Nechte se svázat! Padesát odstínů šedi po japonsku v Česku
Svazování neboli bondáž evokuje v mysli hlavně bolest a utrpení. Pojmy jsou spjaty hlavně se sexuálním podtextem, který všichni dobře známe díky luxusní triologii Padesát odstínů šedi. Nicméně... v dnešní době může být svazování také formou umění. Necelých deset let je už i v Česku populární tzv. shibari - japonská technika svazování, jejíž výsledek má divákovi navodit pocit emocí a intimity. Tělo se totiž v propletenci lan mění v živé umění...
Zapomeňte na multimilionáře, který prostě jen nemá rád vanilkový sex a který vás za trošku bolesti obdaří penězi, luxusem a hlavně láskou. Klasická bondáž může být prováděna obyčejným českým popelářem a to například šálou, kravatou, běžným provazem, ale i speciálně vyrobenými koženými opěrkami, jež jsou přímo určeny pro erotické hry. Mezi bondážové pomůcky ale patří i pouta a řetězy. Záleží na možnostech a preferencích milenců.
Živá socha
Rozdíl mezi klasickou bondáží a shibari je zásadní. V shibari je důležitý proces vázání, je to divadlo pro ostatní. V klasické bondáži je důležité to, co máte uvázáno na sobě. Většinou je to nějaká imitace oblečení, zatímco v shibari se snaží vytvořit v provazech sochu.
Technika svazování jednoznačně souvisí s touhou být v submisivní roli. Jde o velice intimní záležitost, kdy se člověk plně oddá moci toho, kdo jej svazuje. Cílem není jen někoho svázat, důležitý je i samotný proces, během kterého k tomu dochází.
„Svazování se tak může protáhnout i na hodiny, člověk pak nejčastěji skončí zavěšen v nejrůznějších polohách. To vyžaduje dobrou fyzickou kondici jak modelky, tak riggera. Musí mezi nimi panovat také důvěra a přátelství,“
popsal profesionální rigger známý pod pseudonymem GNBY Jakub Šesták a doplňuje:
„V Evropě se hodně používají taneční prvky. Je to hodně o pohybu, rotaci těla v provazech, závěsech a přechodech do různých poloh.“
V Japonsku je shibari součástí tradiční kultury. Tato technika se nejprve využívala jako způsob veřejného trestání nejrůznějších provinilců, v 19. století však pronikla i do lidového divadla. Zatímco na západě má, podobně jako bondáž, spíše sexuální podtext a často se využívá jako BDSM praktika, v Japonsku se dlouhodobě jedná o umělecký projev s důrazem na odhalování emocí, které bývají hluboko skryté pod maskou rigidní japonské společnosti.
Chceme dostat nařezáno
Co se týká sexuálních prožitků, tak podle odborníků, touha být někým nějakým způsobem omezován, a zcela podléhat moci partnera, výrazně posiluje erotické prožitky. Podle studie provedené v kanadském Quebecu, má touhu být ovládáno 64 % žen, přičemž 36 % by doslova rádo zažilo jemný výprask. Ani muži ale nezůstávají pozadu. Jednou za čas si submisivní roli ovládaného chce vyzkoušet 53 % z nich a 29 % taktéž touží po výprasku.
