Kramářova vila: návštěva v českém reprezentativním sídle
První československý předseda vlády si přece zasloužil vlastnit dům k odpočinku. V dnešní době má tak český stát reprezentativní prostor pro přijímání tuzemských i zahraničních návštěv.
Jedinečná lokalita pro stavbu
Tato vila stojí na místě bývalé bašty sv. Máří Magdalény a dokresluje tak nádherné letenské panorama. Velkou výsadou byla rozloha parcely o 12 000 m2 a zavedení inženýrských sítí do spoře obydlené oblasti.
Krása zevnitř i navenek
Při práci na projektu měl vídeňský architekt Friedrich Ohmann jediné omezení: budova musela být jednopodlažní, aby nenarušovala panorama Pražského hradu, s průčelím umístěným směrem k Vltavě.
Architekt tak vytvořil historizující luxusní novobarokní vilu o rozloze 700 m2 s 56 místnostmi reprezentativního charakteru. V salónku se odráží byzantské vlivy, prvky secese pak najdeme v jídelně. Tato luxusní stavba je obklopena zahradou francouzského stylu, což znamená, že její zahradnická úprava je přísně symetrická, s geometrickou přesností.
Interiér domu si vzala na starost paní domu, manželka K. Kramáře, a vytvořila tak za pomoci předních českých umělců jedinečný a skvostný domov se vším luxusem a prvotřídním vkusem, který odrážel její ruský původ a odkazoval i na všeslovanské cítění jejího manžela. Ke zvelebení vily byli přizváni umělci zvučných jmen, jako byl např. profesor Uměleckoprůmyslové školy Jan Beneš nebo sochař Celda Klouček.
Kramářova vila včera i dnes
Manželé Kramářovi si svého domova moc neužili. Krátce po nastěhování byl K. Kramář zatčen a 2 roky vězněn. Nějaký čas po propuštění jim bytová komise chtěla nastěhovat spolubydlící, v době hospodářské krize si museli svůj luxusní domov bránit, aby se nestal sídlem primátora města. Po smrti majitelů si dům pronajímala Národní galerie, pak Národní muzeum a v roce 1952 ho začal spravovat Úřad předsednictva vlády.
