli uzavřeným školám a sportovištím, tak leniví u počítačů a televizí. Češi s nadváhou a obezitou bojují i bez koronaviru, ale za poslední měsíce je nárůst "tlustých" enormní.
„Začínáme se obávat krize dětské obezity. Děti od září přibraly v průměru čtyři až pět kil nad běžný růst. Za dva měsíce to průměrně dělá o kilo navíc. I před lockdownem byl významný výskyt dětské obezity, ale nyní jí bude trpět daleko víc dětí,“
očekává dětský obezitolog Zlatko Marinov.
Podle obezitologa Martina Matoulka je zákaz sportu u dětí obrovský problém, protože ony si během sportování osvojují i pády. V budoucnosti proto očekává mnohem více úrazů, a to jak u dětí, tak u dospělých, kteří se budou chtít ke sportu vrátit.
svěřil se Petr Novák z Prahy s tím, že jeho syn za poslední půl rok nabral pět kilogramů.
Podle průzkumů společnosti MultiSport za rok 2021 přibralo během pandemických opatření 70 procent dospělých Čechů. Méně fit než před pandemií se jich cítí dokonce 87 procent.
Přestože od pondělí vláda uvolnila trošku přísné restrikce, venku začíná jaro a lidé chodí více ven, podle odborníků důsledky dlouhého lockdownu teprve přijdou a bude nutné se na ně připravit. Mnoho lidí totiž bylo kvůli upřednostňování koronavirových pacientů zanedbáno, což se ukáže v průběhu dalších měsíců.