Animované umění v podání Agnieszky Polské
O Agnieszce Polské ve zkratce
Agnieszka Polska se narodila v roce 1985 v polském Lublinu. Je absolventkou grafiky na krakovské Akademii výtvarných umění. Svá díla začala vystavovat v Krakově v roce 2007. V současné době žije a pracuje střídavě ve Varšavě a Berlíně. První velkou samostatnou výstavu mimo Polsko měla v roce 2010 v Kunstmuseum Dieselkraftwerk v Německu. Zúčastnila se mimo jiné společných výstav, jako jsou „Bez lítosti“ v Muzeu moderního umění, Varšava 2008, „Bez dechu“ ve Vídeňském centru, Rakousko 2009, „Staré dobré časy“ v Aarhus Kunstbygning, Dánsko 2010 nebo „Zapomínání vlastních jmen“ v Calvert 22 Gallery, Londýn 2012. V poslední době se podílela na 19. bienále v Sydney (2014) nebo na výstavě „Pozastavená animace“ ve washingtonském Hirschhorn Museum and Sculpture Garden (2016). Byla mezi 21 finalisty ceny Pinchuk Future Generation Prize 2012.
Co lze v jejich dílech spatřit
Ptáte se, jak je možné uchopit minulost? Jak si zapamatovat minulé okamžiky? Jak je znázornit a zhodnotit? Na to Agnieszka přichází s odpovědí v podobě používání nostalgie jako živého kritického prostředku, sloužící k formulování minulosti i cítění „minulého“, jako objektiv ke znázornění idealizované verze času. V jejích pracích je častá animace, video a fotografie. Její fotografické a animované luxusní videodílo vychází z trvalého návratu k vizuální studnici minulosti. Hlavními zdroji jejích videopříběhů, které často diváka naplňují úzkostí a zmatkem, jsou nalezené staré fotografie, tiskoviny převážně meziválečného původu, dokumenty a zapomenuté vizuální archivy i starodávné techniky a postupy.
Luxusní projekt: „I am the Mouth“
Její projekt I am the Mouth (Jsem ústa), snový výjev obrovských šeptajících rtů částečně ponořených do vody, byl kurátorem Adamem Budakem zařazen do cyklu luxusních instalací Poetry Passage, jenž jste mohli spatřit ve Veletržním paláci v Praze. Krátké animované video Agnieszky bylo inspirováno divadelní hrou Samuela Becketta - Ne já.
