Český záchranářský tým USAR do Maroka postiženého zemětřesením neletí. Potvrdila to mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR por. Mgr. Martina Götzová, MBA. Hasiči nedostali od marocké vlády oficiální souhlas. Není vyloučeno, že se situace v následujících dnech změní, prozatím však zůstávají záchranné složky v Česku. Tým byl přitom v pohotovosti od neděle, a odletět měl ještě tentýž den večer.
O víkendu projevila marocká strana zájem o český záchranný tým. Jeho nasazení bylo také předběžně schváleno. Tým USAR je specializovaný na vyhledávání v sutinách. Odlet byl pozdržen politickým vedením poté, co z Maroka nedorazila oficiální nóta. Bez takového dokumentu nebylo možné z české strany hasiče do Afriky vyslat. Teď je nejisté, zda tam vůbec pojedou a za jakých okolností. Hasiči zrušili pohotovost a počítá se spíše s humanitární pomocí.
"Do dnešního poledne jsme podobně jako další evropské záchranné týmy neobdrželi z Maroka oficiální souhlas s nasazením týmu, nabídka naší pomoci nebyla akceptována. Z toho důvodu s nasazením českého USAR týmu nepočítáme a rušíme jeho pohotovost. Pomoc záchranných týmů má skutečně smysl v nejbližších hodinách a dnech, protože s každým dalším dnem se už šance na záchranu životů rapidně snižují. Nevylučujeme, že se na nás časem Maroko neobrátí s žádostí o humanitární pomoc (např. stany, přikrývky, apod.), tu pak budeme posuzovat standardním způsobem i ve spolupráci s ministerstvy vnitra, zahraničních věcí a obrany,"
řekla pro LP-life.cz mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR por. Mgr. Martina Götzová, MBA.
V Maroku jsou nyní týmy z Velké Británie, Kataru, Spojených arabských emirátů nebo Španělska. Ministr zahraničí Jan Lipavský rozhodl o rezervování deseti milionů korun na pomoc Maroku po zemětřesení. Většina peněz měla přitom sloužit právě na fungování USAR týmu. K pondělnímu večeru marocké úřady evidovaly 2 862 obětí a více než 2 500 zraněných.
Obdobné vyjádření uvedli hasiči dnes také na svém Twitteru. Maroku nabídlo pomoc celkem 60 zemí, akceptována byla však jen od čtyřech. Oficiální důvody nejsou známy, mluví se však zejména o těch politických, jak informují zejména zahraniční média. Deník The Washington Post citoval Samiu Errazzouki ze Stanfordské univerzity, která se specializuje na marockou historii a světové politické systémy. Podle ní je marocký systém hodně centralizovaný a kontrolovaný. Nic se nemůže stát bez povolení člověka o příčku výš.
"Schvalování nabídek pomoci se mohlo snadno ztratit v byrokratické síti,"
říká a naznačuje, že takové počínání může mít pro místní obyvatele fatální následky.
V podobném duchu mluví také deník New York Post. Podle něj je Maroko velmi opatrné, když přijde na vpouštění lidí do země.
"Maročtí vůdci jsou pyšní na tamní letiště, vysokorychlostní železnice, dálnice a resorty, ale citliví ohledně chudých vesnic, jako jsou ty, které byly zemětřesením zasaženy nejsilněji,"
dodává NYT.
Novináři New York Times informují, že zemětřesení srovnalo se zemí přibližně polovinu všech stavení ve vesnicích Velkého Atlasu. Mají nedostatek sanitek, dopravních prostředků, místní tahají své příbuzné ze sutin sami. Ti ale většinou zemřou, než se dostanou k potřebné pomoci. Situace je kritická.
„Pomoc přišla opravdu až moc pozdě. Drtivá většina obětí neměla nic k pití, nic k jídlu ještě 48 hodin po zemětřesení, a to i v oblastech, kde byly silnice v dobrém stavu,“
uvedl marocký ekonom Fuád Abdelmumní, jehož vyjádření citovala dnes Česká televize.
Kromě české strany nedostali z marocké strany žádost například Alžířané, Tchajwanci nebo Američané. Český tým měli tvořit zejména hasiči z Prahy a Moravskoslezského kraje, šlo zhruba o 70 lidí.
Zemětřesení o síle 6,8 stupně zasáhlo centrální Maroko v pátek večer. Šlo o nejsilnější od roku 1900. Se zemí jsou srovnané celé vesnice.
Zdroj: redakce, The Washington Post, NYT, Česká televize