Andrea Verešová přiznala, že je teď více pokornější a to kvůli zdravotním problémům, které ji trápily. Aktuální politické dění na Slovensku se bohužel dotklo také jejího majetku. V rozhovoru dále prozradila, jaké to pro ni bylo, když "ztratila" na módní přehlídce věc, která ji živí a také to, do čeho nejčastěji investuje.
Dvě, tři hodinky.
Měla jsem chřipku, vyvrkla jsem si koleno a do třetice, jak se říká, mě seklo v zádech. Tak jsem si to užila a byla jsem přinucena odpočívat. Skutečně jsem se nemohla ani hýbat a dokonce jsem musela jít i na pohotovost. Jsem šťastná, že jsem tu. Je to skoro zázrak, že jsem se po týdnu dala dohromady a děkuji všem, co mi pomohli, fyzioterapeutovi.
Já jsem mnohem více pokornější a šťastná, že se můžu hýbat, protože zdraví je skutečně to nejcennější, co máme.
Jsem ten typ, který rád investuje do vzdělání svých dětí a do věcí, které jsou přínosné. Mám ráda investovat do krásných pobytů například do teplých dovolených. Snažím se makat, proto abych pak mohla i odpočívat a cestovat. Každopádně nemovitost jsem si chtěla koupit kvůli dětem, protože rychle rostou. Za chvíli budou chtít studovat na vysoké škole.
Platím si hypotéku, postupně byt splácím, už je úspěšně pronajatý a to mě těší a věřím, že to bude investice, která se jednou vrátí.
Je pravda, že to bylo trochu strastiplné. Tu radost a euforii z krásné přehlídky vystřídal samozřejmě stres a strach, že jsem o telefon přišla. V telefonu mám všechno.
Naštěstí se telefon našel.
Zatoulal se během přehlídky. Bývá to velký chaos, když se balí věcí a všichni se převlékají, takže telefon zapadl za závěs a nebýt dobrého zachránce, dokonalého hledače, tak bych ho asi do teď neměla. Takže mi skutečně vytrhl trn z paty a spadl mi kámen ze srdce. Jak se říká: „člověk přijde na to, čeho si nejvíce váží, až když to ztratí.“ Tak je to se zdravím, ale i s věcmi, které bereme jako samozřejmost.
A já doufám, že už to nebudu muset nikdy zažít. Skutečně važme si toho, co máme, nejvíce toho zdraví.
Zbožňuji být free a nebýt online. Já si myslím, že je to v dnešní době složité, ale horší to mají ještě mladí lidé, protože my jsme už generace, která žila bez telefonů, sociálních sítích, tak si to dokážeme představit. Samozřejmě mě sociální sítí živí, takže jsou pro mě důležité a snažím se tam přidávat občas příspěvky, věci, jsem zavázaná firmám, lidem, se kterými spolupracuji, takže to nejde jen tak se ze dne na den odpojit, ale
snažím se udělat „škrt“, když jsme třeba na dovolené nebo s rodinou na horách, tak se od toho odprosit a telefon dát stranou.
S dovolením, nebudu politiku komentovat, úplně mi to nepřísluší. Na Slovensku už nežiji dvacet pět let a já jen doufám, že všechno půjde správně a lépe. Například to co se stalo s katastrálním úřadem se mě také shodou okolností dotklo, takže vím, co se tam děje za věci. Je to bezprecedentní, ale já říkám, že každý pád, chaos nakonec vede k něčemu lepšímu, je to výzva se zamyslet nad sebou nebo nad tím, co děláme.
Snad se to podaří i politikům a zvolí tu správnou cestu, pozdvihnou ten národ a udělají správné kroky k tomu, abychom se měli a hlavně cítili lépe.
Luxus pro mě znamená svobodu, možnost cestovat, být s rodinou a hlavně si rozhodnout, jak naložím se svým volným časem.
Zdroj: autorský článek, vlastní dotazování