Kandidáti na primátora Prahy debatovali v rámci Summitu stavebního rozvoje. Řešil se Metropolitní plán i bytová krize

Na summitu byla představena unikátní analýza, která nenabízí jen pohled zpětně, ale primárně výhled do budoucna. Analýzu představili Pavel Kliment z KPMG a Dušan Kunovský z Central Group.

Sdružení pro architekturu a rozvoj tuto analýzu připravuje pro každý ze summitů, analýza obsahuje i specifická doporučení pro podporu stavebního rozvoje a řešení současné situace na stavebním i bytovém trhu. Obsahuje i specifický barometr stavebnictví, který odhaduje budoucí přínos dnes povolených staveb. Podle aktuálního barometru bylo na úrovni 823 miliard korun, mezi pololetně se jedná o pokles kolem 10 %, což je způsobeno hlavně poklesem inženýrských staveb.

Bytové stavby jsou tahouny 

Letošní analýza přinesla zajímavá zjištění. Bytové stavby bývaly vždy spíše opomíjené, dnes je tomu jinak. Právě ony totiž tvoří 40 % celého objemu povolených staveb a na přínosu se podílí rovněž 40 %. Po bytových stavbách dochází k vývoji i u nebytových prostor, tyto stavby vzrostly mezi pololetní povolování o 15 %, u inženýrských staveb byl zaznamenán pokles o 35 %, u dopravních staveb je to dokonce o 50 %. Důvodem je celková nejistota trhu a ceny. Rekordní je výstavba průmyslových nemovitostí, tento rok půjde zřejmě o rekordní v počtu těchto ploch. 

Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Extrémně se snižuje nabídka bytů k pronájmu a zvyšuje se cena těchto bytů. Za poslední rok jsme viděli 16% nárust cen těchto bytů. Pokud se zdražují i energie, na nájemním trhu se brzy objeví extrémní tlak.

Nejistota na stavebním trhu 

Situace na stavebním trhu je v současné době nejistá. Na nabídkové strany stále přetrvává nejistota v kapacitách. Dodávkách materiálů, zároveň rostou i ceny stavebních prací, což vede k tomu, že řada projektů je zastavena nebo pozastavena. Na straně poptávky mají silný vliv úrokové sazby, trh nájemního bydlení se ocitá pod tlakem a zvyšování cen energií se podepisuje na celkových nákladech na bydlení. Řešením je podle výsledků analýzy zrychlení procesu stavebního řízení, novela pro-rozvojového stavebního zákona a zachování proinvestiční politiky.

Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na na novele zákona

Na summitu promluvil i Ivan Bartoš za ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo se podle jeho slov snaží obsáhnout mnoho aspektů, jednou z nich je právě novela stavebního zákona.

"Novela byla poslána v několika variantách zejména proto, že není úplně vyjasněna finální struktura ukotvení stavebních úřadů v území. To je věc, kterou musíme dotáhnout. Nicméně relevantní části týkající se procesů sjednocení formy je tam vyřešeno a proces stavebního procesu je zjednodušen za zachování ochrany veřejných zájmů. Snažíme se najít balanc,“

řekl Ivan Bartoš.

"Cíle ministerstva jsou jasné. Transparentní, moderní, předvídatelné stavební prostředí. A tu nejistotu chápu, snažíme se to řešit a zefektivnit stavební řízení,“

dodal Bartoš při svém úvodním slovu. 

Slovo dostali všichni kandidáti na pražského primátora 

Kromě Ivana Bartoše se k otázkám vycházejícím z dokumentu shrnujícím osm doporučení pro nové vedení Prahy vyjádřili také kandidáti na dalšího pražského primátora. Na summitu byl přítomen současný primátor Prahy Zdeněk Hřib, zástupce kandidáta Bohuslava Svobody Tomáš Portlík, Jan Čižinský z hnutí Praha sobě, Patrik Nacher za ANO, Petr Hlaváček, současný náměstek pražského primátora a jediná kandidátka, Anna Šabatová ze Solidarity. 

Současný pražský primátor objasnil stav, ve kterém se momentálně Metropolitní plán nachází.

"Co se týče metropolitního plánu, já předpokládám, že se podaří schválit Metropolitní plán v nadcházejícím volebním období, ještě se tam nějaké záležitosti ladí, možná bude třeba ještě jedno kolo veřejného připomínkování, ale obecně si myslím, že je to na dobré cestě a plán se stane základem budoucího stavebního rozvoje,“ 

kandidáti dostali prostor vyjádřit se k novému stavebnímu zákonu. 

"Co se týče stavebního zákona, města a obce by měly získat více pravomocí, v tomto duchu vedeme i jednání s ministerstvem. Dovolím si tvrdit, že po předchozích letech se blýská na lepší časy a lehký optimismus je na místě. U stavebního zákona se setkává různá řada zájmů, to projednávání ve sněmovně bude velmi napínavé,“

reagoval Zdeněk Hřib. 

