Odborníci se zabývají historií sériových vražd v USA, jde totiž o zemi, kde jich bylo odhaleno násobně více než kdekoliv jinde na světě. Nicméně počet případů výrazně klesá. I novodobá česká kriminalistika odhalila několik případů sériových vrahů. Jejich pachatelé měli zpravidla psychické problémy, což potvrzují i americké statistiky.
V posledních desetiletích se do statistik odhalených sériových vrahu zapisuje podstatně méně případů než tomu bylo v minulosti. Největší množství těchto vražd policisté řešili v USA v 80. a 90. letech minulého století, pak nastal pokles. Data se týkají primárně USA, kde je známo zdaleka největší množství sériových vrahů na světě. Je však nutné rozlišovat masové a sériové vrahy.
Ačkoliv se hranice mezi oběma kategoriemi můžou stírat, sériový vrah zabíjí opakovaně v delším časovém období, zatímco masoví vrazi zpravidla zabíjí více lidí najednou. Jedním z vysvětlení poklesu sériových vražd je tak přesun násilníků k masovým vraždám, které demonstrují prostřednictvím sociálních médií na internetu. Sérioví vrazi v minulosti zabíjeli většinou utajeně.
Odborníci uvažují nad řadou vysvětlení o poklesu tohoto druhu vražd v USA. Změnilo se společenské chování, kultura a také se zásadním způsobem zlepšily vyšetřovací techniky a spáchat "dokonalý zločin", který unikne odhalení je čím dál obtížnější. Kromě analýz DNA známých z moderních kriminálních seriálů v televizi, zásadním způsobem pomáhají k odhalení mobilní telefony. ty používají i vrazi a jejich prostřednictvím je možné je vystopovat.
Kanadský historik Peter Vronsky se celý život zabývá sériovými vrahy, jelikož se v mládí čirou náhodou jedním z nich setkal. Přišel s teorií, že vrazi konce 20. století mají jednu věc velmi často společnou. Jejich otcové bojovali v nelidských podmínkách 2. světové války a domů se vrátili traumatizovaní. Výchova v prostředí takto psychicky narušeného člověka řadu děti nezvratně ovlivnila.
V některých případech je podle Vronského dovedla až k opakované, násilné, trestné činnosti. Traumata z dětství jsou podle odborníků společným znakem asi u 70 % sériových vrahů.
Ačkoliv bylo u nás zaznamenáno jen zlomek případů opakovaného vraždění oproti USA, i v tuzemsku jich několik najdeme. Pomineme-li případy z dávné historie, kdy si nemůžeme být zcela jisti věrohodností archivních pramenů (zde patří "rekordman" Martin Roháč odsouzený za 59 vražd k smrti lámání kolem v 16. století), několik případů sériových vražd se v Česku vyrojilo v období po pádu komunistického režimu.
Právě v 90. letech působil v česku i vykonavatel "Orlických vražd", Ludvík Černý. Člen organizované skupiny má podle vyšetřování na svědomí 6 vražd, šlo především o podnikatele, za jejichž vraždy celá skupina inkasovala peníze. Jednalo se o částky 30 - 200 tisíc korun. Spolupachatelé Černému přezdívali Pacient, kvůli jeho předchozí psychiatrické léčbě a také kvůli neskrývané radosti, kterou při vraždách předváděl.
Ještě více vražd si připsal Petr Zelenka, známý jako "Heparinový vrah". Zdravotník pomocí látky heparin vraždil v nemocnici, kde pracoval a řadí se k velmi atypickým případům sériových vrahů. Soud ho odsoudil na doživotí za 7 vražd a 10 pokusů o vraždu. Velké množství nedokonaných vražd je možné připsat tomu, že heparin v běžném dávkování není nijak nebezpečný.
Podle některých odborníků ani v násobně větším. Během soudu se Zelenkou dokonce vypověděli dva lékaři, že ani násobně větší dávka heparinu není nebezpečná a klidně si jí nechají píchnout. Nicméně Zelenka po svém odhalení přiznal zájem vraždit, kterým řešil svou citovou vyprázdněnost a problémy v homosexuálním vztahu, který udržoval. Jeho odhalení by klidně mohlo inspirovat i Hollywood, jelikož na jeho činnost nepřišla policie, ale jeden z lékařů, který si všiml přítomnosti Zelenky na oddělení v době náhlých úmrtí pacientů.
V novodobé historii ČR patří děsivý primát v počtu sériových vražd manželům Stodolovým. Jejich případ, na rozdíl od Heparinového vraha, naopak naplňuje obvyklé znaky těchto zločinů. Oba si nesli traumata z mladí. Jaroslava bil jeho otec-alkoholik, Dana byla znásilněna po cestě z práce. Motivem vražd byly loupeže, která kvůli nedostatku financí podnikali. Finanční motiv byl popsán jako nejčastější i v amerických statistikách.
Manželé přepadali vytipované bohaté důchodce s vědomím, že fyzicky zdatný Jaroslav starce hravě přemůže. Ačkoliv vraždit nechtěli, strach z odhalení vedl k vraždění okradených. Policie jim na stopě byla dlouho, k dopadení pak přispěla náhoda.
Při útěku z nepovedeného přepadení Jaroslava poznal náhodně přítomný policista, který si ho pamatoval z předchozího neúspěšného vyšetřování. Vraždy následně popsal sám vrah, když během výslechů zjistil, že se jeho manželka pokouší veškerou vinu hodit na něho. Popsal tak 8 násilných vražd, povětšinou uškrcením.
Zdroje: aktualne.cz, bbc.com, hrdelnipravo.cz, kriminalistika.eu, wikipedia.org