Když si se šéfkou jedné z nejznámějších českých firem jménem Zásilkovna sednete k jednomu stolu, můžete si být jisti, že po rozhovoru s ní budete odcházet rozsvícený jak žárovka. Nabitý energií a s dobrou náladou. Simona Kijonková je rázná žena se smyslem pro byznys, ale i pro duši. Žádné téma jí není cizí a ke všemu a všem je velmi otevřená. Je až neuvěřitelné, jak vlastně zvládá několik firem o 1700 zaměstnancích, manžela, tři děti, dům a psa. V rozhovoru pro LP-life.cz se podnikatelka rozmluvila nejen o firmě, podnikání, koronaviru, ale také i o umění odpočívat a užívat si života.
Zoufalá nejsem, na léto jsem se hodně těšila. Od počátku pandemie zažíváme nejen v Zásilkovně, ale v celém podnikatelském segmentu, kde se pohybuji, hodně náročné období. Vidím to nejen na svých kolezích, ale i na svých přátelích podnikatelích a podnikatelkách. Nejde jen o samotné řízení firmy, ale především o neustálé změny, kterým musíme čelit. Pro podnikatele je stabilní a predikovatelný vývoj velmi důležitý, bohužel nám již více než rok chybí. Proto vnímám současné období, kdy máme možnost si trochu vydechnout na dovolené, být se svými rodinami a přáteli, jako důležité a přínosné. I svým kolegům v Zásilkovně jsem kladla na srdce, aby si cíleně odpočinuli a načerpali sílu do zbytku roku, který je bohužel ale stále nejistý.
Ano, vnímám příběhy, kdy podnikání v době covidové zkrachovalo. Za rok a půl nám bohužel asi osm procent našich spolupracujících partnerů z řad výdejních míst podnikání ukončilo. To jsou pro mě velmi smutné příběhy. V době pandemie jsme se jim snažili pomáhat. Díky tomu, že jsme byli napojeni přímo na vládu, snažili jsme se jim předávat informace o jednotlivých opatřeních a jejich dopadech na podnikání, pomáhali jsme také materiálně, například rouškami nebo dezinfekcí. Bohužel, ne vždy to stačilo.
Nikdy se nevzdávejte. Podnikání není pouze tom, že všechno bude jen růžové se šťastným koncem. Podnikání je neustálý boj, neustálé pracování sama na sobě, je o tom, že nesete obrovské riziko. Je o zodpovědnosti, dobrých nápadech, o přetavení úžasných idejí a vizí v realitu. Není jednoduché a není pro každého, ale pokud se pro ně již jednou rozhodnete, navzdory těžkostem a úskalí, vytrvejte. Pochybovači vždycky budou, důležité je nenechat se zastavit slovy „já jsem ti to říkal“, poučit se z chyb a jít dál. Pokud se zacyklíme ve vlastní sebelítosti, duševní nepohodě či negativismu, nic dobrého nám to nepřinese. Na těle ani na duši. A pokud již nějaký problém nastane, tak je strašně důležité, abychom se tomu uměli přizpůsobit. Moje další rada tedy je – staňte se podnikatelskými chameleony.
Věřím, že pozitivně a že je moje energie nabíjí. Myslím si, že kolegové a kolegyně, se kterými spolupracuji, mě nějakým způsobem v energii doplňují, nebo ji mají stejnou. Je důležité mít v týmu diverzifikované lidi. Celý náš výkonný výbor by asi zvládl běžet ten aktuální superrychlý závod beze mě. Přesto je dobré mít ve firmě člověka, který udává směr a vizi a svou energií pomáhá posouvat věci vpřed. Tím se snažím být.
Preferuji styl řízení, který nedává lidem úkoly, ale cíle. Trochu je nasměruji, ale když vidím, že se jim nedaří, nějaký čas je nechám. Firmu to něco stojí, ale samotného člověka posílí a posune. Všichni se neustále potřebujeme učit, což jde nejlépe na vlastních chybách. Pokud manažer udělá chybu, je to správně a ne špatně. V konečném důsledku je posílený o novou zkušenost. Také dělám chyby, a to je dobře, poučím se, a jdu dál.
Myslím si, že jsem se s tím narodila, že je to genetika od mého tatínka a maminky. Oba jsou opravdu hodně energičtí, maminka je lvice, otec je také velmi energický, pokud by tady seděl, vedl by monolog a nedal vám prostor moc mluvit. Je to dané i mým narozením, jsem blíženec, narozená 2. června. Červnoví blíženci jsou velmi společenští, energičtí. Znám spoustu blíženců, kteří mají podobné charakterové rysy jako já.
Jsem žena, která s muži spolupracuje poměrně hodně, protože v oboru IT a v digitálních technologiích, kde se pohybuji, jsou na vedoucích pozicích většinou muži, a rozdíly mezi ženami a muži již nijak zásadně nevnímám.
Na lidi kolem sebe se dívám podle toho, jak na mě působí a co umí, vůbec neřeším stereotypy muž nebo žena. V Zásilkovně máme na vedoucích pozicích jak muže, tak ženy. Důležité je, jaký má kdo osobní a pracovní kvality a jak zapadá do týmu. Věřím, že každý člověk je jedinečný a dokáže tým nějakým způsobem obohatit a doplnit.
