Beru si Ukrajince: Můj nastávající si mě musí vykoupit, do manželství vstupujeme jako král a královna budoucí rodiny
Ačkoli ne všechny páry se rozhodnou striktně dodržovat tradiční zvyky, svatební obřady na Ukrajině si stále zachovávají silné pouto s folklórem a kulturním dědictvím. Mnohé z těchto rituálů jsou skutečně jedinečné a jejich autenticita přitahuje pozornost nejen místních, ale i cizinců. Pokud jste ještě nebyli na ukrajinské svatbě, rozhodně byste si takový zážitek neměli nechat ujít.
Když se Tereza rozhodla odjet na dobrovolnický pobyt do Polska na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny netušila, že se tam její život obrátí vzhůru nohama. Pracovala v logistickém centru, kde pomáhala organizovat humanitární pomoc, a právě tam se poprvé setkala s Artemem, mladým mužem, který před válkou uprchl z Charkova. Artem byl původně počítačový inženýr, ale když vypukla válka, jeho svět se zhroutil. Přišel o domov, přátele a musel začít znovu. V Polsku získal práci jako překladatel pro humanitární organizace a snažil se pomáhat svým krajanům. Tereza si ho všimla, když pomáhal starší ženě, která nerozuměla polsky. I když si tehdy vyměnili jen pár vět, později se jejich cesty opět zkřížily. Zpočátku byli jen přátelé, jelikož si Artem nebyl jistý, zda by mohl navázat nový vztah v zahraničí, a Tereza také nechtěla nic uspěchat. Jejich rozhovory se však prodlužovaly, smích byl přirozenější a vzájemná přitažlivost nepopíratelná. Artem se učil slovensky, aby si našel lepší práci, a Tereza mu s tím pomáhala. Když Artem po několika měsících dostal nabídku práce v Praze, Tereza věděla, že nechce, aby se jejich cesty rozešly.
Jejich vztah se neobešel bez překážek. Kulturní rozdíly, jazyková bariéra a obavy z budoucnosti byly stále přítomné. Někteří Terezini přátelé měli vůči Ukrajincům předsudky a Artem se také musel vypořádat s tím, že ne všichni Češi jsou otevřeni cizincům. Oba však věřili, že láska nezná hranice. Po roce společného soužití v České republice požádal Artem Terezu o ruku. Tereza nikdy nečekala, že jí cesta do Polska přinese nejen životní zkušenosti, ale i lásku jejího života. Dnes je hrdá na to, že má Artema po svém boku, a přestože jejich příběh začal ve stínu války, pokračuje ve znamení naděje, porozumění a lásky. A jak vypadá ukrajinská svatba?
Formální zasnoubení
Svatba začíná zásnubním obřadem. Potenciální ženich jde za rodiči ženy, kterou si chce vzít. Doprovázejí ho dva starší muži. Ženich dá rodičům láhev horilky, což je tradiční ukrajinská lihovina, která má 40 procent alkoholu. Pokud ji rodiče přijmou, nevěsta přehodí rushnyk kolem dvou mužů, kteří ženicha doprovázejí.
Rushnyk má velký význam. Jedná se o bohatě vyšívaný pruh látky, který hraje klíčovou roli v mnoha rituálech. Vyšívání rushnyk bylo kdysi považováno za důležitou povinnost nevěsty, která si je připravovala měsíce nebo roky před svatbou. Rusnyk je symbolem Ukrajiny, který spojuje lidi s jejich předky. Každý rushnyk je jako román o životě, přírodě, lidech a tradicích. Na rushynku jsou vyšity symboly a kryptogramy starověkého světa. Každá oblast má své vlastní vzory se skrytými významy, které se předávají z generace na generaci.
Hlavní barvou výšivky na rushnyku je červená, symbol života, slunce a plodnosti. Téměř na každém ukrajinském svatebním obřadu se pár před složením slibu s látkou setká, jelikož se traduje, že pár musí na látku šlápnout a ten, kdo vykročí jako první, bude vůdcem v páru. Ženich téměř vždy nechá nevěstu šlápnout na látku jako první, což je gesto, které je uctivé i laskavé.
Rituál vykoupení nevěsty
Jedním z nejveselejších a nejzábavnějších okamžiků svatby je vykoupení nevěsty (Vyкуп), který se odehrává v den svatby. Podle tradice před svatbou spí ženich a nevěsta v oddělených domech. Nevěsta žije většinou v domě svých rodičů. Když si ženich přijde pro svou nastávající, musí projít řadou zkoušek, které pro něj připravily družičky a příbuzní nevěsty.
