- CZ
- EN
- SK
Jaký si s sebou berete make-up? Ptali se prvních žen ve vesmíru. Do kosmu je přivedla rivalita mezi Sověty a USA
Po druhé světové válce začalo napětí mezi Sovětským svazem a Spojenými státy narůstat. Když v Sovětském svazu v roce 1957 vypustili na oběžnou dráhu umělou družici Sputnik, velmi krátce na to se v roce 1961 Jurij Gagarin stal první člověkem ve vesmíru. První žena, která ho následovala byla Valentina Těreškovová v roce 1963. Planetu Zemi obletěla 48krát. Této "hrdince Sovětského svazu" byl v roce 2000 udělen titul "Žena století". USA odpověděli v roce 1983, kdy se stala první Američankou ve vesmíru astronautka Sally Kristen Ride.
Od počátku vesmírné éry se soutěž mezi Sovětským svazem a Spojenými státy stala závodem o vesmírnou převahu. Tato epická rivalita měla zásadní vliv na osud lidstva v kosmu a zároveň se stala klíčovým momentem pro posun genderových stereotypů. Sovětský svaz se stal průkopníkem vysílání žen do kosmu a tím otevřel dveře pro další generace astronautek.
Valentina Těreškovová měla ideální profil na sovětskou zástupkyni ženského pohlaví. Byla (a stále je) členkou komunistické strany, pohledná a její otec bojoval ve Finsko - Ruské válce. Než si udělala průkaz na pilota pracovala jako tkadlena. Když 16. června 1963 startovala na palubě Vostoku 6, nebylo jí ani 26 let a stala se tak nejmladší astronautkou v dějinách. Valentina na oběžné dráze strávila tři dny a osmačtyřicetkrát obletěla Zemi. Dodnes zůstává jedinou ženou, která byla na vesmírné misi sama. Po návratu zpět byla Těreškovová oslavována jako národní hrdinka SSSR a obdržela Řád Lenina, nejvyšší tehdejší vyznamenání. Dále zůstala v programu aktivní a stala se členkou sovětského kosmického výboru.
Rozpláčete se, pokud se něco porouchá?
Sally Kristen Ride byla americká astronautka a fyzička, která se stala první ženou USA, která letěla do vesmíru. Její kosmický let byl významný historický okamžik pro všechny budoucí ženy astronautky. V roce 1978, když byla stále na doktorském studiu, zareagovala na inzerát, ve kterém NASA hledala nové astronauty. Byla jednou z 35 vybraných z více než 8000 uchazečů. Tento výběr ji přivedl do výcviku, který zahrnoval náročný fyzický trénink, letové simulace a zvládání různých vesmírných misí. (Jak takový trénink vypadá si můžete poslechnout zde). Sally Ride se stala členkou posádky mise STS-7 raketoplánu Challenger, která vzlétla 18. června 1983. Během tohoto letu byla zodpovědná za používání robotické ruky. Ještě před tím, než nastoupila na palubu, musela novinářům odpovídat na otázky, Jaký si s sebou berete make-up? Budete nosit podprsenku? Rozpláčete se, když se porouchá simulátor?
Tragický osud učitelky Sharon Christy McAuliffe
Když se v 80. letech lety do vesmíru potýkaly s rostoucím nezájmem ve společnosti, hledala NASA několik způsobů jak získat mezi lidmi ztracené renomé. Rozhodla se tak vesmír přiblížit lidem a vybrat zástupce "z davu". Někoho, kdo vzlétne do kosmu na palubě Challengeru. V roce 1984 se tak začal realizovat program "Učitel ve vesmíru", který vytvořila NASA ve spolupráci s Ministerstvem školství USA. Cílem bylo zapojit učitele do kosmických letů a inspirovat tím studenty k zájmu o vědu a technologii. Z tisíce lidí byla nakonec vybrána mladá učitelka Christa McAuliffe. Sharon měla dvě děti. Její devítiletý syn Scott měl na ni prosbu, aby do kosmu vzala jeho oblíbenou gumovou žábu, šestiletá dcera Caroline jí pověsila na krk zlatý křížek pro štěstí.
Bohužel jen 73 sekund po startu došlo ke katastrofální havárii, když Challenger vybuchl na obloze. To vedlo k okamžitému zničení raketoplánu a smrti všech sedmi členů posádky. Příčinou havárie bylo selhání pravostranného pomocného raketového motoru v důsledku zimních teplot, které byly níže než kdy jindy při startu. Tato závada způsobila narušení palivové nádrže, což vedlo k explozi. Havárie Challengeru nejen způsobila obrovskou tragédii, ale také vážně poškodila pověst a popularitu NASA. Veřejnost byla šokována a zdrcená touto katastrofou, zvláště proto, že let byl sledován miliony lidí naživo v televizních přenosech.
První žena, která vstoupila do volného vesmíru
A zase ten Sovětský svaz. Sovětská kosmonautka Světlana Jevgeňjevna Savická se před 39 lety, 25. července 1984, stala první ženou na světě, která vstoupila do volného vesmíru. Stalo se tak během letu lodi Sojuz T-12 a ve volném prostoru strávila tři hodiny. Savická je od roku 1996 poslankyní Státní dumy za Komunistickou stranu Ruské federace.
A jak to bylo dál?
Rivalita mezi Sovětským svazem a Spojenými státy byla intenzivní, ale v průběhu let se vyvinula ve spolupráci. Zvláště po studené válce začaly oba národy spolupracovat na mezinárodních kosmických projektech. Tato spolupráce přispěla k posílení role žen ve vesmíru. Dnes je účast žen ve vesmíru běžná. Mnoho astronautek z různých zemí využilo příležitostí, které jim byly dány díky odvaze a odhodlání prvních pionýrek. Tyto ženy ukázaly světu, že vesmírné výzkumy nejsou pouze mužskou doménou.
Zdroj: Netflix.com, Idnes.cz, Lidovky.cz,Wikipedia.cz, Profimedia.cz
