Bankovní rada České národní banky rozhodla o dalším nastavení základní úrokové sazby, když ji na svém zářijovém zasedání snížila o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Centrální banka tak pokračovala v uvolňování měnové politiky, které odstartovala loni v prosinci.
Základní úroková sazba se nyní dostala na nejnižší úroveň od února 2022. O čtvrt procentního bodu snížila bankovní rada sazbu i na předchozím jednání v srpnu. Nejnovější verdikt odpovídá tomu, na co byl finanční trh již připravený.
„Snížení repo sazby ČNB o čtvrt procentního bodu přišlo v souladu s očekáváním finančního trhu, neboť podporu pro takový krok naznačilo v uplynulých týdnech několik členů bankovní rady,"
uvedl pro ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč.
„Šest ze sedmi členů bankovní rady byli pro snížení o čtvrt procentního bodu,“
potvrdil redakci LP-Life guvernér Aleš Michl obecný názor, k čemu se odborníci nakonec přiklonili.
Co aktuálnímu rozhodnutí bankéřů předcházelo? Uvolňování měnové politiky zahájila Česká národní banka na sklonku loňského roku, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent.
Letos v únoru pak centrální banka snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, stejný krok následně třikrát zopakovala. V srpnu uvolňování měnové politiky zpomalila, když se vrátila k úpravám sazby o čtvrt procentního bodu.
Hospodářský vývoj posledních týdnů pak komentoval hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš pro ČTK následovně:
„V posledním měsíci a půl přišla spíš protiinflační překvapení - pomalejší hrubý domácí produkt, pomalejší růst mezd, kosmeticky silnější koruna,"
uvedl k tomu analytik.
Centrální banka teď využila prostoru ke snížení sazeb, který vytvořila letos výrazně nižší inflace, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Aktuálně se inflace nachází blízko dvouprocentního cíle a zatím podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se u tohoto cíle neměla pohybovat i v příštím roce. Zároveň dala Česká národní banka najevo, že nehodlá se snižováním sazeb zbytečně pospíchat, zvlášť ve světle negativních inflačních tendencí ve službách.
Jeden ze členů bankovní bankovní rady, ale i někteří analytici by ale byli pro razantnější zásah. Například hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil míní, že by ekonomická situace umožňovala i snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu, a to i s ohledem na uvolňování měnové politiky ve Spojených státech a v eurozóně.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Jaký dopad to bude mít na hypotéky?
„V současné chvíli jsou karty rozdány tak, že na trhu nevidím sílu, která by usilovala o nějaké snižování sazeb. O hypotéky je stále velký zájem, banky proto nic nenutí, aby sazby snižovaly,"
řekl ČTK analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. Připomněl, že banky tu nejsou proto, aby klientům zlevňovaly pořizování bydlení, ale slouží primárně k vytváření zisku svým akcionářům. Navíc má každá banka své specifické důvody, proč není ochotná zvýšit aktivitu v tomto směru, dodal.
I z toho je zřejmé, že banky jsou i přes snižování úrokových sazeb velmi opatrné a snižují své sazby spíše jen v rámci svých akcí. Opatrná je rovněž samotná centrální banka.
„V dlouhodobém pohledu zůstává nastavení měnové politiky přísné. V ekonomice pořád spatřujeme proinflační tlaky. Další vývoj bude tedy záležet hlavně na vývoji inflace, kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, ale i vývoji trhu práce či domácí a zahraniční poptávky,“
shrnul Michl na tiskové konferenci základní parametry, k nimž bude bankovní rada na svých následujících zasedáních přihlížet.
Podle Radomíra Jáče se navíc současné rozhodnutí České národní banky začne naplno v hospodářství projevovat až počínaje prvním čtvrtletím příštího roku. U hypoték podle něj zároveň platí, že na jejich sazbách se projevuje nejen průběh repo sazby, ale také vývoj dlouhodobějších úroků na kapitálovém trhu, konkrétně vývoj výnosů státních dluhopisů.
„Není to tedy tak, že by úroky na hypoteční úvěry klesly hned a ve stejném rozsahu bezprostředně poté, co ČNB sníží své úrokové sazby,"
dodal Jáč.
Zdroje: ČNB, ČTK, vlastní dotazování