To, o čem jsme si mysleli, že ve 21. století už nebudeme muset řešit, je tady. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se nás sice zatím netýká přímo, ale prožíváme ho všichni. Zatím můžeme jen domýšlet, jak se situace bude dál vyvíjet a zda bude eskalovat nebo ne. V následujících řádcích možná naleznete pár zajímavých informací. Ale ruku na srdce, všichni doufáme, že je nikdy nebudeme muset použít.
Někteří jedinci myslí tak dopředu, že nejen, že mají doma neustále dostatečné zásoby potravin, ale i balíčky, připravené k nenadálé evakuaci. Co by v takovém balíku nemělo chybět?
Panu Jiřímu je 50. Žádnou speciální průpravu neměl, přesto takový balíček má již několik let připraven.
řekl pro LP-Life.
Dobrá i špatná zpráva. Pokud by se situace opravdu vyhrotila, míst, kam se schovat, je spousta. To je ta dobrá. Ta horší je, že konkrétně v Praze by tato místa kapacitně pojmula zhruba jen 40 % obyvatel. A to se nebavíme o jejich funkčnosti.
Většina míst, krytů a podobně se nějakým způsobem udržuje, mnohdy jsou i přístupné veřejnosti, ale peněz na jejich údržbu se nedostává. Například metro v Praze, považované za největší pražský bunkr, by v případě potřeby pojmulo pouze zhruba 332 tisíc lidí. Navíc, by se muselo k použití ještě přizpůsobit.
Praha samotná má přes 800 krytů. Pražský magistrát jich 777 vede jako stálé kryty – tedy připravené k okamžitému použití. Perlička?! Sám magistrát jich ale vlastní pouze 234. To vlastně znamená, že nemůže zaručit, že v případě potřeby budou ostatní opravdu přístupné lidem. Z legislativy tato povinnost totiž nevyplývá.
Kryty jsou de facto po celé metropoli, velká většina pojme cca 150 osob. Teoreticky by v nich mohlo najít útočiště asi 150 tisíc lidí. V době, kdy to situace nevyžaduje, jsou kryty používané k různorodým účelům, jako garáže nebo sklady.
Podle magistrátu se největší kryty nachází v okolí Černého mostu. Ty dokážou pojmout i několik tisíc lidé najednou. Ale pozor. Je potřeba si uvědomit, že v případě válečného konfliktu jsou z bezpečnostního hlediska bezpečnější kryty s menší kapacitou. Nejsou totiž tak velkým cílem pro nepřátelé.
Takový Strahovský tunel například disponuje s kapacitou až 15 tisíc lidí.
Víte, bez jakéhokoliv googlení, kam se v případě potřeby ve vašem okolí jít schovat?
Někteří možná znáte pojem „ochranný systém metra“. Jde o speciální vybavení metra, jenž v případě ohrožení umožňuje část podzemního systému uzavřít a přetransformovat tak systém metra na kryt civilní obrany.
Mgr. Daniel Maroušek, referent ochrany obyvatelstva z Magistrátu hlavního města Prahy pro LP-life objasnil, jak to s ochranným systémem metra je.
Dále nás zajímalo, zda se dá procenty vyjádřit, jak je OSM připraven na kruzovou situaci.
Dodal Maroušek k plánovaným krokům Magistrátu.
Bylo tomu tak například v době druhé světové války v Londýně či Moskvě. V dobách studené války byly přímo celé linky metra, zejména ve východním bloku speciálně navrhovány tak, aby v případě válečného konfliktu nebo dokonce jaderného konfliktu, mohly být použity.
Velkým otazníkem zůstává, zda metro jako takové by tuto funkci opravdu mohlo zastat. Aby totiž vše fungovalo, jak by mělo, muselo by se například se zásobováním začít již několik týdnů před samotným útokem. A celkově uzpůsobení metra a přizpůsobení jeho technického zázemí by vyžadovalo přípravu v řádu let. Málokdo asi ví, že zhruba kilometr od stanice metra Palmovka se nachází jakési technické centrum. Zatím je ale v plenkách. De facto jde pouze o betonové torzo. V případě, že by si to situace opravdu žádala, toto řídící centrum by mělo za úkol například tunely metra, v případě výpadku elektrického proudu zásobovat elektřinu, pohánět ventilátory.
V současné chvíli je podobných, avšak fungujících, technických center celkem pět. Například na Chodově. Určitě vás bude zajímat, že jeden „velín“ je i součástí linky A na Klárově, naproti Úřadu vlády. Původně se mělo jednat o stanici metra, ale stavba, kvůli nedostatku finančních prostředků, nebyla dokončena. Prostor zhruba 20 metrů široký, 150 metrů dlouhý a 10 metrů vysoký je v této chvíli veden jako protiatomový kryt pro pracovníky Úřadu vlády.
