Pro pád vlády hlasovalo 78 ze 102 přítomných poslanců. Před samotným hlasováním opustili sál poslanci OĽANO. Předseda NR SR Boris Kollár po hlasování přerušil schůzi do 16. 12 do 9:00. Oznámil, že s premiérem půjdou k prezidentce Zuzaně Čaputové. Nejbližší hlasování bude podle Kollára v úterý 20. 12.
oznámil médiím Boris Kollár.
Zároveň řekl, že je pro předčasné volby, které by se podle něj mohly konat v květnu či červnu. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě podpořili poslanci Směru-SD a SaS včetně Martina Borgula, Patricka Linharta a Jana Krošláka nebo opozičních nezařazených poslanců s výjimkou Miroslava Kollára a Martina Kluse. Martin Čepček a Romana Tabák se zdrželi.
Aktuálně jsou známy tři možné scénáře. Prvním je libovolná dohoda v parlamentu postavená na rekonstrukci vlády, druhým je vláda odborníků, kterou stanoví prezidentka, a třetím jsou předčasné volby. Prohlásil to lídr SaS Richard Sulík. Sám přiznal, že prezidentka má plnou podporu strany SaS.
poznamenal.
řekl předseda SaS.
Lídr SaS Richard Sulík během diskuse uvedl, že si umí po pádu vlády představit její řádnou a smysluplnou rekonstrukci a v takovém případě by strana kabinet podpořila, ale nebyla by jeho součástí. Mluvil také o možnosti předčasných voleb či úřednické vlády.
V plénu v tento osudný den vystoupili i více členů vlády, kteří návrh SaS odmítali a liberály vyzvali, aby učinili krok zpět. Argumentovali zachováním demokratické vlády a upozorňovali na rizika návratu SMER-SD a Hlas-SD.
Nezařazení poslanci působící v mimoparlamentním Hlasu-SD, se nebudou podílet na žádné nové "sedmdesát šestce", tedy nové koalici, která by mohla vzniknout z aktuálních parlamentních poslanců.
Lídr strany Peter Pellegrini trvá na předčasných volbách a deklaruje podporu změně Ústavy SR v souvislosti s možností zkrátit volební období Národní rady SR.
řekl Pellegrini.
Pellegrini považuje za jediné řešení poctivé demokratické volby, které by se podle něj měly konat do začátku léta 2023.
Mimoparlamentní strana Spolu odmítá za nové politické situace úvahy o rekonstrukci vlády. Prosazuje hledání širšího politického konsensu na realizaci předčasných voleb, ideální na podzim 2023. Strana to uvedla na sociální síti.
Spolu dlouhodobě preferovalo, aby konci vlády předcházela široká dohoda politických stran o realizaci potřebných ústavně-legislativních změn a termínu předčasných voleb.
uvedla strana na Facebooku.
KDH bere výsledek hlasování o nedůvěře vládě jako vyústění dlouhodobé politické nestability na Slovensku a vyvrcholení dlouhodobého trápení vlády. Vzniklá situace není jen o hlasování v parlamentu, ale také o nezodpovědném hazardování vlády s důvěrou občanů.
uvedlo KDH.
Mimoparlamentní SNS považuje pád vlády Eduarda Hegera za nejhezčí vánoční dárek. Opozice by se měla v parlamentu dohodnout na co nejranějším termínu předčasných voleb, informuje předseda SNS Andrej Danko na sociální síti. Zároveň dodává, že Eduard Heger a jeho ministři musí učinit odpočet své práce a nést případně i odpovědnost za chyby, které při řízení státu udělaly. Heger a jeho vláda dostaly Slovensko podle SNS na řeckou cestu.
dodává.
Předseda mimoparlamentního PS Michal Šimečka považuje čtvrtek za smutný den pro slovenskou demokracii.
zdůraznil Šimečka ve stanovisku na facebookovém profilu.
Během čtvrtka se ministr financí Igor Matovič rozhodl podat svou demisi, pokud SaS stáhne podpisy zpod návrhu na vyslovení nedůvěry a podpoří rozpočet. Ministr financí Igor Matovič přišel doručit do Kanceláře prezidentky SR Zuzany Čaputové svou demisi, ale nakonec si to ale rozmyslel, informoval prezidentčin mluvčí Martin Strižinec.
přiblížil Střižinec.
Vedoucí kanceláře prezidentky Metod Špaček uvedl, že dokumenty nepodával, ale že si je Matovič vzal z jeho rukou sám.
podotkl.
doplnil.
