Psal se rok 1921, když francouzská módní návrhářka Gabrielle Coco Chanel uvedla svůj první parfém. Svůj parfém nejprve prodávala pouze jako exkluzivní doplněk zákaznícím, kupujícím si u ní její oblečení. Dávala jim malé vzorky a trpělivě čekala, až si o něm dámy mezi sebou řeknou. Samotnou vůni vytvořil Ernest Beuax. Coco si vybrala právě pátý vzorek, který ji Beaux předložil. Číslo pět si udržovala jako své šťastné číslo: její kolekce byly předváděny vždy pátý den pátého měsíce.
Tento luxusní skvost si vybíraly ženy, které nechtěly vonět ani jako květina (ženy do té doby nosily zpravidla jednoduché soliflory), ani po pižmu nebo po indolickém jasmínu. Ve své podstatě se jednalo o dokonalý parfém pro ženu, která nodila moderní krátké sukně a poslouchala tehdy módní jazzovou hudbu. Pro dnešní ženy je No. 5 naopak symbolem staré kvality a nadčasovosti. Dodnes patří k nejprodávanějším parfémům na světě, i když některým ženám trvá, než si k N°5 najdou cestu.
Flakon slavného parfému Chanel N°5 byl navrženo v minimalistických liniích tak, aby připomínal karafu na whisky. Tvar, jež byl inspirován pařížským Place Vendome No.5 se stal ikonou dvacátého století.
Hlava obsahuje tuniské neroli, ylang-ylang a aldehydy. Samotné srdce se skládá z jasmínu z Grasse a absolutní májové růže. Základ je vystavěn ze santalu, vetiveru a vanilky. Aldehydy jsou „kořením“ parfému, zdůrazňují jeho květinové složky, propůjčují jim zvláštní jiskřivost. Ernest Beauxe byl první, kdo začal při výrobě používat tyto zvýrazňovače vůní.
Vliv na složení parfému měly i vzpomínky Coco Chanel z dětství. Život v klášterním sirotčinci byl prosycen vůněmi vyvařovaného povlečení, skříní s prádlem s růžovým dřevem a podlah vydrhnutých hrubým lojovým mýdlem. Inspirací jí byla i opojná vůně jasmínu, levandule a růží vycházejících ze zahrad. Snad právě proto se nedá porovnat s žádným jiným parfémem.
„Parfém je neviditelný, ale nezbytný a nenahraditelný módní doplněk. Avizuje, že žena přichází, a připomíná ji, když už odešla.“ Coco Chanel