- CZ
- EN
- SK
Která z kandidátek by mohla být první ženou na Hradě?
Na seznam kandidátek na prezidentku je skutečně velmi brzo. A proto se ani my do ničeho takového pouštět nebudeme. Každopádně se volby v roce 2023 pomalu, ale jistě blíží, tak si pojďme aspoň udělat lehký souhrn toho, co nás může čekat. V kandidátce na prezidenta je vždycky žen jako šafránu, například na těch minulých podaly kandidátní listiny pouze dvě z nich – Terezie Holovská a Anna Kašná. Ministerstvo vnitra u nich ovšem konstatovalo nesplnění zákonných podmínek. Tak jak to dopadne za dva roky a která z žen by se mohla stát potenciální kandidátkou?
Může se stát, že bychom historicky na Hradě první ženu? Podívejme se, jaké kandidatury na prezidentku jsou možné...
"Téma zen v politice je velmi diskutované, protože odpradávna existuje názor, že politika je věcí mužů. Naše společnost ale již dávno není patriarchální a i v sousedním Slovensku vidíme, že žena na úrovni ve vedení státu je dobrá volba. Ženy v politice to ale nemají jednoduché a musejí se kromě jiného vyrovnat i se spoustou předsudků. Osobně bych ženu na Hradě viděla jako vítanou změnu,"
řekla LP-Life politoložka a kulturoložka dr. Jana Pecná.
Denisa Rohanová
Denisa Rohanová je jednou ze dvou žen, která už kandidaturu oficiálně oznámila. A dokázala tím zmást leckoho, protože si vybrala opravdu podivné datum 1. dubna, tedy na apríla.
„Přiznám se, že jsme o tom hodně uvažovali, ale pro mě ta symbolika 1. 4. byla skrytá ne v aprílu, ale v tom, že by se naše země mohla dočkat první ženy na postu prezidenta jako čtvrté hlavy státu České republiky,“
přiznala Rohanová, která je prezidentkou České asociace povinných. Tato žena dokázala prosadit seznam nezabavitelných věcí do Exekučního řádu, a právě na statisíce lidí s dluhy v příštích prezidentských volbách spoléhá.
“Chci žít tam, kde budu cítit soudržnost. Chci žít zpět v době Nagána, kdy všichni táhli za jeden provaz. Chci žít v zemi, na kterou budeme všichni hrdí. A bude jen na nás, jakou budoucnost si zvolíme. Já za sebe mám jasno a udělám pro to maximum,”
uvedla na sociálních sítích. A jestli je Rohanová opravdu v něčem silná, tak je to způsob komunikace a všeobecná schopnost reagovat na extrémní situace klidně a emapticky. Podívejme se třeba na novozélandskou premiérku Jacindu Ardernovou, která si své voliče získala dost obdobně. Takže proč by to nemohlo vyjít i Denise Rohanové?
Další zajímavé a nyní už jisté jméno na kandidátku na prezidenta v roce 2023 je Klára Long Slámová.
„Chci pokračovat v tom, co dělám dvacet let. Nejen pomáhat lidem, ale ukázat jim, že mnoho věcí lze docílit dialogem,“
uvedla Slámová v rozhovoru pro Novinky. Od roku 2004 působí ve vlastní advokátní kanceláři. V minulosti se uvedla jako advokátka Jiřího Kajínka. Obhajovala i Johna Pacovského, muže, která na Českobudějovicku zavraždil tři lidi nebo Davida Duka, amerického publicistu a bývalého šéfa Ku-klux-klanu. Slámová byla krátce i poslankyní ve Sněmovně jako náhradnice na kandidátce ODS, ale do parlamentu nastoupila v době, kdy kandidovala jako nezávislá za stranu Suverenita. Ta se však do Parlamentu nedostala.
Danuše Nerudová
České ekonomce a vysokoškolské pedagožce je pouhých 42 let. Kandidaturu na prezidenta zatím zvažuje.
