Historie v datech

Po 1. světové válce vznikla myšlenka koncepčního urbanistického plánu zástavby a s tím je i spojená výstavba bytových jednotek pro úředníky. V roce 1922 byla připojena k Praze obec Střechovice, a právě v ní v tomto roce započalo budování nové městské části s domky. V tehdejší soutěži na výstavbu čtvrti zvítězili architekti Jaroslav Vondrák a Jan Šenkýř, kteří oslnili luxusní koncepcí „zahradního města“ s britskými vlivy. 197 domů s 224 byty pojilo pouto k anglickému národnímu stylu s využitím moderních prvků v originálním futuristickém slohu. Hlavní středisko tvořila budova, která se stala centrem společenského a kulturního života celé části. Byly zde obchody, kavárny, restaurace, lékař, ale i kino. Svou funkci si zachovalo dodnes. V 30. letech se navázalo na první etapu výstavby rozšířením staveb směrem k Veleslavínu. 

Luxusní rodinné domy a vily, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Ořechovka očima dneška

Svou autentičnost a výjimečnost si Ořechovka zachovala dodnes. Noblesní přitažlivostí, idylickou atmosférou venkova láká pozornost mnohých, kteří navíc touží žít v klidné lokalitě. Ořechovka neustále svým rezidentům nostalgicky připomíná zlaté časy první republiky. Její výstavba je v podstatě uzavřena a tvoří tak unikátní urbanistický celek. 

Jaké umělce přilákala malebná část Ořechovka?

Ořechovka se stala luxusním oblíbeným místem umělců. Najdeme tady domy malířů Alfréda Justitze, Václava Špály nebo Václava Fialy, sochaře Břetislava Bendy a architektů Bohumila Hübschmanna, Aloise Mikuškovice, Kamila Ossendorfa, Miloše Vaněčka nebo básníka Viléma Závady. Ty se většinou nacházejí v novější, východní části Ořechovky, která byla zastavěna až v následujících letech. Mimo zmíněných zde bydleli Emil Filla, Karel a Jan Čapkovi, Iša Krejčí nebo Bohumil Kafka. 

Architektonická podoba budovy

Dům módy byl otevřen na velmi luxusním a lukrativním místě: v horní části Václavského náměstí. V dnešní době nese podobu podle návrhu předního českého architekta Josefa Hrubého, který je spolu s Josefem Kittrichem autorem další významné stavby – Bílé labutě. J. Hrubý vytvořil pro prezentaci toho nejluxusnějšího, co se v Československu tehdy vyrábělo, neoklasicistní budovu obohacenou o prvky funkcionalistického proudu.

Dům módy zaplaven nevídaným zbožím

První návštěvníci a netrpěliví kupující mohli 8. července 1956 při otevření shlédnout nepřeberné množství látek, konfekce, prádla, obuvi, pleteného zboží a galanterních potřeb. Své oděvní a obuvnická díla zde nabízely přední firmy např. Modeta, Vlněna, Oděvní závody Prostějov, obuv ze Svitu Gottwaldov atd.

Pokrokovou vizí byly i módní přehlídky, které nabízely k zhlédnutí modely, jenž měly být teprve zařazeny do kolekce. Sledovaly se tak reakce diváků na střih a materiál šatů. Dům módy se tak měl stát jakousi "vzorkovnou". Není se co divit, když své návrhářské umění prezentovaly krejčovské salóny zvučných jmen, např. Eva (Hanna Podolská), Adam (salon Kníže).

Loftové byty Praha 220m, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Luxusní podoba Domu módy v současnosti

Navenek budova zůstala stejná, jen její obsah se zmodernizoval. V šesti patrech se tak představují luxusní značky německé, italské, francouzské a české (vzkříšení prvorepublikového salonu, Jablonex atd.). Nahoře těsně pod střechou se nachází řídící administrativní část budovy - kanceláře spojené s provozem budovy. Kromě toho se zde nachází krejčovský salon a pro potěchu těla i kavárna jako za starých časů.