- CZ
- EN
- SK
David Attenborough: Svědectví o děsivé budoucnosti Země
Mnozí jste se s jeho jménem již několikrát setkali. David Attenborough, britský badatel, přírodovědec a dokumentarista, během svého života procestoval všechny kontinenty světa. Prozkoumal a zdokumentoval rozmanitosti živého světa i divoká a přenádherná místa na naší planetě, díky čemž získal koncem roku cenu Chatham House Prize z rukou britské královny Alžběty II. Ve svém filmu, David Attenborough: A Life on Our Planet, divákům přibližuje děsivé a ničící změny, kterých byl svědkem. Zároveň podává jakési svědectví za 90 let svého života a předpovídá až příliš znepokojivé věci. Události, ke kterým dojde za předpokladu, kdy lidstvo své jednání nezmění.
Z amazonského deštného pralesa bude suchá savana
Každý z nás by si měl být vědom, že i při sebekratším kroku za sebou necháváme mnohdy nesmazatelnou stopu. Naše chování se odráží v přírodě a ovlivňuje nespočet dalších živočichů. Uznávaný přírodopisec ve svém dokumentu poukazuje, že pokud lidé nepřestanou s odlesňováním amazonského deštného pralesa, dojde k jeho přeměně na suchou savanu, čímž se nejenže sníží biologická různorodost v deštném pralese, ale také se změní globální hydrologický oběh.
„Často mluvíme o záchraně planety, ale pravdou je, že musíme tyto věci udělat, abychom se sami zachránili. S námi, nebo bez nás, divočina se vrátí,“
prohlásil oblíbený přírodovědec.
Pokud se lidské chování nezmění, David Attenborough před podobným scénářem varuje už kolem roku 2030. Takže naprostá většina z nás se toho ještě dožije.
Pod hladinou oceánu
David Attenborough před nepředstavitelnými událostmi varuje celý svět. Nyní se podívejme na oceány, jež by se měly v následujících letech ohřívat a stávat se kyselejšími. Právě to ohrozí korálové útesy téměř po celém světě. Ztratí barvu.
Vyblednou.
A zemřou. A tak jako na souši, i v mořském světě jsou jednotlivé druhy na sebe bezprostředně navázané a ono spojení se projevuje poté zpětně i na souši. Úbytek korálových útesů ovlivní ryby, což následně odnesou miliony lidí a průmyslových i dalších odvětví – rybáři, cestovní ruch, restaurátorství.... Děsivé události, které by se mohly stát kolem roku 2050, že? A jak uznávaný přírodovědec prohlásil:
„Pravda je, že se svět přírody mění. A my jsme na tomto světě naprosto závislí. Poskytuje nám potravu, vodu a vzduch. Je to to nejcennější, co máme, a proto ho musíme chránit.“
Je ještě čas všechny zachránit?
A jaké je řešení hrozících katastrof? Existuje vůbec nějaké? Badatel David Attenborough je přesvědčený, že naděje ztracená není a že je pořád čas a hrozící škody je možné zvrátit.
K jeho filmu se ve videu vyjádřilo několik celosvětově známých celebrit, mezi kterými nechybí například Billie Eilish a fotbalista David Beckham, který Davidovi Attenboroughovi prostřednictvím videa nejprve poděkoval a následně vzkázal:
„Udělal jste toho tolik pro to, abychom všichni otevřeli oči a spatřili veškeré problémy, kterým čelí naše planeta. Díky vaší práci se staráme o přírodu a děláme to, co je třeba, abychom ji chránili.“
V rámci řešení problémů ve svém dokumentu přírodovědec zmiňuje, že je čas přejít na obnovitelné energie. Byť tento proces již probíhá, děje se tomu ve velmi pomalém tempu. Celé lidstvo by mělo zmenšit prostor, který běžně využívá jako zemědělskou půdu, protože právě tak se ničí prostor, jenž byl určený jiným živočichům: Ničí se divočina.
Americká zpěvačka Billie Eilish se Davida Attenborougha ptala na osobní pocity.
„Jak se vypořádáváte s vlastními pocity ohledně toho, že zvířata umírají, případně vymírají? Jak jim jako člověk čelíte?“
Přírodovědec jí odpověděl, že je ze situace zoufalý.