Mohou to být různé hádanky, úkoly nebo fyzické výzvy. Pokud ženich nesplní některý z úkolů, musí se vykoupit, ať už penězi, dary nebo symbolickými gesty. Tento rituál je zdrojem velkého smíchu a uvolněné atmosféry, čímž začíná veselá oslava.
Požehnání (Blahoslovenja)
Blahoslovenja je rituál, který se obvykle koná krátce před obřadem a zahrnuje požehnání rodičů a prarodičů páru. Pár a oba rodiče si vyměňují komplimenty a rodiče dávají nevěstě a ženichovi svá nejlepší ukrajinská svatební přání a požehnání pro šťastné a prosperující manželství.
Ukrajinské svatební oblečení
Na tradičních ukrajinských svatbách nosí nevěsta speciální věnec z květin a stuh s názvem Вінок (Vinok). Symbolizuje krásu a čistotu nevěsty. Stuhy se někdy používají ke svázání rukou nevěsty a ženicha během obřadu. Velmi tradiční ukrajinská nevěsta může také nosit bohatě vyšívanou košili, halenku, dlouhou sukni, zástěru a korunku. Součástí oblečení jsou také šperky, často hojně vrstvené. Mnoho ukrajinských nevěst se však v dnešní době rozhodne pro modernější vzhled. Existuje mnoho ukrajinských návrhářů svatebních šatů, kteří nabízejí bílé šaty, které více odrážejí dnešní nevěstu.
Svatební obřad
Tradiční ukrajinské obřady se konají v kostele. Pár kráčí uličkou, což symbolizuje, že jsou rovnocennými partnery. Přicházím dopředu a pokládají ruce na Bibli. Pak odříkávají sliby.
Na hlavu si nasadí korunky, což symbolizuje, že jsou králem a královnou rodiny, kterou spolu založí. Jakmile jsou sliby splněny, kněz sváže nevěstě a ženichovi ruce a vede je třikrát kolem oltáře. Poté mohou oba podepsat manželskou smlouvu. Svatební obřady se tradičně provádí v sobotu, i když velmi náboženské svatby se mohou konat i v neděli.
A ještě jedna zajímavá věc. Zatímco u nás nosí nevěsta snubní prsten na levé ruce, na Ukrajině je zvykem, že ho nevěsta nosí na pravé ruce po zbytek svého života nebo do doby, kdy její manžel zemře dříve než ona. V takovém případě si prsten přendá na druhou ruku, čímž ukazuje, že je vdova.
Obřad přijetí novomanželů
Jedním z prvních rituálů, který novomanžele po obřadu čeká, je symbolické přijetí do rodiny. Rodiče nevěsty a ženicha je vítají v domě tradičním chlebem a solí, což je požehnáním pro jejich budoucí společný život.
Tento speciální svatební chléb, nazývaný Коровай (Korovai), je poctivě upečený a bohatě zdobený, s miskou soli uprostřed.
Chléb má na ukrajinských svatbách důležitou symboliku a jeho role je víc než jen svatební dort. Svatební chléb se obvykle připravuje několik dní před akcí a na jeho tvorbě se podílí několik členů rodiny. Typický recept na ukrajinský svatební chléb zahrnuje odpařované mléko, cukr, pšeničnou mouku, máslo, vejce a vanilku. Některé však obsahují rumový extrakt, citronovou kůru a další přísady, které se často předávají z generace na generaci.
Chléb je položen na rushnyk, což má ochranný a symbolický význam. Novomanželé si lámou kousky chleba a podle tradice ten, kdo ulomí větší kus, bude mít v manželství dominantní postavení. Následně oba ochutnají sůl, což ukazuje jejich připravenost sdílet nejen radostné okamžiky, ale i možné životní potíže.
Místo "korovai" se však na moderních ukrajinských svatbách obvykle podávají bílé svatební dorty západního stylu spolu s tradičním chlebem.
Symbolické zakrytí hlavy nevěsty
Jedním z nejdojemnějších okamžiků svatebního obřadu je rituál, při kterém se sejme nevěstin závoj. Tento akt provádí čerstvě ženatý manžel, čímž symbolicky potvrzuje, že se stala jeho manželkou. Následně jí jeho matka uváže na hlavu tradiční šátek a přijme ji do rodiny jako vdanou ženu. Po tomto aktu nevěsta pozve své svobodné kamarádky, aby si závoj vyzkoušely.
Předání rodinného ohně
Dalším důležitým obřadem ukrajinské svatby je předání rodinného ohně, které představuje přenos vřelosti a lásky mezi generacemi.