Například podle Patrika Nachera z opozičního ANO jde všechno velmi pomalu. Prahu srovnával s Varšavou, která má 4x více dostavených bytů za rok s přibližně podobným počtem obyvatel. 

"Ve věci stavebního zákona nerozumím tomu, proč je na úrovni ministerstva tak negativní vztah k samosprávám. Já jsem se soustředil na pražské stavební předpisy, pak na změny územního plánu, které jsou složité, ale je to největší zdroj pozemků pro zástavbu a hybatel města,“

vyjádřil se Petr Hlaváček. 

Kandidáti probrali také možnosti financování nové výstavby. Stát na nové výstavbě vydělává stovky miliard na daních, města ale nedostávají dostatek peněz na infrastrukturu, což je často důvodem, proč se města i obce nové výstavbě brání. Tématem byla i bytová krize a nedostatek škol. V Praze by ročně mělo vznikat okolo 15 tisíců bytů, reálně se jich povoluje pouze třetiny. Řešením této situace by mohl být princip 10+5, což ve zkratce znamená, že se DPH sníží u bytů z 15 na 10 %, kdy zbývajících 5 % by získávaly obce a města, ve kterých se staví. 

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

"Princip by pomohl. Neopotřebuje to jen Praha, ale každá obec v naší zemi. My věříme v motivaci, a pokud neexistuje motivace pro primátory a starosty, aby rozvíjeli město, tak je to špatně. Nemluvme jen o Praze, mluvme o celé republice,“ 

řekl kandidát za Praha sobě Jan Čižinský. 

Otevřeno bylo i téma „patnáctiminutového města“. Jde o urbanistický model, který ve zkratce umožňuje obyvatelům mít vše potřebné v blízkosti. Méně dojíždění, dostupné služby, fungující infrastruktura, kulturní i sportovní vyžití. 

Kandidáti se dále vyjádřili ke spolupráci Prahy, státu a soukromého sektoru, klimatickému plánu a ochraně životního prostředí a v neposlední řadě k rozvoji brownfieldů a kvalitě nové výstavby.

Ke konci summitu došlo i na menší výměnu názorů.

"Já jsem si tady dělal čárky, kolikrát zaznělo ANO nebo ODS. Tady se přesně ukazuje ta nekompetentnost města, čtyři roky vládne, Jan Čižinský dokonce osm let, ale stále se vymlouvá na někoho jiného. Vy tady čtyři roky vládnete, Jan Čižinský osm let, protože je pak neuvěřitelné tady zdůrazňovat, že za všechno můžou opoziční subjekty,“

řekl Patrik Nacher.

Jan Čižinský hned reagoval. 

"Je vidět, že děláme kampaň dobře, protože ANO je hodně nervózní a myslím, že se podaří další čtyři roky pokračovat v podobné koalici, jako je teď,“

V další části summitu pokračovali jen odborníci z řad architektů. Představil se ředitel institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč, Jaromír Hainz ze sekce rozvoje města, předseda české komory architektů Jan Kasl, architekt Pavel Hnilička, Tomáš Ctibor, odborník na městské plánování, architekt Martin Krupauer, Jana Mastíková z LOXIA a Peter Gero, urbanista původem ze Slovenska působící v Hamburku. 

Tématem druhé části summitu byl už hlavně metropolitní plán a proč ho Praha potřebuje. 

"Primárně proto, že metropolitní plán definuje pravidla pro rozvoj území, pro které je přijat, formální procesní potřeba. Ale hlavně proto, aby si Praha při přípravě tohohle dokumentu uvědomila, kým je, kým chce být a kým může být. Chybí zde ambice. V menších městech jsou ambice paradoxně někdy vyšší než ve větších městech. Myslím, že ambice jsou klíčem,“

Popsal důležitost plánu Tomáš Ctibor. 

V jakém stavu se plán momentálně nachází pak popsal Ondřej Boháč. 

„Plán je ve fázi po veřejném projednání, máme připomínky, které magistrát zpracovává, uvidíme, jaké bude rozhodnutí následující politické reprezentace, samozřejmě budeme muset reagovat na vyvíjejíc se legislativu, největší komplikací bude plán správně nastavit v proměnlivém prostředí,“ 

vysvětlil Boháč. 

Zazněla zde i otázka, jaká jsou vlastně proti tohoto plánu, na kterém se pracuje již více než 10 let. 

"Existuje možnost toho, že nebude žádný plán, když zákon zruší platnosti stávajících a nebude schválen nový, Praha plán ale potřebuje. Starý plán platí od roku 1999, myslel jsem, že bude platit maximálně 10 let, a platí do dnes,“

nadhodil teoretickou možnost Jan Kasl.

A jak tedy vypadá město, které žádný územní plán nemá? 

„Špatně,“

shrnul ve zkratce Pavel Hnilička. 

„Skoro nic by se nestavělo,“

přitakal mu Jan Kasl. 

Zdroje: Summit stavebního rozvoje