„Je to velký závazek. Funkce prezidenta je velmi důležitá a člověk o tom nemůže přemýšlet a cítit se opojen, tak to vůbec není. Člověk o tom může přemýšlet, pokud má pocit, že může této zemi něco nabídnout. Pokud má jasnou vizi a strategii, kam chce, aby Česká republika směřovala,“
říká Nerudová. Ona sama se zatím rozmýšlí a podle jejích slov takové rozhodnutí učiní až ve správný čas. Má podle vás ve svých 42 letech, jakožto bývalá rektorka Mendelovy Univerzity v Brně, co nabídnout? Mladá sice je, ale proč by nemohla? Vždyť se podívejme do zahraničí. Finské předsedkyni vlády Sanně Marin je pouhých 35 let. K severské progresivní reputaci přispívají i dánská sociální demokratka a nejmladší dánská premiérka v historii Mette Frederiksen.
Jedním z horkých favoritů na prezidenta by mohla být senátorka Miroslava Němcová. Podle průzkumu agentury STEM/MARK by ji totiž hned po moderátorovi Marku Ebenovi volilo nejvíc lidí.
„Je to výraz důvěry. Člověk vždy a setrvale pochybuje o tom, jestli všem, co řekl a udělal, konal správně. Toto potvrzení mě tedy potěšilo. Až ten moment rozhodnutí nastane, tak to oznámím. Nechci být tajnůstkář, ale každé rozhodnutí má svůj čas,“
oznámila Němcová v rozhovoru pro Rádio Impuls. Ona sama se netají svým negativním postojem k prezidentu Miloši Zemanovi, podle něj by měl být zbaven co nejdříve jeho funkce. O svojí kandidatuře se hodlá rozhodnout i podle toho, jakou podporu bude mít od politických stran, zejména koalice Spolu.
Kdo kandidaturu nevylučuje je i bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Na konci března letošního roku oznámila kandidaturu na post předsedkyně ČSSD. V dubnu ovšem do funkce zvolena nebyla, když získala pouhých 23 hlasů, předsedou strany byl opět zvolen Jan Hamáček. Je možné, že by její pokus na prezidentskou funkci mohl dopadnout lépe.
To, že o takovém kroku vážně uvažuje dokládá i fakt, že se 9. října plánuje zúčastnit debaty s názvem “Čas na první českou prezidentku” v Knihovně Václava Havla.
Ministryně financí má momentálně sice plnou hlavu nadcházejících voleb, proč by ale nemohla pomýšlet ještě víc. Kandidaturu na prezidenta totiž ona sama nevyvrátila.
„Soustředím se na dokončení poslaneckého mandátu, prosazení rozpočtu a poté na co nejlepší výsledek ve volbách. Nic jiného neřeším. Prezidenta máme, a ještě dlouho mít budeme,“
uvedla na CNN Prima News. A i přesto, že ANO má ve volbách podle průzkumu opět velké šance, ona sama zatím tak úplně ne. V naší anketě by ji volil pouze jeden člověk z třiceti zúčastněných. Tak se nechme překvapit s čím přijde po volbách.
Lenka Bradáčová
Asi největší otazník se zatím vznáší nad českou státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.
„Ony úvahy, jak říkáte, mě mohou těšit. To je ale vše, co vám mohu z pozice vrchní státní zástupkyně na otázku odpovědět,“
přiznala Bradáčová pro Seznam zprávy. Od 30. července 2012 je vrchní státní zástupkyně v Praze. Od března 2008 do dubna 2014 pak působila ve funkci prezidentky stavovského sdružení Unie státních zástupců České republiky.
Na závěry ještě příliš brzo
Přeci jenom do prezidentských voleb zbývá opravdu ještě dost času a v mezičase se může stát opravdu všechno. To stejné nám potvrdil i student pátého ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
“Já upřímně nedovedu posoudit ani říct, kdo má šanci a kdo moc ne. To všechno záleží na tolika faktorech, že takhle předem to říct nejde, pokud to nemá být čistá loterie. Až svou kandidaturu oznámí, až představí program, svoji kampaň, a až se ukážou v debatách, potom můžu do nějaké míry s čistým svědomím odpovědět. Takhle bych se účastnil loterie, a to já v zásadě nedělám.”
A jak to vidíte vy? Koho byste na Hradě rádi viděli? Měla by to být tentokrát žena?
Zdroje: Seznam zprávy, Reflex, Forum24, Idnes, Info
