Příští rok v březnu skončí Miloši Zemanovi druhé prezidentské období. Jeho nástupce budeme volit už za sedm měsíců. O kom se v té souvislosti mluví nejčastěji? Skloňují se především jména bývalého premiéra Babiše, armádního generála ve výslužbě Pavla či šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Středuly.
Červenec je nejen měsícem, kdy dětem začínají prázdniny, ale také oficiálním startem prezidentských kampaní. Šéf Senátu Miloš Vystrčil současně vyhlásil, že první i druhé kolo prezidentských voleb proběhne již v lednu.
Dva ze tří hlavních kandidátů – šéf hnutí ANO Andrej Babiš a armádní generál ve výslužbě Petr Pavel - přitom oficiálně ještě ani nepotvrdili, že se budou o tento post ucházet.
Na začátku května však svůj zájem už veřejně avizoval odborový předák Josef Středula. Pravděpodobně proto, aby zvýšil u voličů své šance, nebude se v kampani prezentovat jako šéf Českomoravské konfederace odborových svazů ale jako „občanský kandidát“, jak prohlásil. Příklon k levici mu ale i tak nikdo neodpáře, sám Miloš Zeman jej zmínil jako vhodného kandidáta pro ty, kdo nechtějí volit pravicově či středově orientovanou osobnost. Ostatně podpisy pod kandidaturu na kontaktních místech mu sbírá také odborářka Lea Vondrová, která je navíc aktivní i na Středulově facebookovém profilu.
Potvrzením faktu, že bývalý premiér Babiš s možností ucházet se o post prezidenta koketuje, je nejen to, že uvedenou myšlenku přestal veřejně odmítat, ale také jeho letošní jarní roadshow, kdy s obytným vozem objížděl řadu našich měst a setkával se s občany. Kritikům v té souvislosti neušlo, že se tak děje v době, kdy má jako poslanec placený z našich daní pracovat v parlamentu. To vše doplnila billboardová kampaň, která sdělovala světu, že „Za Babiše bylo líp“. Přestože se hlava hnutí ANO zaštiťuje veřejným míněním na rozdíl od Středuly 50 tisíc podpisů nesbírá a sbírat ani nehodlá. Jak uvedl na začátku června pro Českou televizi, pokud se rozhodne kandidovat, spolehne se na podpisy poslanců. A těch je potřeba pouze 20. Na druhou stranu přítěží mu může být zářijové soudní projednávání kauzy Čapí hnízdo, kde je obžalován spolu s jeho někdejší poradkyní Janou Nagyovou.
Tím, kdo by v případném druhém kole prezidentských voleb Babiše jednoznačně porazil, je Petr Pavel. Ukázal to průzkum agentury STEM/Mark. Uvedený zdroj potvrdil, že armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO by dostal 45 a Babiš pouze 30 procent hlasů. Pavel není rozhodně tak známou osobností jako bývalý šéf vlády, na druhou stranu není úplný "no name". Několik posledních let jezdí po republice a setkává se s občany. Situaci mu ulehčuje rovněž současný konflikt na Ukrajině, který většina české společnosti odsuzuje jako projev agrese Ruska proti suverénnímu státu. Pavel v médiích válku na Ukrajině v posledních měsících komentuje a nastiňuje další vývoj. Zatím asi jediným škraloupem je pro něho bývalé členství v komunistické straně. O svém budoucím poslání, pokud by se stal hlavou státu, tvrdí následující:
vysvětluje.
Mezi další kandidáty patří například senátoři Pavel Fischer, Marek Hilšer a Miroslava Němcová, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, miliardář Karel Janeček, podnikatel Tomáš Březina a ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která je často, nejen kvůli svému vzhledu, přirovnávána k současné prezidentce Slovenska, Zuzaně Čaputové.
Fischer a Hilšer již o post prezidenta usilovali před pěti lety. Fischer skončil tehdy v prvním kole se ziskem více než 10 procent, což představovalo přes 500 tisíc hlasů. V případě Hilšera to bylo necelých 9 procent, tedy více než 450 tisíc.
K méně pravděpodobným adeptům na zvolení lze naopak zařadit kandidáta komunistů Jiřího Skálu, teologa a tiskového mluvčího Diakonie Ivo Mareše nebo zakladatele hnutí CHCÍPL PES Jakuba Olberta.
Jako ničím nezastíranou frašku pak pojal svoje zapojení do prezidentské kampaně moderátor, komik a scénárista Miloš Knor, který je jinak známý například díky stand-up show Na stojáka. Nepřekvapí proto ani, že si za své „předvolební“ heslo zvolil sousloví|:
K těm, kdo údajně kandidaturu ještě zvažuje, se řadí mimo jiné hudebník Michael Kocáb, bývalý ředitel útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a premiér a předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek.
Nechme se překvapit, kdo se nakonec stane novým českým prezidentem. Výběr je však v každém případě opět velký. Převládají v něm zatím spíše současní či bývalí politici. Hned za nimi jsou podnikatelé. Někteří z nich, jako je i Karel Janeček, prosazují navíc, aby se nevolilo pouze osobně, ale také korespondenčně.
argumentuje přitom Janeček.
Zdroje: ČTK, iDnes.cz, sociální sítě kandidátů, vlastní dotazování