Vedoucí Úřadu vlády SR Július Jakab ale odmítá, že by Matovič vytrhl podepsanou demisi z rukou Špačeka. Vedoucí kanceláře prezidentky Metoděj Špaček přiblížil, jak probíhal incident s ministrem financí Igorem Matovičem.
konstatoval podle webu TV Noviny.
Matovič ale odmítá, že by demisi vytrhl z rukou pracovníka prezidentské kanceláře a mrzí ho komunikace prezidentky. Matovič tvrdí, že mu přišel telefonát, který ho přesvědčil, aby demisi nepodal, protože "bojovníci se před mafií nesklánějí".
říká Igor Matovič.
Sulík ve čtvrtek před hlasováním uvedl, že byl zavolán premiérem Eduardem Hegerem na schůzku, kde mu bylo oznámeno, že Matovič podá demisi. Na poslední chvíli tak podle Sulíka byl poslanecký klub SaS připraven vyjít vstříc. Potom se však stalo "něco nehorázného", když se dozvěděl o tom, že ministr financí podal demisi, ale následně si to rozmyslel.
dodal Sulík před hlasováním.
V historii samostatného Slovenska to nebylo poprvé, co parlament nedal důvěru vládě. Dodnes to bylo dvakrát. Spojena jsou s tím dvě jména. Poprvé parlament odvolal z funkce premiéra Vladimíra Mečiara 14. března 1994, čímž vyslovil i nedůvěru jeho druhé vládě. Podruhé podporu nezískala vláda Ivety Radičové 11. října 2011, kdy premiérka hlasování o důvěře spojila s hlasováním o eurovalu.
Druhá vláda Vladimíra Mečiara vznikla po předčasných parlamentních volbách, které se konaly 5. a 6. června 1992 a to vyhrálo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a lídra hnutí Mečiara pověřil předseda parlamentu Ivan Gašparovič 23. června 1992 sestavením vlády. Vznikla druhý den ze zástupců HZDS a Slovenské národní strany (SNS), píše TASR. A podívejme se, jak to pokračovalo dál.
9. března 1994 přednesl prezident SR Michal Kováč Zprávu o stavu Slovenské republiky. V ní kritizoval působení premiéra Mečiara a jeho vlády. Krátce na to HZDS opustilo osm poslanců a vytvořilo v parlamentu klub nezávislých poslanců.
Dne 11. března 1994 poslanci NR SR v tajném hlasování vyslovili nedůvěru Mečiarovi. Prezident jej 14. března 1994 odvolal, což mělo za následek pád celé vlády. Kováč druhý den jmenoval novou vládu v čele s premiérem Josefem Moravčíkem.
Po parlamentních volbách konaných 12. června 2010 se začala formovat vláda Ivety Radičové. Funkční období její vlády začalo 8. července 2010 a trvalo do 4. dubna 2012.
Dne 11. října 2011 poslanci NR SR hlasovali o vládním návrhu na souhlas s rozšířením eurovalu - nástroje na obranu finanční stability v eurozóně. Premiérka Radičová hlasování o návrhu spojila s hlasováním o důvěře vládě. S návrhem totiž nesouhlasila koaliční SaS v čele s Richardem Sulíkem. Pro eurové a zároveň důvěru vládě hlasovalo ze 124 přítomných poslanců 55 poslanců. Vláda premiérky Radičové tehdy tak nezískala souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců, a tedy ani důvěru parlamentu.
Richarda Sulíka, lídra SaS, poslanci 13. října 2011 odvolali z postu předsedy NR SR. Ve stejný den poslanci však schválili posílení dočasného eurovalu, a to po dohodě tří koaličních stran SDKU-DS, KDH a Most-Híd s opozičním SMER-SD. Výměnou za podporu souhlasili s předčasnými volbami, které se konaly 10. března 2012. Zvítězil SMER-SD, který sestavil jednobarevnou vládu s premiérem Robertem Ficem. Její funkční období trvalo od 4. dubna 2012 do 23. března 2016.
Hlavní slovo bude mít nyní prezidentka Zuzana Čaputová. Ta v pátek 16.12 odvolává vládu Eduarda Hegera. Zároveň ji dočasně pověří vykonáváním funkce v omezeném rozsahu. LP-Life.cz o tom informoval prezidentčin mluvčí Martin Strižinec. O dalším postupu bude prezidentka informovat v pátek.
Zdroje: TASR, tisková konference, Facebook Spolu, Facebook KDH, Facebook SNS, Kancelář prezidentky SR, Facebook PS, TV Noviny, FB Igor Matovič, vlastní dotazování