- CZ
- EN
- SK
Jak se pracuje jiným etnikům v českých záchranných složkách?
Pomáhat a chránit. Důležitost poslání a hladký průběh následných akcí. Bez ohledu na gender, barvu pleti či náboženské vyznání má každý, kdo splní zákonem stanovené podmínky, právo pracovat u záchranných sborů. Jde přece o poslání pomoci tam, kde je to v danou chvíli nejvíce potřeba.
Zákonem stanovené podmínky
Jediné kritérium, podle kterého může bezpečnostní sbor rozhodnout o přijetí či nepřijetí uchazeče o vstup do služebního poměru, je, zda uchazeč splnil zákonem stanovené podmínky či nikoli.
Společným cílem hasičů, ale i řady dalších složek IZS je především ochrana životů a zdraví, životního prostředí, zvířat a majetku. A to komukoli, kdo se ocitne v danou chvíli v tísni a naši pomoc potřebuje.
Hasičem u HZS ČR se může stát jedině příslušník bezpečnostního sboru. Předpoklady k přijetí do služebního poměru podle zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jsou uvedeny zejména v § 13 zmiňovaného zákona:
Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen "občan"), který
a) o přijetí písemně požádá,
b) je starší 18 let,
c) je bezúhonný,
d) splňuje stupeň vzdělání stanovený pro služební místo, na které má být ustanoven,
e) je zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý k výkonu služby,
f) je plně svéprávný,
g) je oprávněný seznamovat se s utajovanými informacemi podle zvláštního právního předpisu, má-li být ustanoven na služební místo, pro které se tato způsobilost vyžaduje,
h) není členem politické strany nebo politického hnutí, a jde-li o služební poměr příslušníka zpravodajské služby, ani odborové organizace,
i) nevykonává jinou výdělečnou činnost, s výjimkou činnosti podle § 48 odst. 4 písm. c) až e), h) a i) a § 68 odst. 2, a není členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost.
Dále musí uchazeč o to stát se hasičem splňovat řadu dalších podmínek, jako například stupeň vzdělání, kterým je minimálně maturita, v některých případech obor nebo zaměření vzdělání a další odborné požadavky, zdravotní, osobnostní a fyzickou způsobilost, nesmí být členem politické strany ani vykonávat politickou činnost atd. A samozřejmě musí úspěšně absolvovat přijímací řízení.
To platí nejen pro hasiče, ale také pro ty, jež by rádi vykonávali povolání u policie, celní správy či například u vězeňské služby.
“Nesledujeme etnika, jsme plně apolitičtí, což v praxi znamená, že pokud daná osoba splňuje zákonem stanovené podmínky, není problém, aby u nás pracovala,”
řekl pro LP-Life.cz Plk. Mgr. Rudolf Kramář z Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, který dodal:
“Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dokonce výslovně uvádí, že: „Přijetí občana do služebního poměru nelze odepřít z důvodu věku, rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, jakož i z důvodu členství v odborových organizacích a jiných sdruženích s výjimkou případů, které stanovuje tento zákon nebo zvláštní právní předpis.“
V čem spočívá práce hasičů?
Zejména v pomoci všem, jež danou pomoc v daný moment zkrátka potřebují.
“Jedná se o situace, při kterých často jde o záchranu lidského života. Hasiči zasahují v zásahových oblecích, v přilbách a rukavicích, během zásahu komunikují převážně se svým velitelem. Samozřejmě velmi důležitá je také komunikace s lidmi, kterým pomáháme, nebo, kteří se na zásahu podílejí.”
specifikuje Plk. Mgr. Kramář.
Barva pleti nesmí být měřítkem
A je to tak naprosto v pořádku. Pokud dotyčný skutečně splní veškeré nutné zákonem stanovené podmínky, pak ani nelze brát v úvahu například příslušnost k některé z menšin, není přece důvod, aby byl “posuzován” například na základě svého původu, protože hlavním cílem je pomoci na druhé straně.
“Při zásahu nás zajímá jediné – záchrana životů, zdraví, majetku případně životního prostředí, vše ostatní jde stranou,“
dodává Plk. Mgr. Kramář.
Práce hasiče
Není jednoduchá. Každý, kdo toto povolání vykonává, pracuje ve schématu 24 h služby - dva dny volna. Během své směny, a to skutečně každý den, který v zaměstnání stráví, se věnuje hasič prohlubování své odbornosti, tj. tři hodiny se učí nové věci, jež jsou nezbytné pro výkon povolání, a dvě hodiny fyzické přípravě.
