Taje české literatury ukrývá Malá vila v Bubenči
Jak to všechno začalo
Příběh samotné budovy začíná v první třetině 20. století. Jedná se o obytný dům se zahradou od neznámého architekta, jehož nákladnou rekonstrukci pak provedl Tomáš Šantavý. V roce 2006 získal budovu Památník Národního Písemnictví (dále PNK), který zde umístil pracovny oddělení prezentace sbírky a digitalizační pracoviště (1. patro).
Ostatní části budovy slouží k pořádání nejrůznějších kulturních a společenských akcí. Hlavním cílem je pak pořádání přednášek, výstav a programů týkajících se aktuálních témat ze světa literatury. Do patřičných diskuzí jsou vtaženi samotní autoři a debaty se vedou o literátech samotných. Je to učiněný ráj pro toho, kdo považuje literaturu za luxus na papíře. Necháte se zlákat?
Luxusní pracovna Ladislava Mňačka
Přízemí je věnováno tomuto nejvýraznějšímu československému autorovi a novináři, jenž se jako reportér aktivně účastnil komunistického převratu v roce 1948. V 50. letech se ale stává kritickým hlasem nového režimu a musí emigrovat. Do Československa se vrací až po roce 1989. Do čtenářského povědomí se dostává díky knihám Smrt si říká Engelchen, Jak chutná noc nebo Opožděné reportáže.
Malá vila je lehce dostupná metrem, autobusem či tramvají, nabízí svým návštěvníkům zhlédnutí luxusního depozitáře a procházku v přilehlé zahradě, odpočinek v tichém a zeleném zákoutí. Proto, jen račte dál!
PNK ve zkratce
Památník Národního Písemnictví plní funkci muzea a je zřízen jako působiště pro vědecké bádání. Jeho cílem je shromažďovat, získávat, trvale uchovávat, evidovat a vědecky zpracovávat sbírky muzejní povahy, konkrétně sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích. Součástí PNP je také Letohrádek Hvězda, Petschkova vila, kde vznikne budoucí sídlo PNP, Centrální depozitář v Litoměřicích a již zmíněná luxusní Malá vila.