Jak by to v případě poplachu asi fungovalo? Pokud byste byli upozorněni, že je čas na schování se, do ochranného systému metra byste se měli dostat jednoduše skrze stanice.
Říkáte si, co ten zbytek, který se do metra a bunkrů nevejde? Podle expertů byste se prostě mohli schovat do sklepů a sklepení.
Celkový počet krytů na území ČR se pohybuje okolo 5700. Avšak většina je již vyřazena z provozu. Opravdu provozuschopných je něco kolem 1800. Teoreticky by v nich mohlo najít útočiště zhruba milion Čechů – tedy jen asi 10% obyvatel.
Je samozřejmé, že rozložení krytů po České republice není rovnoměrné. Většina krytů byla totiž v minulosti budována ve velkých krajských městech, které by mohly být pravděpodobnějším cílem nepřátel. Polovina krytů tedy, jak tu již bylo řečeno, připadá hlavnímu městu.
V čem spatřujeme největší problém? Většina krytů a bunkrů byla budována cca před 60 lety. Doba se zatím výrazně změnila a s ní i technologie a bohužel také zbraně. Velký otazník tedy visí nad tím, zda úkryty koncipované na trochu jiná nebezpečí by nás dokázaly uchránit i teď.
Bunkr Parukářka
Protiatomový kryt z roku 1950, který by dokázal pojmout až 1500 lidí. Vstoupit do nej můžete pěti různými vstupy ze všech světových stran. Napojen je dokonce i na metro. Nechybí zde důležité věci jako vlastní elektrický systém, filtrace vzduchu nebo vodní nádrž. Kapacita v současné době je zhruba o 1000 míst nižší a to především proto, že prostor slouží, mimo jiné, jako sportoviště či music club.
K vybudování krytu pod touto pražskou nemocnicí došlo v roce 1952. Krom klasického potřebného zázemí jsou zde i dva operační sály a 72 nemocničních lůžek. Tento úkryt, oproti jiným, byl již využit. Například před dvaceti lety sloužil jako záchytka nebo také jako útočiště pro lidi, postižené povodněmi.
Kryt v pražské ZOO
Nejméně známý, ale také nejstarší. Prostory původně používané již v 19. století jako důlní štoly byly za druhé světové války využívány jako letecký kryt.
Obyvatelům známý tunel mezi Vítkovem a Žižkovem. Co ale mnozí neví, že prostory jsou i protiatomovým krytem s kapacitou až 1200 lidí.
Podzemní komplex o rozloze 5500 m2 z roku 1984. Do roku 2003 zajišťoval bezpečnost vzdušného prostoru nad hlavním městem.
Podzemní kryt vybudovaný před 2. světovou válkou.
Přísně střežený prostor, využívaný Armádou ČR. Informací o tomto objektu je naprosté minimum. Ani samotní představitelé města do něj nemají přístup.
Třípatrový atomový kryt pod proslulým pražským hotelem, postavený v polovině 20. století. Byl postaven dříve než samotný hotel. Podle dostupných informací měl v případě studené války sloužit jako místo pro krizový štáb Varšavské smlouvy. V současné době slouží jako Muzeum studené války.
Kryt pod krkonošským hotelem Harmony
Protiatomový kryt z osmdesátých let. Šlo o jeden z nejutajovanějších projektů tehdejší doby. Podle všeho se sem měla v případě válečného konfliktu uchylovat vláda.
Pravděpodobně nejnáviděnější osoba posledních dní, Vladimir Putin, má pro případ nouze samozřejmě také připraven bunkr. A ne jen tak nějáký obyčejný. Pro něj a jeho rodinu bylo zbdudováno defacto celé podzemní malé městečko, jenž má vlastní elektrickou stanici a všechny dostupné známé i méně známe moderní technologie. Podle odborníků by se tento luxusní podzemní objekt měl nacházet v horách v Altajské republice na Sibiři. Několik svědků si všimlo v horské oblasti ventilace na povrchu a elektrického vedení vedoucí pod zem.
Závěrem?! Všichni jistě doufáme, že tento článek i do budoucna budeme brát jako souhrn zajímavých informací, a ne jako návod pro případ nouze.
Zdroje: zpravy.aktualne.cz, dotyk.cz, ct24cz, idnes.cz, naprahuprahy.cz, pepikov.cz, kudyznudy.cz, dailymail.uk, vlastní dotazování