Josef Maršálek: tančící cukrář ze StarDance nezačne jezdit po Česku s vystoupením. Leda za čtvrt milionu

Co se představíte, když se řekne "pečení"?

Láska. Splněný sen. 

Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

A jak je to třeba s váhou a životosprávou? Pekař nebo cukrář se setkává každý den se sladkým. Musí ochutnávat. Má to nějaký vliv? 

Tuhle otázku jsem nečekal, to je originální otázka. Já vždycky říkám, představte si horníka v dole, který kutá třeba uhlí. Já si nemyslím, že by měl dům plný uhlí. Pro nás je to práce a ochutnávat je normální. Když jste v procesu vývoje produktu, tak je to povinnost. Ale díky tomu, že cukráři a pekaři váží všechno s přesností na gramy, aby to vždy stejně vypadalo a chutnalo. Takže my už ochutnávat nemusíme. Já si i myslím, že to není denní chleba, cukroví je vždy za odměnu, na tom se nedá postavit životospráva. Hlídám se asi stejně jako všichni lidi. Já se narodil a měl jsem už tenkrát devadesát kilo. 

Vy děláte i kurzy, a teď když to vezmeme obecně - když je někdo opravdu nešikovný na pečení. Dá se s tím něco dělat? 

To je takové druhé klišé. Já si myslím, že pokud se člověk dokáže sám podepsat nebo si zavázat botu, tak dokáže i upéct. To není žádné science fiction. My máme hezké řemeslo, pracujeme většinou v noblesním prostředí. Je to řemeslo a není to tak, že stavíme barák nebo nevyvíjíme jadernou elektrárnu. My opravdu pořád dokola jenom mícháme 15 až 20 základních surovin a pár nějakých vychytávek. A pokaždé z toho vznikne něco jiného. A když se se svými účastníky kurzu bavím o tom, že nám to nejde, tak jsou tam dva kameny úrazu. Buď je to o tom, že mají lidé nekvalitní zdroj, špatný recept a druhá chyba je, že jsou líní vážit. 

"Kvalitní recept poznáte podle toho, že tam není ani lžička, ani kalíšek, ani rendlík, ani půl lžičky ani hrníček. Je tam prostě gram. Možná u tekutiny mililitr. "

"Když si umíte zavázat botu a podepsat, tak určitě umíte i péct. Věřte mi."

Pečení a ženy. Vnímáte, že je to stále tak zakořeněné? Že pečou a vaří hlavně ženy? Nebo necítíte, že by tato tradice byla ženskou disciplínou? 

Tak u toho profesionálního vaření si myslím, že kuchyně jsou plné kuchařů, chlapů. Že tam jsou ženy momentálně v menšině. Určitě to má vzrůstající trajektorii pro ženy, momentálně, protože se to řemeslo stalo díky médiím lukrativní. U cukrářů je to zajímavé, ale je to naopak. Když se podíváme na profesionální cukráře, tak jsou to většinou ženy. Ale když se podíváme na kolegy cukráře, kteří obsazují média, tak si myslím, že je tam teď momentálně více chlapů. Máme i silné zastoupení žen, ale myslím, že tu máme mnoho zajímavých tváří, co jsou muži. 

Co třeba ceny ingrediencí? Teď se to vyvíjí, a to spíše směrem nahoru. Vnímáte rozdíl v cenách? 

Já jsem stále nohami na zemi. Vždycky si vzpomenu na Margaret Thatcher, ta byla známá tím, že situaci ekonomiky měřila podle toho, kolik momentálně stálo máslo nebo mléko. Když to zdražili, tak věděla, že je v ekonomice nějaký problém. 

"U nás se to dohnalo do extrému, to ať řeší politici a výrobci potravin. Já si myslím, že nás zákazníky za poslední rok pěkně sjíždí. Což je velmi nehezké, když se podíváte na země kolek. Ale ti chytří lidé si vždy najdou cestu. Dá se nakupovat i lépe a dnes velké procento národa jezdí nakupovat do zahraničí. A to je taky zajímavé, že to nikomu nevadí. Protože někdo to DPH platit musí. Zajímavé, že nechtějí, aby to lidé platili tady." 

Stardance 2023 a Josef Maršálek jako tanečník

Jak vám to zatím jde a jak to vnímáte?

"To je spíše otázka pro mojí taneční partnerku. Já si to neskutečně užívám. Já nemám žádnou ambici. Tedy mám dvě - první si to užít a ta druhá je, sám sebe a nikoho kolem nezranit."

Vy jste někdy tančil?

Mám za sebou taneční, asi jako většina lidí v rámci střední školy. Moje velká výhoda je, že jsem dělal hudbu a devět let jsem chodil do hudebky. Hrál jsem na hudební nástroje a vnímám tedy rytmus. Je to krásný projekt, a i když jsem do toho jít nechtěl, tak jsem moc rád, že jsem toho součástí. 

Máte vlohy na tanec?

Hudební sluch mám dobrý. Není mi tanec nevlastní. Mám na to asi nějaké vlohy. Určitě si nemyslím, že po pár měsících trénování se ze mě stane profesionální tanečních. To jsem nohami na zemi. 

Jak jde spolupráce s Adrianou Maškovou? 

Úžasně. Adriana je velice sympatická a empatická. Sedli jsme si i lidsky. Dokonce jsem dostal i pochvalu a máme nacvičených mnoho tanců. 

Do budoucna se budete tanci věnovat? 

Upřímně, já mám určité cíle v tomto projektu. Ty už jsem řekl. A nepotřebuji jezdit dělat předtančení. Nechci to říkat s nosem nahoru, ale já ten prostor chci nechat profíkům. Nemám to zapotřebí. Jestli má Česko objíždět tančící cukrář, tak o tom nejsem úplně přesvědčený. Když už bych někam s Adrianou jel, tak to musí mít hlavu a patu a musí to být alespoň za čtvrt milionu. Aby to mělo význam, protože já musím nechat i svou práci. Je to i o tom, že chci v o víkendu vypnout. 

 Zdroj: vlastní dotazování