První den otevření restaurací: Lidé si musí znovu zvykat, z podniků zatím utíkají
Na poslední vlnu uvolňování se jistě těšili mnozí z nás. Změny, které s pondělkem nastaly, se týkaly wellness center, saun, zoologických zahrad, hromadných akcí a především restaurací a barů. Do těch se téměř po dvou měsících opět vrátil život. Smutnou pravdou ale je, že se mnohé gastronomické provozovny, budou z poklesu tržeb dostávat pěkně dlouho. Vyrazili jsme do některých pražských podniků na průzkum, abychom zjistili, jaký byl první den velkolepého otevření. Pokud byste ale čekali zaplněné podniky, spletli byste se..
Musím se přiznat, že to byl hezký pocit, vejít po dlouhé době ven bez roušky a pořádně se nadechnout. Dovedu si také představit radost provozovatelů a majitelů restaurací, kaváren a barů, když po více než dvou měsících opět otevřeli dveře svých podniků dokořán. Vnitřní prostory restaurací opět ožily a pravdou je, že ještě na začátku tohoto roku, by nikoho z nás nenapadlo, jak si budeme vážit dne, kdy budeme moci zasednout do oblíbené hospody ke stolu a sníst si zde společně s přáteli obědové menu. Na tento den „D“ se připravovalo několik deset tisíc podniků po celé České republice a LP-life.cz zjišťovalo, jaký byl první den.
Lidé si musí zvyknout
Když jsem vstoupila do restaurace Jaguška na Palmovce, krátce po třetí odpolední hodině, nečekala jsem, že tady neuvidím ani jednoho návštěvníka. Obvykle byla tato restaurace v tuto hodinu plná.
,,Hosté sem naběhli pro obědové menu, rychle ho snědli a zase odešli. Nikdo se nezdržoval,“
sdělil mi provozní Jan Veverka. Podle něho se z propadů příjmů budou vzpamatovávat léta. Stejně prázdno bylo i v restauraci U Pošty na Vinohradech. Jaký byl první den otevření tam?
,,Přiznám se, že dnes odpoledne to bylo špatné, ale bylo to i tím že skoro celý den pršelo. Vlastně jsme na tom byli dnes stejně, jako když jsme prodávali jen přes okénko,“
sdělil mi majitel restaurace Petr Jiruš a dodal, že prodali necelých třicet obědů. Podle něj by se situace ale mohla zlepšit v pozdních hodinách, kdy přicházejí stálí štamgasti sledovat fotbalové zápasy.
,,Během posledních dvou měsíců jsme dokázali fungovat stěží na dvacet procent ,“
pokračoval majitel. Provoz restaurace se podle něj v období posledních týdnů neobešel bez snižování zaměstnaneckých stavů.
,,Aby náš podnik přežil, museli jsme zachovat ceny jídel a pití, ale bohužel jsme se museli rozloučit s více než polovinou personálu,“
sdělil Jiruš, kterého ze všeho nejvíc svírá strach z budoucnosti.
,,Byli jsme také hodně závislí na hostech ze zahraničí a o ty pravděpodobně nouze ještě dlouho bude. Čekám také vyjádření k odpuštění nájmu. Popravdě, žiji ve velké nejistotě. Věřím ale, že se lidé už nebojí chodit do restaurací, jen musí chytit opět svůj rytmus a zvyknout si na svůj pracovní harmonogram, “
uzavřel majitel.
Česko drží spolu
Některé podniky v Praze se ale rozhodly, že otevřou až v červnu. Příkladem je třeba kavárna Café NoD, která sídlí v centru Prahy v Dlouhé ulici. Lidé si sem byli zvyklí zajít večer po divadle nebo výstavě nejen na kávu a drink, ale také si vychutnat zdejší kulinářské speciality.
,,V pondělí jsme neotevřeli, protože jsme si museli rozmyslet, zda se nám to finančně vyplatí,“
sdělila nám Sára Herrmannová, provozní manažerka podniku NoD.
,,Situaci nám také snížil fakt, že restaurace mohou být otevřeny jen do 23. hodiny. Jsme podnik, který nedisponuje venkovní zahrádkou a spoléhali jsme na to, že mnoho zákazníků k nám vždy chodilo až v pozdějších hodinách,“
uzavřela manažerka.
Jak dlouho se jednotlivé podniky budou ze svých ztrát vzpamatovávat je asi ve hvězdách. Pravdou ale je, že Češi mohou být hrdí na to, že pro záchranu některých restaurací udělali vše, co bylo v jejich silách. Ať už to byla řada iniciativ, voucherů nebo mobilních aplikací, i v tomto ohledu jsme dokázali, že umíme držet spolu.