Jsem velmi neformální člověk, s každým si primárně tykám, když mám s někým společné téma, dokážu se bavit dlouhé hodiny a nemám s nikým problém. Dokážu se bavit s lidmi různých národností, vyznání, pohlaví, vzdělání. Nemyslím si, že by se mě někdo bál, spíše si myslím, že mě respektují a berou jako parťáka. Často mi také po mých vystoupeních na konferencí nebo v médiích muži píší a kladně hodnotí mé názory.
Je nicméně pravda, že když na konferencích přednáším na nějaké téma, jsem v rámci dané tématiky často jediná žena. Mě to ale baví, protože si myslím, že tím ukazuji ženám cestu. A pokud dokážu motivovat jednu dívku k tomu, aby se rozhodla do technologií jít, nebo aby obor technologií studovala, tak za to budu velmi ráda.
Co se týká odpočinku, myslím si, že na našich manažerských pozicích je schopnost najít si čas sám na sebe, na rodinu, na přátele, velmi důležitá. Snažím se být v tomto pro své kolegy příkladem. Není pro mě nejdůležitější být top manažerka a podnikatelka, ale matka a partnerka. Rodina je pro mě na prvním místě a když jsem s ní, omezuji mobil i počítač. Dovolená má v mém životě velmi důležité místo. Volný čas trávíme bez technologií a v létě mívám takový letní sabbatical, jak to ráda nazývám. Vezmu si měsíc až dva volna a jezdíme do zahraničí, sportujeme, podnikáme společně nejrůznější typy výletů.
Jsem člověk, který miluje cestování, a proto jsme se snažili cestovat i v době koronaviru. Když byla zavřená letiště a celkově se omezil cestovní ruch, byla jsem z toho hodně smutná. Letos jsme byli na Mallorce. Pronajali jsme si tam dům, jeli jsme celá rodina i se psem, doletěli za námi příbuzní a kamarádi. Byli jsme tam jako taková velká řecká rodina, grilovali jsme, kolikrát jsme měli v domě až třicet lidí. Ale byli to naši příbuzní a kamarádi, takto to mám ráda.
Ano. Pokud se podíváte na můj bankovní účet, tak největší útraty jsou za cestování.
To beru spíše jako takovou uniformu. Hodně vystupuji v médiích, hodně se fotím, jsem skutečně frontman celého holdingu o 1700 zaměstnancích, kam aktuálně spadá čtrnáct firem, musím tedy na vzhled dbát. Často také vystupuji a mluvím se zaměstnanci, a to nejen v České republice, ale i v dalších zemích, kde působíme, a hodně času proto trávím v letadle.
Nemám.
Myslím si, že jsem zatím nedorostla do té úrovně, že bych musela mít soukromé letadlo. Myslím si, že jsem pokorný, normální člověk. Možná k tomu ještě doputuji, zatím ale létám komerčními lety. Docela ale přemýšlím o tom, že si pořídím auto s řidičem, protože se pořád dopravuji sama. Odřídila jsem si sama velké dálky, například do Varšavy nebo Budapešti. Ale i během jízd potřebuji pracovat, což je v situaci, kdy sama řídím, hodně složité a nepraktické, a to i když mohu používat handsfree. Tak jsem si řekla, že už si asi dopřeji luxus a pořídím si do auta řidiče.
Charita byla vždy součástí Zásilkovny, pomáhali jsme od první chvíle, kdy nám to naše finanční situace dovolila. Podporujeme projekty zaměřené na zlepšování a rozvoj kvality života dětí, mládeže a rodičů samoživitelů a znevýhodněných skupin a jednotlivců. Podporujeme například Nadační fond Happy Hearts, Nadaci Zdeňky Žádníkové, organizaci DEBRA, spolek Nedoklubko a Indigo Děčín nebo projekt Pomozte dětem. Packeta je technologická firma, proto je důležitým pilířem našich charitativních aktivit podpora technologií, které pomáhají lidem lépe zvládat jejich hendikepy. Tady můžu jmenovat projekt Silou hlasu, jehož cílem je naučit osoby s poškozením jemné motoriky horních končetin ovládat počítač hlasem, aby se mohli bez pomoci druhých komplexně začlenit do běžného života.
V současné době připravujeme spuštění Nadačního fondu Simony Kijonkové. Kromě našich vlastních finančních prostředků bychom do fondu chtěli postupně získávat i externí peníze od dalších dárců.
Ano, píší. Bohužel všem pomoci nemůžu, i když mi osud nikoho není lhostejný. Všechny žádosti pečlivě vyhodnocujeme, a pokud můžeme, pomůžeme. Nejde ale jen o finance, pomáháme také s přepravou zboží nebo s komunikací různých prospěšných aktivit tak, aby se o nich dovědělo co nejvíce lidí.
Život s pandemií byl určitě nejtěžším obdobím v desetileté historii Zásilkovny, více než rok jsme čelili nepřetržité nestabilní situaci. Náklady na plnění nejrůznějších vládních protiepidemických opatření se dosud pohybují v řádu milionů korun.
Vysněnou firmu nemám, spíše člověka – ráda bych někdy spolupracovala na nějakém projektu s Elonem Muskem.
Mým snem je, aby se Packeta, česká firma, založená obyčejnou holkou z Karlových Varů, stala globální značkou známou a oblíbenou v celém světě.