Vítězem německých voleb je Friedrich Merz. Kritizoval Američany a vyhlásil sjednocování Evropy
V předčasných nedělních volbách zvítězila CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze a podle předpokladů se takřka jistě lídr strany stane novým německým kancléřem. Ačkoliv výsledek v tomto ohledu rozhodně není překvapivý, v jiných ohledech byly volby mimořádné. Zaznamenána byla rekordní účast voličů, která odráží intenzivní zájem německých občanů o politiku a na nejlepší výsledek v historii dosáhla krajně pravicová AfD.
Hlasy se v Německu sčítaly ještě řadu dlouhých hodin po uzavření volebních místností v 18:00, ale ke sdělení zásadní zprávy stačily předběžné exit polly německých televizí ZDF a ARD k tomu, aby ještě před 19:00 vystoupil Friedrich Merz s projevem, v němž se označil za vítěze voleb.
Již podle průzkumů se v Německu nejevila žádná jiná alternativa s prvním na pásce. Mnohem více otazníku vzbuzovalo, jaká bude výsledná volební matematika směrem ke skládání koaliční vlády. Výsledek kolem 30 % totiž rozhodně neumožňoval křesťanským demokratům pomýšlení na jednobarevnou většinovou vládu. Ale na tuto linii Merzova strana nedosáhla a musela se spokojit se ziskem 28,5 % hlasů.
AfD do vlády nechce, Evropu bude sjednocovat
Merz během oslavných řečí při níž byla cítit i nejistota však opět vyloučil spolupráci s AfD s níž by dosáhl na pohodlnou většinu v Bundestagu. Nezbyde mu než se obrátit na velkou koalici se sociálními demokraty.
Dlouho se ještě čekalo, jak dopadnou menší strany kolem 5 %, jelikož jejich výsledky ve volební matematice by znamenal možnost vystačit si s velkou koalicí dvou stran, které sice mají odlišná ideová východiska, ale je mezi nimi větší šance na dohodu ohledně klíčových politik.
Širší semaforová koalice sociálních demokratů, zelených a liberálů vedla k pádu vlády Olafa Scholze a k právě proběhlým předčasným volbám. Složitost vnitrokoaliční domluvy také zásadním způsobem omezovala akceschopnost Německa v přijímání kýžených reforem. Merz však zaujal svým ostrým vyjádřením směrem k zahraniční politice.
"O tom, co se děje v Americe, si nedělám vůbec žádné iluze. Podívejte se na nedávné zásahy pana Elona Muska do německé volební kampaně. Zásahy z Washingtonu nebyly o nic méně dramatické a nakonec i pobuřující než zásahy do voleb, které jsme vídávali z Moskvy. Jsme tedy masivním tlakem ze dvou stran. Mou absolutní prioritou tak je nyní skutečně vytvořit v Evropě jednotu,"
uvedl ještě před oficiálním sečtením hlasů Friedrich Merz podle agentury AP. Evropská unie v četně Česka tak může očekávat od nejmocnější členské země silný tlak na sjednocování Evropy, což by mohlo znamenat i změny v příjímání evropských rozhodnutí.
Rekordní účast a neúspěch sociálních demokratů
Zásadní zprávou německých voleb je i vysoká volební účast, kdy 83 % německých občanů neváhalo vyrazit v průběhu volební neděle k urnám. Politika je pro Němce významným tématem a možná i v tomto ohledu je možné hledat příčinu mimořádného úspěchu krajně pravicové AfD označované úřady za bezpečnostní riziko pro stát. Zejména kvůli skandálům ohledně inkasování peněz z Ruska členy strany.
Ačkoliv výsledky ještě nejsou oficiální, podle dat ze sčítání bude mít velká koalice CDU/CSU a socialistů v Bundestagu těsnou většinu. Pokud bude chtít Merz získat ústavní většinu, bude potřebovat podporu Zelených.
Zatímco tradiční levice reprezentovaná SPD utrpěla debakl v podobě nejhoršího výsledku v posledních desetiletích (16,4 %), radikální levice Die Linke si polepšil a dosáhla na 8,8 %. Další strany kolem pěti procent se podle dostupných údajů přes hranici nepřehouply.
Zdroje: autorský text, DW, AP, irozhlas.cz