Než se ale hasičem opravdu stanete, musíte absolvovat kurz v délce patnácti týdnů.
Oproti státním hasičům, kteří jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, existují také dobrovolní hasiči, kteří mnohdy vykonávají své povolání zdarma. Je třeba zmínit, že každá obec musí mít své dobrovolné hasiče. Pokud je nemá, dochází k vytvoření tzv. společné jednotky s okolními obcemi.
V rámci jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí se pak rozlišují tyto jednotky do kategorií JPO II, III, a V. Jednotlivé kategorie jednotek se liší v řadě parametrů, tím asi nejdůležitějším je tzv. místní působnost JPO V, kdy tyto jednotky působí zpravidla pouze v rámci své obce.
Podívejme se na to lidsky
Pokud se někde stane např. dopravní nehoda, jediné, co je důležité, je pomoci. I proto je třeba nebrat barvu pleti jako kritérium pro to, kdo dané povolání bude vykonávat.
Každý člověk by měl mít stejné šance na úspěch tam, kde uspět chce, pokud dokáže, že na to má. A buďme upřímní, projít psychologickými, zdravotními a fyzickými testy není žádný med. Pokud neukážete, že na to máte, máte smůlu.
Rovnost pro všechny
To, že mají všichni u záchranných služeb být rovni, vyjadřuje i fakt, že každému příslušníkovi přísluší služební stejnokroj a služební hodnost. Každý příslušník je i v době mimo službu, pokud není pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání, povinen provést zásah, popřípadě učinit jiná opatření k provedení zásahu.
Služební slib příslušníka zní:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“
Složení služebního slibu je podmínkou vzniku služebního poměru.
Ostatní záchranné složky
Jiné to není ani u policie ČR, kritéria jsou totožná jako pro hasiče a ostatní záchranné sektory, dokonce je i cílem nabírat mezi své kolegy právě menšiny, aby se ukázalo, že cesta je skutečně přístupná všem!
“Byla jsem oslovena Policejním Prezídiem ČR, abych se jako poloviční Vietnamka stala součástí kampaně, jejíž cílem bylo ukázat, že každý má právo dělat to, co já, pokud splní dané podmínky,”
řekla pro LP-Life.cz členka PČR odd. Kladno, Jana Macháčková.
Ta je na půl Češka a na půl Vietnamka a pokud jde o rasismus, s tím se oblečená do uniformy ještě nesetkala.
“Nevím, zda je to právě uniformou, která budí respekt, nebo tím, že v terénu působím krátce, zhruba půl roku, ale pokud jde o rasismus, s tím mám bohaté zkušenosti hlavně v běžném životě. Převážně v dětství, v období mezi šestým a šestnáctým rokem, jsem zažila chvíle, které nebyly zrovna příjemné a děti kolem mě mi můj původ často nechali doslova “sežrat”.”
To byl také důvod, proč se nakonec Jana dala k policii, cítila jistou potřebu pomáhat ostatním.
“Svůj původ beru rozhodně jako přednost, ačkoliv vím, že v davu se neztratím a i díky tomu, jak vypadám, jsem lépe k zapamatování,”
dodává Jana, která, ačkoliv se cítí doma zde, v České republice, rozhodně nechce ztratít kontakt ani se zemí, která neodmyslitelně je částí její kultury:
“Ačkoliv sama tak zcela nedržím vietnamskou komunitu, vazbu na svou kulturu přeci jen mám a do Vietnamu se určitě chci znovu podívat.”
Za velkou louží
Ačkoliv se může zdát, že pokud jde o Spojené Státy Americké, diversita kultur tu nikoho nezajímá, ani zde to ale není tak úplně jednoznačné. Nová federální data totiž ukázala na stále převládající počet “bělější” části řadových policistů než těch, u nichž je barva pleti odlišná.
Podle analýzy údajů New York Times ze 467 místních policejních oddělení s nejméně 100 policisty, kteří vykazovali údaje za roky 2007 a 2016, více než dvě třetiny policistů bylo bílých, což může samo o sobě působit ne příliš dobře vzhledem ke komunitám, které mají na starost.
Některá oddělení - včetně mnoha největších, jako je New York, Los Angeles, Chicago, Houston a Dallas - zmenšila rozdíl mezi podílem bílých policistů a bílých obyvatel při srovnání roku 2016 s rokem 2007. Většina policejních sil ale neudržela krok s měnící se demografie jejich měst.
Rostoucí rasová propast znamená, že v době, kdy je populace národa stále rozmanitější, se obyvatelé častěji setkávají s důstojníky, kteří se jim nepodobají.