„Vzpomínám na ten nejúžasnější pohled v přírodním světě, který jsem měl tu možnost za svůj život vidět a na který nikdy nezapomenu. Bylo to prvně, co jsem se potápěl u korálového útesu,“
odpověděl a pokračoval:
„Dostanete se do nového světa a je to mimořádně krásný svět se svou složitostí i úžasy. Vidíte všechny druhy pestrobarevně zbarvených ryb a mnoho dalších tvorů, o kterých jste do té doby ani nevěděli, že existují.“
Posléze se David Attenborough odmlčel a prozradil, že se po letech na útes vrátil. Ale čekalo ho něco, co vůbec nečekal. Nepoznával podmořský svět. Scénu, kterou znovu po letech viděl, přirovnal ke hřbitovu.
Množství zemědělské půdy je stěžejní
V posledních několika letech je dalším "horkým tématem" stravování. David Attenborough ve svém dokumentu zmiňuje, že pokud bychom se stravovali zejména rostlinnou stravou, potřebovali bychom i méně půdy. Příkladem lze uvést Nizozemsko, které je jednou z nejlidnatějších zemí světa. A právě z toho důvodu museli tamní obyvatelé přehodnotit své jednání a díky inovativním změnám v současnosti využívají v zemědělských postupech méně vody, pesticidů a hnojiv a také vypouštějí méně uhlíku. A přesto je Nizozemsko jedním z největších vývozců potravin na světě.
11 miliard lidí
Jak už zaznělo, Nizozemsko je jednou z nejlidnatějších zemí na světě. Díky tomu se dostáváme k dalšímu problému a jeho možnému řešení. Počet světové populace nebezpečně roste a očekává se, že do roku 2100 bude na světě 11 miliard lidí. Téměř nepředstavitelné číslo. Zpomalení populačního růstu by mohla vyřešit lepší zdravotní péče po celém světě a také vymanění se z okovů chudoby.
David Attenborough: A Life on Our Planet
V neposlední řadě je také důležité pamatovat na biologickou rozmanitost na celé planetě. Poslední dokumentární film slavného přírodovědce Davida Attenborougha obletěl celý svět. A není se čemu divit. Tak, jako lidé a jejich chování za sebou na naší planetě zanechávají silné stopy, které jsou často ničivé, dokumenty bravurního britského přírodovědce mnohým poodhalují krásy i děsivé události, jež hrozí, pokud své chování nezměníme.
Pokud jste film David Attenborough: A Life on Our Planet doposud neviděli, měli byste mu dát šanci. Možná se pak přidáte k těm, kdo dají šanci sami sobě. Nám všem.
Den, který patří Zemi
Není tomu dávno, co se jako každý jiný rok slavil Den Země. Svátek ovlivněný původními dny Země. Ty se obvykle konaly během oslav jarní rovnodennosti. Každoročně se tak tento svátek slaví 22. dubna.
V současnosti slaví Den Země víc než miliarda lidí po celém světě, bez ohledu na víru, národnost či původ. Jeho moderní pojetí nabádá k ekologickému smýšlení a upozorňuje na dopady ničení životního prostředí.
Potřebu nutné změny, kdy bychom se o přírodu měli více starat a zajímat se o životní prostředí, cítí mnoho z nás. Od jednotlivců, měst, až po jednotlivé země. A ani Česká republika není výjimkou.
„Naše společnost se nachází v bodu zlomu, kdy drtivá většina společnosti začala přemýšlet o světě okolo nás v jiných intencích. Příroda, její vytěžování, nakládání s nerostným bohatstvím či stav planety z pohledu její udržitelnosti se staly aktuálními otázkami našich životů. Cílem je fungování společnosti za účelem trvale udržitelného rozvoje, který respektuje i budoucnost, nikoli pouze snahu o maximalizaci využití z pohledu dneška a nezodpovědnost za budoucnost,“
doplňuje radní hlavního města Prahy pro oblast majetku, Jan Chabr.
Podle radních je to právě moderní člověk, který svým fungováním velmi negativně a ničivě ovlivňuje přírodu a své okolí.
Změna začíná od toho „prvního“
Je důležité pamatovat, že svým jednáním velmi výrazně ovlivňujeme okolí i přírodu. A snad ještě důležitější je si uvědomit, že svým jednáním můžeme druhé motivovat. Pamatujme, že změna vždy začíná od toho „prvního“.
Závěrem nechám rezonovat citát Davida Attenborougha. Pevně věřím, že se dotkne nejednoho z nás:
„Právě se nacházíme v jedinečné fázi naší historie. Nikdy předtím jsme si nebyli tolik vědomí toho, co děláme s planetou, a také jsme nikdy předtím neměli tu moc s tím něco udělat. Za péči o naši Modrou planetu můžeme rozhodně všichni. Budoucnost lidstva a veškerého života na Zemi nyní leží na našich bedrech.“
