Zpěvačka Helena Zeťová osm let nevydala žádnou desku a věnovala se jen svému soukromí. Žila v Řecku a starala se o partnera. Dnes je tomu ale jinak. Je singl, vrátila se do Čech a slibuje nové, luxusní album.
Když mi bylo dvacet jedna let. Často lidé říkají, že jsem tam dvacet let, ale pravda je taková, že jen sedmnáct. Zamilovala jsem se a už jsem tam zůstala.
Já tam nepracuji, jen se tam bavím. Beru to tam jako zábavu, mám tam přátele. Bydlela jsem původně v Thessaloniki. Jinak miluji vesničku Litochoro, protože to vypadá jako úplně z jiného světa.
Za normálních okolností jsem vždy přiletěla jen koncertovat, teď tu jsem, abych se opravdu natvrdo pustila do natáčení třetí sólové desky. Jsem tu už dlouho, ale myslím, že to stálo za to a ten výsledek bude fajn. Užívám si to tady, a kdy pojedu zpět do Řecka, opravdu zatím neřeším.
Nikdy jsem úplně neodjela, jsem tu vždy půl na půl. Já jsem se nemusela nikdy rozhodovat, kde zůstávat. V Řecku mám soukromý život, tady mám ten pracovní. Pro mě je ta Evropa malinká, takže než ji přejedete, trvá to pár hodin a vždycky říkám, že to máme z domu patnáct set kilometrů k moři. Já to beru, že jsem doma tady i tam a beru to jako celek.
Já myslím, že jsou s tím vyrovnaní, oni mají Řecko taky rádi. Táta žije na krásném Valašsku, kde jsem teď velmi často. Už jsem velká holka, tak jim neukápne slza.
Já mám samozřejmě ráda i klasické vystoupení, mám ráda soukromé akce, mám ráda plesy, ale v tuto chvíli i vzhledem k tomu, jakým směrem se ta deska vlastně ubírá, a hlavně i z důvodu s kým jsem na ní pracovala, tak bych to chtěla hrát samozřejmě s kapelou. Přemýšlím i nad festivalem, plánuji hrát s kapelou. Je v tom velký rozdíl, protože to je jiná práce, protože když jdete na vystoupení a jste tam třicet minut jako host, odzpíváte si šest písniček, je to fajn, ale je to zase úplně něco jiného, než když máte za zadkem ty silné muzikanty, kteří vás podrží. Na to se hrozně těším, v tom nastane určitě velká změna.
Já jsem spíš takový civilní, sportovní člověk, takže mám ráda pohodlí, být v teplákách, ale třeba když jsme dělali první videoklip, tak ten mi do tepláků nešel, protože ta píseň je opravdu krásná. To chtělo nějakou úroveň. Jinak pokud to bude nějaká rychlá píseň a stačí u ní běhat po Praze, tak vůbec neřeším, že budu mít na sobě tepláky.
Štíhlá sice jsem, ale ona ta štíhlost nestačí, potom se člověk svlékne a není to úplně ono. Aby člověk byl pevný, musí se samozřejmě hýbat. Genetika je jasná! Máma, táta, my to máme v rodině, jsme prostě takoví, u nás všichni sportovali. Já jsem sportovala ještě před dvěma lety. Je pravda, že teď se nehýbu a docela mi to chybí, ale měla jsem jiné starosti, takže se zase těším, až si všechno vyřeším, deska bude venku a všechno bude ok. Naštěstí má tělo paměť, takže až se začnu nudit, tak začnu do té posilovny chodit.
Teď to mám naprosto vyrovnaně s muži a zásadně s nimi chodím pouze na pivo a to je moje veškerá konfrontace s muži. To mi teď velmi vyhovuje po rozchodu a je to fajn. Jinak se spíš teď zaměstnávám prací.
U mě to úplně není o té kráse, ale o tom úspěchu možná jo. Je pravda, že v tom Řecku, to můžu srovnat s Čechami. Tam o mě nevědí, že jsem nějaká zpěvačka. Na kávu mě tam v průměru pozve mnohem víc chlapů než v České republice. Mě to teď ale momentálně nevadí.
Já knedlíky mám ráda, ale jsem hodně zeleninová, miluji maso. Knedlíky uvařit neumím, takže většinou je jím až u mámy. Řekové mají výbornou, ale v jistých momentech velmi náročnou kuchyni.
Řecky umím snad líp než česky, ale ze začátku to bylo těžké. Napřed jsem si psala slovíčka, nějaké krátké věty do sešitu a stále jsem se do něj dívala. Postupem času jsem ho využívala méně a méně, až nakonec jsem ho už nepotřebovala vůbec. V začátcích bylo také dobré, hodně mi pomohlo, že většina, hlavně těch mladších Řeků uměla aspoň trochu anglicky.