Každé hlavní město pracuje na tom, aby jeho tvář světu byla poutavá a lákavá. Ne jinak je tomu u naší matičky Prahy. Architektonickou podobu města spoluutvářel i architekt Roith svými velkolepými stavbami po 1. světové válce. Jeho rukopis je jasně čitelný na první pohled. Společným rysem všech jeho staveb je monumentalita, jednoduché členění fasády s obkladem a pilastry. Jsou to budovy hýřící luxusním interiérem, na kterém se podíleli věhlasní designéři a návrháři.
Ke vstupu láká nejen svým obsahem, četnými regály plnými knih, ale uchvátí vás i svým exteriérem v neotřelém stylu art deco. Výjimečnost stavby tkví v její celistvosti, kdy každý detail, počínaje výrazným oblakem, minimálními zdobnými prvky na fasádě, se spojuje do překrásné a luxusní stavby 20. let minulého století.
Krása stavby Městské knihovny se pozná nejen z venku, ale její velkolepou hodnotu odkrývá i její luxusní interiér, jenž byl pečlivě navrhován Josefem Kyselou, který se podílel na stropní výmalbě, výběru koberců, tapisérií a potahových látek. Za dekorativní výmalbou se pak skrývá jméno talentovaného malíře Josefa Sejpka.
Určitě je míjíte při cestě do práce nebo při odpolední procházce. Jsou velice nápadné a oku pozorovatele se jen tak nevyhnou. Jedná se totiž o rozsáhlé architektonické stavby pro veřejný prostor. Snoubí se v nich ušlechtilost stavby s jejím posláním, např. budova Živnostenské banky (nyní Česká národní banka), Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí.
Jeho tvůrčí vrchol zanechal dalším generacím hmotný odkaz architektonického talentu a neutuchající radosti z práce. Velikost jeho jména lze vidět i posmrtně, kdy na jeho počest byla pojmenována jedna z pražských ulic - Roithova ulice v Praze - Šeberov.