Agresivní napadení Ukrajiny ruskou armádou nenechalo chladným žádného českého občana. Je jasné, že tento neomluvitelný akt agrese ovlivní více či méně naše životy. Jaké otázky si v souvislosti s válkou klademe nejčastěji?
Válka na Ukrajině si již vyžádala lidské životy a raněné na obou stranách. Politici v Česku i dalších zemích agresi jednomyslně odsoudili. Londýn, EU i NATO uvalují na Rusko rozsáhlé sankce. Ukrajinou to neskončí, obává se většina lidí. Podle průzkumu považují za ohroženou východní Evropu i Česko. Čeho se bojíme?
Lidé se obávají, že nynější konflikt ohrožuje bezpečnost východoevropských států, Visegrádské skupiny, ale i Česka. Vyplývá to z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi. Vážnější obavy z možného rozšíření konfliktu mimo Ukrajinu mají ženy a starší lidé. Většina lidí si také myslí, že válka na Ukrajině ohrožuje i bezpečnost České republiky, podle 22 procent to tak jistě je, podle 39 procent dotázaných ji spíše ohrožuje. Že konflikt představuje nebezpečí pro celý svět, si myslí 71 procent respondentů.
uklidňuje občany premiér Petr Fiala a dodává:
Žádná země takovou povinnost nemá. Ukrajina není členem Severoatlantické aliance ani žádného jiného spojenectví, které by jí zajišťovalo pomoc v případě napadení. Ukrajinská vláda ani o vyslání vojáků nežádá. A i kdyby to udělala, nikdo by jí nevyhověl. Je nepředstavitelné, že by nějaká třetí země poslala svá vojska do boje proti Rusům, kteří mají jaderné zbraně. Ruský prezident Vladimir Putin hned při začátku své agrese otevřeně pohrozil, že pokud by snad někdo Ukrajině na pomoc přišel, Rusko na něj svými jadernými zbraněmi zaútočí. Ukrajina naproti tomu po státech Západu žádá dodávky zbraní. Některé země, jako USA, Nizozemsko nebo například Litva, už vyhověly. Dodávky poslala i česká vláda.
Největší menšinu na Ukrajině v současnosti tvoří právě Rusové. Podle posledního sčítání lidu z roku 2001, šlo o necelou pětinu ukrajinské populace, konkrétně o 17,3 procenta. Před 21 lety šlo o více než 8,3 milionu etnických Rusů, z toho skoro 1,5 milionu žilo na dnes anektovaném Krymu.
Rusko má nad Ukrajinou vojenskou převahu. Co do počtu zbraní, jejich kvality, tak i z hlediska bojových zkušeností svých vojáků. Ukrajinci sice ruský postup oproti očekávání na mnoha místech zastavili a hrdinně se brání, na druhou stranu ale Moskva zatím do bojů nenasadila veškeré vojenské jednotky.
Do hlavy prezidenta Putina nikdo nevidí. Už loni ale napsal, že Ukrajina ve skutečnosti není stát a měla by patřit Rusku. Své přesvědčení nyní naplnil v praxi. Současně se netají tím, že rozpad Sovětského svazu byl obrovskou chybou. Jeho snahou je obnovit kontrolu Moskvy nad státy, které pod Sovětský svaz dříve patřily, tedy napadnout taky Litvu, Lotyšsko nebo Estonsko, které jsou přitom členy NATO. Odpověď nezná s jistotou nikdo.
Rusko je dodavatelem ropy a přes Ukrajinu vedou její důležité transportní cesty. Odborníci proto očekávají, že cena nafty a benzinu v příštích týdnech poroste, Pohonné hmoty na českých čerpacích stanicích se navíc prodraží kvůli oslabující koruně ve vztahu k dolaru.
odhaduje ekonom jedné z bank Lukáš Kovanda a jeho prognóza se již od pátku nesmiřitelně naplňuje.
Z hlediska vzájemného obchodu nemá Rusko pro Česko větší význam – směřují tam jen necelá dvě procenta českého vývozu. Dopad sankcí tak může poškodit jednotlivé firmy, ale ne ekonomiku jako celek. Horší by byly nepřímé dopady se zdražováním ropy a plynu. Pokud by z nějakého důvodu ropa a zemní plyn do Česka z Ruska přestaly téct, Česko by podle všeho situaci zvládlo. Ostatně má s tím zkušenost už z roku 2019. Přežilo by i ukončení dodávek zemního plynu, ale v tom případě by některé podniky, hlavně chemický průmysl, musely na nějaký čas přerušit výrobu.