Rodiče ženicha a nevěsty zapalují svíčky a novomanželé z nich symbolicky zapalují své vlastní svíčky, což představuje začátek jejich společného života.
Během tohoto obřadu jsou často slyšet tradiční písně, požehnání od rodičů a v některých případech i modlitby. Novomanželé si svíčky nechávají na svatebním stole a nechávají je hořet po celý večer, přičemž jejich plamen nesmí být uhašen, jelikož je znamením trvalosti a harmonie jejich svazku.
Hudba, zpěv, jídlo a nekonečná zábava
Ukrajinská svatba je vždy velkolepá a hlučná oslava plná radosti, hudby a tance. Recepce probíhá bezprostředně po obřadu. Začíná tradičním ukrajinským tancem v podání místních tanečníků. V noci hraje hudba. Kapela hraje na tradiční nástroj – bandura.
Ukrajinská kuchyně se vyznačuje velkou rozmanitostí a mnoho jejích tradičních jídel je známých i v našem regionu. Typickým příkladem jsou kapustové závitky plněné směsí rýže, mrkve a mletého masa. Tento sytý a lahodný pokrm je oblíbený zejména v chladnějších měsících, kdy jeho bohatá chuť a výživné složení dodávají tělu potřebnou energii.
Jedním z nejznámějších jídel ukrajinské gastronomie je bezpochyby boršč, hustá a sytá polévka připravená z červené řepy, kapusty, brambor a masa. Ačkoli se k jejímu původu hlásí několik národů, zejména Rusové, jsou to právě Ukrajinci, kteří ji považují za jeden ze svých nejdůležitějších kulinářských symbolů. Boršč se v různých regionech připravuje různě. Na některých místech se do něj přidávají fazole, na jiných švestky nebo houby, ale vždy zůstává pokrmem, který se předává z generace na generaci. Pokud jde o nápoje, Ukrajina se může pochlubit širokou škálou alkoholických i nealkoholických specialit. Jedním z nejznámějších je Lvovské pivo, které se vaří již od 18. století a má nezaměnitelnou chuť. Zajímavé je, že během ruské invaze pivovar ve Lvově podle médií dočasně přešel z výroby piva na výrobu Molotovových koktejlů, aby pomohl bránit zemi. Kromě toho se v Zakarpatské oblasti vyrábějí kvalitní vína, která si postupně získávají uznání i za hranicemi země. Důležitým prvkem ukrajinské kavárenské kultury je také lvovská káva, která má bohatou historii a je stále jedním z neoddělitelných symbolů města Lvova.
Silné rodinné vazby a tradiční hodnoty
Ukrajinci si velmi váží rodiny a často udržují blízké vztahy se svými rodiči, sourozenci nebo širší rodinou. Pro ženu to může znamenat, že její manžel bude mít silné vazby na své příbuzné a může očekávat, že se bude účastnit rodinných setkání nebo oslav. Ukrajinské rodiny bývají pohostinné a srdečné, ale zároveň mohou být také trochu tradiční ve svých očekáváních ohledně rolí muže a ženy v domácnosti.
Mentalita a vnímání genderové role
V mnoha ukrajinských rodinách stále přetrvává tradiční rozdělení úkolů – muž je ten, kdo se stará o finanční zabezpečení rodiny, zatímco žena je často vnímána jako ta, která má na starost domácnost a výchovu dětí. Samozřejmě, že v moderní společnosti se tyto rozdíly postupně stírají, ale může se stát, že někteří muži vyrůstající v tradičních rodinách budou od své ženy očekávat, že bude vařit a starat se o domácnost a děti více než on.
Největší množství starých svatebních tradic se dnes zachovalo v západních oblastech Ukrajiny. Na Zakarpatí, v Haliči a Bukovině se zpravidla stále konají hlasité svatby s velkým počtem hostů a obřadů. Ukrajinské tradice však z velké části nezmizely, ale našly nové ztělesnění v moderní době, přizpůsobují se modernímu rytmu a životnímu stylu společnosti. A svědčí o tom neuvěřitelné milostné příběhy, které spojují srdce Ukrajinců i na frontě.
Ukrajinské svatby jsou nádherným příkladem toho, jak si národ může zachovat a udržet své tradice i v moderní době. Pokud máte možnost se takové oslavy zúčastnit, rozhodně neváhejte! Je to nezapomenutelný zážitek plný emocí, veselí a krásných okamžiků.
Zdroj: autorský text, eturbonews.com, theknot.com, weddingdetails.com, ukrainesingles.medium.com, svccoakville.com