Mezi mnoha policejními silami, zejména v městských oblastech, došlo ke společnému úsilí o nábor a najmutí dalších barevných důstojníků v letech 2007 až 2016, což je poslední rok, za který jsou k dispozici federální údaje. A počet důstojníků, kteří nejsou běloši, se dlouhodobě zvyšuje.
Podle statistik Bureau of Justice Statistics se od roku 1997 do roku 2016 odhady podílu barevných důstojníků v celé zemi zvýšily o 6 procentních bodů na téměř 28 procent, přičemž největší policejní síly se staly rozmanitějšími.
Ale jen málo měst dosáhlo bodu, kdy demografie jejich policejních oddělení lépe odrážela jejich komunity. V celé zemi podíl bílých důstojníků převyšuje podíl bílé populace a mezera se postupem času zvětšuje. Černé a hispánské skupiny zůstávají v policejních silách nedostatečně zastoupeny.
Zatímco mnoho policejních oddělení se stalo rozmanitějšími, černí důstojníci byli často i nadále méně zastoupeni. Zisky diverzity byly naopak poháněny rostoucím počtem hispánských a asijsko-amerických důstojníků, poklesem počtu bílých důstojníků nebo kombinací obojího.
Mnoho z největších policejních oddělení se snažilo udržet černé důstojníky, přičemž podíl černých důstojníků, kteří v roce 2016 odešli z policejní práce, převyšoval podíl nových zaměstnanců, kteří byli černí, ukazuje analýza federálních údajů Times.
Policističtí experti přisoudili alespoň část této mezery národnímu pobouření a spadům nad smrtí černochů v rukou policie v posledních letech. Tyto úmrtí, z nichž mnohé se staly v policejní vazbě a byly natočeny svědky, podle nich ztížily udržení a nábor černých důstojníků.
"V době po Fergusonovi bylo opravdu skličující udržovat a zvyšovat rozmanitost oddělení,"
řekl Chuck Wexler, výkonný ředitel Policejního výkonného výzkumného fóra, neziskové organizace ve Washingtonu, DC, s odkazem na fakt, kdy 18letého Michaela Browna zastřelil bílý policista ve Fergusonu, Mo.
Jak se Amerika stává rozmanitější a řadové policejní útvary plně neodrážejí komunity, kterým slouží,
„policie již není profesí, kterou lidé považují za něco, do čeho se chtějí dostat,“
řekl Rashawn Ray, policejní expert z Brookings Institution a profesor na University of Maryland.
“Problém pak nastává také v tom, že mladá generace černochů a těch, jež mají např. hispánské nebo asijské kořeny, vidí jen “bílé” policisty, jak jim vlastně ubližují nebo atakují ty, na nichž jim záleží. Necítí žádnou oporu a pospolitost, protože nikde nevidí lidi, kteří by odráželi jejich vlastní kulturu,”
řekl Ray, který dodal:
“Jak pak můžeme po těchto kulturách chtít, aby se přidaly do našich řad, když pokaždé, když někoho zatýkají, kárají či pokutují, mají jinou barvu pleti?”
Výzkumníci zjistili, že větší rozmanitost v policejních odděleních a místní vládě posiluje důvěru v tyto instituce v nebílých čtvrtích. Někteří také zjistili, že bílí důstojníci častěji než černí používají zbraně nebo jinou sílu ve čtvrtích, kde většina obyvatel není bílá.
Posun v demografii se však nutně neprojevil ve zlepšení vztahů s černošskými a hispánskými komunitami a dalšími barevnými komunitami. V lednu 2017 ministerstvo spravedlnosti vydalo ostrou zprávu se závěrem, že použití nadměrné síly mezi chicagskými policisty bylo nekontrolovatelné a bylo zaměřeno především na černé a hispánské obyvatele.
"Existuje další výzkum, který ukazuje, že na rase policejního šéfa nebo vyššího vedení záleží na snižování počtu policejních vražd,”
řekl pan Ray.
"Vykládám to tak, že pokud máte v policejních sborech různorodější vrcholové vedení, existuje více metrik odpovědnosti, které mohou vést k tomu, že se policisté budou zodpovídat.”
Co k tomu dodat? Snad jen to, že každý člověk by měl mít stejná práva a nikdo by se nakonec neměl cítit znevýhodněný. Pravdou totiž zůstává, že pokud se někde něco děje a k vám se dostane člověk vaší kultury, cítíte větší zázemí a porozumnění v jednom.
Zdroje: nytimes.com, hzscr.cz, pcr.cz, datausa.io, reuters.com, vlastní dotazování