Ministr vnitra Vít Rakušan počítá s příchodem až pěti tisíc Ukrajinců. Podle Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci, ale může v krajním případě jít až o stovky tisíc. Zdaleka ne všichni ale zůstanou v Česku.
řekl premiér Petr Fiala.
Jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se po sociálních sítích začaly šířit dezinformace související s celým konfliktem. Za aktuální jsou vydávána třeba videa, která pochází z ruských vojenských přehlídek. Šíří se také proruské narativy, podle kterých je agresorem Ukrajina. Policie ČR již vyzvala k obezřetnosti. Na zvýšenou aktivitu dezinformátorů v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem upozornili již v uplynulých dnech také Čeští elfové. Podle těch se objevují především narativy, které mají očernit Ukrajinu a které tvrdí, že je země rozpadlý či umělý stát, že provádí genocidu ruskojazyčného obyvatelstva či že je řízená Západem.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu je nyní v českých zásobnících plynu takové množství plynu, které by při současných denních odběrech mělo vystačit více než na měsíc. Vzhledem k očekávanému zvyšování průměrné denní teploty se navíc denní spotřeba plynu snižuje. Zásoby by tedy měly vydržet zhruba na následujících 40 dní.
Ruský plyn stále proudí, ale otázka je, jak dlouho ještě bude. Odborníci tvrdí, že jejich dosavadní naděje na možné zlevnění plynu v příštích měsících padly. S výrazným zvýšením ceny zatím nepočítají, v případě úplného skončení ruských dodávek by se plyn oproti loňským cenám mohl prodražit na dvojnásobek.
Malí Ukrajinci mohou pochopitelně prožívat velké trauma, ruské či běloruské děti se zase mohou stávat terčem šikany, aniž by za vyhrocenou situaci nějak mohly. A čeští školáci se v agresi jen málo orientují.
apeluje ministr školství Petr Gazdík s tím, že do škol nepatří dělení na "my" a oni" ani "válečné nepřátelství".
Podle psychologů by to mělo být pravdivě a úměrně jejich věku. Velmi důležité je dětem dodat pocit bezpečí a situaci jim vysvětlit. Válka je podle odborníků jeden z nejhorších emocionálních zásahů do života dítěte a do jeho pocitu bezpečí.
připouští psycholog Josef Šupík. Rodiče by měli svým potomkům dodávat pocit jistoty a uklidňovat je.
radí psycholog. Odborníci doporučují říkat dětem:
Ihned poté, co ruský útok na Ukrajinu začal, oslabila česká měna k hranici 25 korun za euro, což je nejslabší hodnota v letošním roce. Oslabení zhruba o dvě procenta je sice prudké, ale ve srovnání kupříkladu s vypuknutím finanční krize v roce 2008, kdy ztratila téměř 30 procent, přesto celkem mírné. FInanční analytik Miroslav Novák očekává, že případné oslabení koruny nebude ani tak velké jako před dvěma lety při nástupu koronavirové pandemie, kdy se propadla o 13 procent.
Klienti ruské Sberbank v Česku si mohou od 9. března své peníze převést na jiné účty prostřednictvím Komerční banky. O vklady do limitu 100 tisíc eur (necelých 2,5 milionu korun) se klienti bát nemusí, dostanou za ně stoprocentní náhradu. Sčítají se vždy všechny vklady jednoho vkladatele na běžných i spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Abyste dostali své peníze vyplaceny zpět, není třeba vyplňovat žádný formulář či se někde registrovat. Stačí, když se s platným dokladem totožnosti dostavíte na zvolenou pobočku.
Ukrajina spolu s Ruskem podle různých zdrojů exportuje společně do světa 25 až 30 procent světového vývozu pšenice. Česká republika je v pšenici, která je základem pečiva, cukrovinek a mnoha dalších potravin, soběstačná. V minulých letech dokonce pěstovala až čtyřnásobek své spotřeby a naopak chrlila přebytky do zahraničí. To je v současném válečném stavu nespornou výhodou.
říká Josef Kubiš, předseda Komoditní rady Agrární komory ČR pro obiloviny a olejniny a dodal:
Otázek, které si klademe, je samozřejmě mnohem více a ty nejpalčivější jsou bezprostředně o naší bezpečnosti a bezpečnosti našich rodin a zajištění základních životních potřeb, včetně práce. Válku si nepřeje nikdo a málokdo si uměl představit, čemu budeme čelit ve 21. století.
Zdroje: aktualne.cz, ceskenoviny.cz, idnes.cz,,hn.cz, blesk.cz,denk.cz,ct24.cz